Jedna z nejvýraznějších příležitostí, jak s tím pohnout, se ale nedávno vytratila. Město mělo možnost využít příslibu hned tří ministrů a mohlo se pokusit o bezúplatný převod objektu do svého majetku. Zároveň se nabízela až 75procentní státní dotace na jeho opravu.

Jenže z toho sešlo. „Dotace je už nenávratně pryč a nedělám si iluze, že by se v rozpočtu města našly potřebné peníze na rekonstrukci," podotkl místostarosta Slovan Jan Fluxa (TOP 09).

Opozice se do vedení města kvůli promarněné příležitosti tvrdě obouvá. „Nevycházím z údivu, měli jsme příslib všech tří ministerstev a vše bylo předjednáno. V září jsme přišli s nabídkou a dojednali jsme dokonce prodloužení termínů," zdůraznil Petr Suchý (TOP 09).

Právě topkaři, kteří mají ministry na resortu práce a sociálních věcí, na zdravotnictví i financích se tu výrazně angažovali. „Ale nestalo se nic a objekt bude dál chátrat," dodala Ilona Jehličková (TOP 09) s tím, že by budovu mohl nakonec potkat stejný osud, jako městské lázně v centru.

Vedení města se ale brání a tvrdí, že to není pravda. „My jsme to podporovali, ale termíny, které byly pro přiznání dotace stanoveny, nebylo možné splnit," oponuje radní města pro sociální věci Jiří Kuthan (ČSSD).

Podle ekonomického náměstka primátora Martina Zrzaveckého (ČSSD) si město nechalo zpracovat úřadem analýzu, podle které trvají převody majetku až dva roky. „Usoudili jsme, že je to nereálné," prohlásil Zrzavecký.

V souvislosti s přeměnou na domov pro seniory se znovu začíná debatovat, zda ho město skutečně potřebuje. Slovany, které jsou nejstarší městskou čtvrtí, usilují o domov pro seniory léta. „Ještě to nevzdáváme," podotkl starosta Slovan Lumír Aschenbrenner (ODS).

Podle vedoucí odboru sociálních služeb magistrátu Aleny Hynkové jsou už klasické domovy pro seniory přežité a celoevropský trend je jejich transformace na takzvané domy se zvláštním režimem. Tam se umisťují senioři se sníženou soběstačností, o které se už rodina nemůže postarat a mají tam zajištěnu odbornou péči.

„Není pravda, že na Slovanech nic takového není," vypočítává Hynková Domov sv. Aloise (se zaměřením na Alzheimerovu nemoc), Domov poklidného stáří v Hlavanově ulici, který provozuje charita a také na agenturu Domovinka s denním a týdenním stacionářem. Podle ní by zůstal klasický domov pro seniory, kteří jsou soběstační, dokonce nenaplněný. „My už dnes máme dobře zvládnutou terénní práci a dokážeme pomoci lidem doma v jejich vlastním prostředí," vysvětluje Hynková.

Odmítá, že by v Plzni čekali senioři na umístění do některého z devíti zařízení déle než měsíc až tři. Hynková však přiznává, že v budoucnu čeká město v souvislosti se stárnutím populace markantní nárůst potřeb seniorů. „Pokud pro ně máme stavět zařízení, tak právě jen jako domov se zvláštním režimem," dodala Hynková.

Dům na Čapkově náměstí vznikl ve 30. letech minulého století podle projektu Václava Kleina jako škola. Děti do ní chodily ale jen krátce před druhou světovou válkou, během níž z ní Němci udělali lazaret. Jako porodnice později fungovala déle než šedesát let.

Bývalá porodnice na Čapkově náměstí

Patří státu, fakultní nemocnice v Plzni ji opustila poté, co se gynekologicko-porodnická klinika přesunula na Lochotín. Stát se budovu snaží prodat už čtyři roky, ale marně. Rýsovala se možnost bezúplatného převodu na město a získání až 75procentní dotace na stomilionovou rekonstrukci na domov pro seniory.