Pod koly aut na velkých výpadovkách z Plzně stále umírá zvěř, škody sčítají myslivci, řidiči i silničáři. Změnit by to měly nové pachové ohradníky. Před čtyřmi lety byly dřevěné kůly s čepicemi z páchnoucí pěny na Plzeňsku horkou novinkou a teprve se čekalo, jak se osvědčí. Dnes už se ví, že dokážou zvěř od silnic odehnat, a tak ohradníků přibylo a přibývat ještě bude.

O dotace na nákup pěny pachových ohradníků požádalo Krajský úřad pět okresních spolků Českomoravské myslivecké jednoty – Plzeň, Domažlice, Klatovy, Rokycany a Tachov. „Určitě to k něčemu je, účinnost vidíme," řekla jednatelka plzeňského spolku Marcela Košařová.

Krajští radní se rozhodli jejich žádostem vyhovět a mezi spolky rozdělit 200 tisíc korun – 40 tisíc každému. „Dotace se poskytuje na nákup přípravku určeného k ošetření vytipovaných úseků, jehož aplikaci zajistí žadatelé na vlastní náklady," popsala mluvčí Krajského úřadu Alena Marešová.

Pro myslivce i pro golfistyPachové ohradníky kromě myslivců a správců silnic používají stále častěji také zemědělci, provozovatelé golfových hřišť, obce a města, která mají problém s řáděním zvěře, především s nájezdy divokých prasat.

Myslivci už mají několik tipů na silnice, které ohradníkem opatřit. „Teprve je ale budeme vybírat ve spolupráci s honitbami, které by o ohradník měly zájem," upřesnila Marcela Košařová s tím, že v úvahu připadají například frekventované výpadovky I. třídy vedoucí z Plzně na Domažlice nebo na Karlovy Vary.

Podle policejních statistik letos v Plzeňském kraji přibylo nehod se zvěří. Zatímco v prvním pololetí loňského roku jich policisté evidovali 81, letos už 107, tedy o 26 nehod více. V Plzeňském kraji byly ještě před čtyřmi lety pachové ohradníky k vidění především na Šumavě, jinde ne.

Na Plzeňsku se vůbec první objevil na jaře 2012 u obchvatu Třemošné, který byl tehdy v provozu rok. Na silnici umíraly desítky kusů zvěře, především srnčí a zajíců, ale výjimkou nebyly ani lišky nebo jelen.

Město Třemošná poskytlo myslivcům ze sdružení Třemošná-Krkavec dřevěné kůly, sdružení na vlastní náklady zakoupilo pěnu, na jejich rozmisťování s nimi spolupracovalo Ředitelství silnic a dálnic. Pachový ohradník zafungoval, nicméně zatímco zvěř odpuzoval, přitahoval zloděje, kterým se zalíbily dřevěné kůly. Když se je podařilo obnovit, ohradník fungoval dál.

Vloni na jaře pak začala pachové ohradníky na výjezdy ze západočeské metropole rozmisťovat Správa veřejného statku města Plzně. První se objevily mezi Bílou Horou a Zručí-Sencem, následovaly další.