VYBERTE SI REGION

Téměř tisíc lidí šlo k referendu zbytečně, fajfky totiž neplatily

Plzeň - Skoro tisíc Plzeňanů, kteří přišli hlasovat v referendu, své hlasy promarnilo. 697 lidí odevzdalo neplatný hlas, když vyplnili lístek špatně, 203 lidí nezaškrtlo variantu ANO ani NE a 26 lidí si od komise sice obálku a lístek vzalo, ale do urny ji nehodili.

15.1.2013
SDÍLEJ:

Aktivisté si výsledek lidového hlasování užívali v kavárně Seraf. Foto: Deník/Vlastimil Leška

Při účasti 55 tisíc lidí v referendu představuje počet neplatných hlasů necelá dvě procenta. Celkový výsledek by neovlivnily, ale ve srovnání s prezidentskou volbou jich je hodně. Neplatných prezidentských hlasů bylo 0,47 procenta.

Podle Romana Matouška z plzeňského magistrátu bylo mnoho neplatných lístků proto, že v nich lidé zaškrtli současně variantu ANO i NE. „To bylo nejčastější," potvrdil Matoušek.

Další chybou bylo, když lidé neudělali na lístku křížek v příslušném políčku, ale zvolenou možnost ´odfajfkovali´ nebo třeba zakroužkovali. Každá jiná varianta než křížek v okénku byla ale podle Matouška neplatná.

Našly se i kuriozity. Třeba když lidé vkládali do úředních obálek své vlastní hlasovací lístky nebo tam malovali různé vzkazy či obrázky.

Jako platné byly uznány lístky, který voliči hodili do urny a nezaškrtl na nich nic. „Prostě se zdrželi hlasování," konstatoval Matoušek. Tyto hlasy zvýšily účast v referendu, ale nic víc neznamenaly.

Všechny lístky jsou nyní zapečetěny a uloženy na jednotlivých obvodních radnicích. Pokud by někdo napadl referendum u soudu, vydaly by je úřady k přezkoumání.

Otázkou je, když téměř tisíc lidí nedokázalo správně vyplnit lístek, kolik jich vůbec vědělo, co znamená ANO či NE. Otázka totiž zněla: Souhlasíte s tím, aby město Plzeň podniklo veškeré kroky, aby nemohlo dojít k výstavbě obchodního zařízení na místě DK Inwest? Paradoxně tedy odpůrci Corsa museli volit odpověď ANO, sympatizanti NE.

Ozývají se i výtky, proč trvalo sčítání hlasů v referendu téměř šest hodin, tedy podstatně déle, než sčítání prezidentských voleb, kterých se zúčastnilo o dva tisíce voličů více. „Dlouho jsme čekali, až budou sečteny hlasy v referendu na dvou největších obvodech, na Lochotíně a na trojce," vysvětlila Zuzana Popelová z magistrátu.

Počty kolem referenda v Plzni

Oprávněné osoby, kterým byly vydány hlasovací lístky a obálky 55 213
Celkový počet odevzdaných úředních obálek 54 187
Celkový počet platných hlasů 54 490
Celkový počet platných hlasů pro odpověď ANO 35 543
Celkový počet platných hlasů pro odpověď NE 18 744
Počet osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď 203

Největší odpor vůči Corsu byl v Malesicích, nejmenší v Křimicích

Ze srovnání výsledků plzeňského referenda v jednotlivých městských obvodech vyplývá, že největší podíl hlasů pro to, aby město bránilo ve výstavbě obchodního centra, byl v městské části Malesice. Lístek s volbou ANO tam hodilo 180 lidí, což představuje 69,5 procenta hlasujících. Naopak nejméně - 353 lidí, tedy 54,3 procenta zúčastněných, zvolilo tuto odpověď v Křimicích.

Počty a podíly hlasů ANO v dalších plzeňských obvodech: Lochotín - 10 596 hlasů (62,9 procenta), Slovany - 7 512 hlasů (66,3 procenta), Plzeň-střed - 10 328 hlasů (68,9 procenta), Doubravka - 5323 hlasů (63,2 procenta), Litice - 412 hlasů (69,1 procenta), Radčice - 244 hlasů (60,2 procenta), Černice - 368 hlasů (62,9 procenta), Lhota - 227 hlasů (60,7 procenta).

Soukup: Zaplatíme daň za pasivitu

Plzeňský architekt Jan Soukup mnohokrát upozorňoval, že tak velké nákupní centrum život v centru negativně poznamená. Proti zástavbě na tomto území nic nemá, ale musí být jiná, než velký monolitický blok na tak velkém území. Připouští, že zbořeniště po kulturním domě teď bude několik let tvrdou realitou.

Plzeňané rozhodli, že v centru nechtějí Corso. Co to pro město a jeho vzhled bude znamenat?

Výsledek referenda vítám, ale myslím si, že to byla zoufalá snaha zodpovědných občanů, jak přinutit město, aby nedovolila nepochybně nadměrný záměr realizovat. Myslím si však, že by tato centrální plocha měla být zastavěna, ale s rozumným a hlavně pestrým stavebním programem. Věřím, že jsme na startu takového vývoje. V nejbližších letech to však bude znamenat zakonzervování dnešního stavu se všemi negativními důsledky země nikoho.

Co teď město může udělat?

Město bude mít hodně problematické práce. Je to daň za předchozí pasivitu a vystavení bianco šeku investorovi. Východiskem by mělo být urbanistické a architektonické vyhodnocení prostoru a hlavně posouzení potřeb města z hlediska ekonomické únosnosti aktivit a dopravní infrastruktury. Tedy to, co mělo být hotovo před příchodem Amádea do Plzně.

Bude se měnit územní plán a stanoví se, co přesně na tomto území může stát?

Nemyslím, že by zde měla být urbanistická zeleň, a proto nejsem pro změnu územního plánu. Ostatně, v současné době se nový územní plán tvoří, je to ale příliš obecný nástroj. Zde by měl být zpracován regulační plán, opřený o urbanistickou studii, získanou nejlépe soutěží mezi výbornými architekty.

Cabada: Znovu už se to nemusí povést

Plzeňský politolog Ladislav Cabada míní, že referendum o Corsu bylo v Plzni výjimečné.

Co říkáte tomu, že k referendu přišlo tolik lidí?

Zjevně přišli hlavně ti, kterým plány Corsa vadí. Na druhou stranu více než polovina oprávněných voličů nepřišla. Teď bude zajímavé sledovat, jak se s výsledky město i investor vypořádá. Určitě to nebude jednoduchá záležitost.

Jedna věc je díra po Inwestu a druhá odpor lidí k tomu, co se v politice děje na radnicích i na celostátní úrovni. Nehlasovalo se tedy také o tom, že si lidé nedají vše líbit a jsou připraveni se bránit všemi prostředky?

Samozřejmě to možné je. Ale obě strany sporu nechaly zajít celou tu záležitost příliš daleko. První podcenila veřejné mínění a druhá zase právní aspekt celé věci. Lid má právo v referendu rozhodnout, ale otázkou je, zda všichni, kdo hlasovali proti Corsu, teď budou souhlasit s následky, které to může přinést. Obávám se, že spadnou na město.

Považujete úspěšné referendum za výjimečnou akci, která hned tak nepůjde zopakovat?

Referendum se ve velkých městech pořádá velice těžko. Je jednoduché zmobilizovat 200 aktivních lidí ve vesnici a hlasovat proti úložišti jaderného odpadu. Ale tam, kde má město 170 tisíc lidí, to chce zmobilizovat dostatečně velkou skupinu, což už stojí peníze a lidskou sílu. Nemyslím si, že je příliš otázek, ke kterým by se taková věc dala konat. Rozhodování o velkém prostoru v centru města byla mimořádná příležitost o velmi citlivém tématu.

Autor: Dana Veselá, Aleš Tolar

15.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies