„Je to dobrý byznys. I my jsme v posledním roce zaznamenali zvýšený zájem o nákup činžovních domů. A je třeba říci, že poptávající ani nejeví velký zájem o to, jak objekt vypadá a v jakém je stavu. Ale to ani nepotřebují, neboť mohou žádat stát o dotaci na jeho zvelebení," informoval Deník Luboš Zvírotský, vedoucí plzeňské pobočky RK HIT reality.

Podle jeho slov tak nejenže zkasírují stát na dotacích, ale i na příspěvcích na bydlení. A protože se jedná o soukromé podnikatelské subjekty, určují si sami ceny ubytování. Rozdíl mezi tím, co dostanou od úřadu práce na doplatcích, a diktovanou cenou ještě požadují po ubytovaných.

Podle zákona úřady doplácí v Plzni za ubytování jedné osoby, která je podle zákona v hmotné nouzi, až do částky necelých šesti tisíc korun, na čtyři a více osob dokonce až do částky 15017 korun.

„No, a to těch čtyři a více lidí tito ubytovatelé klidně dají do jedné místnosti, když je místností v činžáku víc, má náklady, které vložil do objektu, za rok zpět. Nedělám si iluze, že by dům nějak luxusně vybavoval. Stát nahrává spekulantům," míní Zvírotský.

Podle jeho názoru by se v tomto směru dotace měly zrušit a měl by existovat nějaký dozor ze strany státu. „Taky zvýšit kontroly, protože si nemyslím, že je to na ubytovnách po stránce životních podmínek a hygieny vždy v ažuru. Každopádně by to chtělo komplet změnu legislativy," říká Zvírotský.

Tomu také vadí fakt, že v oblastech, kde se ubytovny nacházejí, ztrácejí okolní lokality svou hodnotu, protože tam nikdo nechce jít bydlet. A tak prodej bytů a nemovitostí je tam obtížný. Podle jeho názoru by nejvíc pomohlo zvýšení zaměstnanosti lidí. „Když budou mít práci, budou si moci dovolit byt a taky platit nájem," řekl.

Město byty nemá

Podle zákona by měli lidé na ubytovnách být motivováni najít si vlastní bydlení a po čtyřech měsících odejít. Jenže z původních bytů se obvykle museli odstěhovat kvůli neplacení nájmů, takže majitelé bytů ani město o takové nájemníky zájem nemají.

To potvrdil i Zdeněk Švarc, vedoucí bytového odboru plzeňského magistrátu. „Město Plzeň nemá dostatek bytů pro občany, kteří by končili po dané době na ubytovně. Zejména pak pro ty, kteří přišli z jiných obcí či dokonce států. Stejně tak nemá dostatek prostředků, aby urychleně opravilo všechny své volné byty," uvedl.

Potvrdil rovněž, že nájemce bytu ve vlastnictví města může dostat, tak jako jiný nájemník bytu, který má nízké příjmy, příspěvek na bydlení. Otázkou zůstává, zda příslušný nájemník tento příspěvek zašle městu jako nájemné.

Podle jeho slov navíc některé osoby nesplňují svým chováním podmínky základního občanského soužití. Ty si obce do svých bytů určitě nenastěhují, protože by výrazně znepříjemnily bydlení ostatním nájemníků. „Pro takové osoby by měly fungovat sociální ubytovny vedené pověřenými správci. Takové ubytovny by měl stát zajistit, potom může omezovat bydlení na soukromých ubytovnách," dodal Švarc.

Ubytovna jen pro bezdomovce

Jak informoval radní Jiří Kuthan, Plzeň disponuje jedinou ubytovnou, která je v Plachého ulici. Slouží potřebám městských obvodů, přičemž jedna třetina kapacity je rezervována pro mimořádné události (požáry, povodně atp.) Všechny ostatní ubytovny jsou v soukromých rukou.

„Chtěl bych ale upozornit v souvislosti se soukromými ubytovnami na rodící se problém. Všechny ubytovny na území města jsou v soukromých rukou a byly prvoplánově určeny pro mimoplzeňské a hlavně zahraniční dělníky. V současnosti jejich provozovatelé řeší nedostatek klientů. Některá jejich řešení ale přinášejí městu a státu finanční újmu," varoval Kuthan.

Radní poté připomenul další okolnosti. „Stává se totiž, že ubytovatelé dělají nábor na Slovensku a dovážejí sem slovenské Romy z tamních osad. Zařídí jim zde všechny sociální dávky včetně příspěvku na bydlení, ze kterého pak ubytovna žije. Už jsme o tomto problému jednali se všemi zainteresovanými stranami včetně Velvyslanectví SR. Bohužel jsme zatím nenašli proti tomuto způsobu podnikání žádnou účinnou obranu," nastínil radní další problém kolem ubytoven.