VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Test plzeňských revizorů v MHD: Chytili mě jenom jednou

Plzeň – Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) spustily začátkem dubna informativně výchovnou kampaň Nemám černý svědomí. Ta má především za cíl naučit černé pasažéry platit.

2.9.2012
SDÍLEJ:

Plzeňské dopravní podniky se k rozjezdu kampaně rozhodly na základě výsledků průzkumů, které hovořily o nárůstu neplatičů. Autor článku strávil v dopravních prostředcích několik hodinFoto: DENÍK/Zdeněk Vaiz

Jak se ale po několika měsících provozu osvědčuje? Potkáte revizora častěji? Vypravil jsem se to ověřit do terénu. A už na úvod říkám: černý pasažér by se zaradoval. Při troše štěstí by totiž projezdil celé město bez jízdenky. Mě totiž kontroloval revizor jen jednou.

Než si ale sednu do tramvaje, kupuju si celodenní jízdenku za sedmdesát korun. Nejsem hazardér, chci si jen kampaň prověřit.

Do víru velkoměsta

Usedám do tramvaje číslo 4 a ze zastávky U Práce mířím na Košutku. Slunko do vozu pere, v nové tramvajové jednotce se ale dá vedro vydržet. Vystupuju u Plzeňky a čekám na protější spoj, který nás přiveze k uzlu v sadech Pětatřicátníků. Přestupuju na „dvojku" s cílem na zastávce Krejčíkova. Že bych si trasu zopakoval? Ne, rozhodnu se pro výstup ve Skvrňanech. V ruce kniha, jízda moc rychle neubíhá. Z textu mě ale vytrhuje revizor. „Dobrý den, kontrola jízdenek," řekne decentně, ukáže znáček a ještě obejde celý vůz. Vytasím jízdenku a mladý revizor poděkuje. Smůlu má ale žena, která sedí před námi. „Zapomněla jsem si ji koupit. Zapovídala jsem se s kamarádkou," vymlouvá se, když s revizorem vystupuje v Solní ulici. Ještě stačím zahlédnout, jak z peněženky vytahuje několik stovek na zaplacení pokuty.

Na zastávce Ulice Terezie Brzkové otáčím a mířím k centrálnímu autobusovému nádraží, kde přestupuju na autobus do Křimic. Čekám revizora, vůz je plný lidí. Ale nic, kontrola jízdenek se nekoná. Nepřichází revizor v civilu ani ve stejnokroji. Z okraje Plzně se posléze přesouvám zpět do centra. Ještě stačím zajet trolejbusem do Doubravky i do Černic a svoji několikahodinovou „štrapáci" končím na Americké u hlavního nádraží.

Jeden záchyt

Jak jsem sdělil v úvodu, revizor mne kontroloval jen jednou i přes to, že nám bylo ze strany PMDP řečeno, že řady revizorů byly posíleny o šest nováčků. „Mají stejnokroje a fungují převážně jako preventisté nebo jako informační pomoc cestujícím," sdělila Kateřina Fránová, marketingová specialistka PMDP, s tím, že mohou provádět i běžné kontroly.

Propadák?

Když jsem zjišťoval, jak se celá kampaň osvědčuje, dostali jsme od Pavla Pokorného, vedoucího přepravní kontroly, překvapivou informaci. „Když se na situaci podívám z pozice šéfa revizorů, tak se neosvědčuje. Záchytů máme pořád stejně, dokonce se snad počty o něco málo zvýšily," popisuje. „Efekt tedy nemá, kdyby měla, určitě bychom chytli méně lidí. Z mého pohledu prostě nezabírá," domnívá se. Černí pasažéři jsou prostě nepoučitelní, snaha ušetřit peníze na lístku nejspíš vyhrává nad apelem na ´černý svědomí ´.

Plzeňané ale zároveň na webových stránkách PMDP vyjadřují nespokojenost s kampaní. Bezmála šedesát procent respondentů se k ní zatím vyjádřilo negativně. Dvacet procent míní, že je v pořádku, ale že bude mít nulový efekt, osmi procentům se líbí, ale chybí jim poděkování za placení a jen čtrnáct procent klikajících sděluje, že je kampaň baví.

Asi jsme měli štěstí

Těžko říci, jestli jsem měl štěstí, když jsem během půl dne jízdy narazil jen na jednoho kontrolora.

Přitom PMDP hovoří o desetimilionových ztrátách. „V současné době finanční ztráty PMDP způsobené černými pasažéry představují v hmotném vyjádření každoročně například šest nových 12metrových autobusů, nebo nový tramvajový vůz typu Vario," píše se v tiskové zprávě, kterou PMDP vydaly při dubnovém startu kampaně.

„Nesporný význam by mělo i předpokládané snížení počtu vymáhaných pokut, které někdy mohou vést při odkladech vinou černých pasažérů až k exekucím a k drastickým zásahům do hospodaření občanů a celých rodin. To rozhodně není cílem PMDP. Nebudou-li černí pasažéři, nebudou ani pokuty, a tudíž ani jejich vymáhání," informuje zpráva dále.

Jak jsme zjistili, „černochům" tohle nevysvětlíte. Osvětová kampaň Nemám černý svědomí by měla skončit v říjnu.

Kde jsem jezdil

TRAMVAJE
Č. 4, U Práce – Plzeňka
Č. 4, Plzeňka – Sady Pětatřicátníků
Č. 2, Sady Pětatřicátníků – Krejčíkova
Č. 2, Krejčíkova – T. Brzkové
Č. 2, T. Brzkové – CAN
AUTOBUSY
Č. 41, CAN – Křimice, Chebská
Č. 41, Křimice, Chebská – DJKT
Č. 28, Doubravka, Zábělská – Stav. stroje
TROLEJBUSY
Č. 16, Mrakodrap – Doubravka, Zábělská
Č. 13, Stav. stroje – Bručná
Č.13, Bručná – Goethova
Č. 12, Mrakodrap – Nádraží ČD, Americká

Praha kontra Plzeň

Mám bohaté zkušenosti i z provozu v pražské hromadné dopravě. Systém jízdného mi tam připadá snadnější než v Plzni. Jízdenku si koupíte prakticky v každé trafice, navíc je přestupná a máte možnost ji zakoupit i v automatu. To už v Plzni nejde. Popravdě řečeno, hromadná doprava je v metropoli dražší, ovšem je to dáno větší rozlohou. Líbí se mi i pražský systém celodenních jízdenek – pořídíte ji na každém „rohu", kdežto v Plzni vám ji vydají jen na dvou místech. Přespolní tak může být nemile překvapen, když mu trafikantka sdělí, že musí pro jízdenku přes půlku města. V Praze na ni jen narazíte čas. V Plzni je situace obtížnější – datum i čas vám na jízdenku vypíše prodejkyně. Pak ji musí vyjmout z papírové „formy" a přelepit ji slídou – aby cestujícího nenapadlo časy přepsat. V obou městech můžete zaplatit jízdenku pomocí SMS. Na stranu Plzně ale musíme připočíst, že více myslí na hendikepované. PMDP využívá daleko více nízkopodlažních vozů. A troufnu si tvrdit, že Plzeň má i čistější vozy než Praha.

Autor: Josef Holek

2.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škoda Kodiaq.
36

Škoda Kodiaq je hit. Na některé verze se čeká půl roku

V paneláku Na Borku v Jirkově hořelo. Plameny vyšlehly zřejmě po přechozím výbuchu.
2 13

Požár v jirkovském paneláku: Dva lidé zemřeli, hasiči evakuovali sto lidí

DOTYK.CZ

Drama v Africe. Ovládne ji islámský terorismus?

V posledních několika letech se některé oblasti afrického Sahelu, tedy pásma zemí zhruba od Mauretánie po Súdán, proměnily v hlavní bojiště proti mezinárodnímu terorismu. Zejména to platí o Nigeru.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

VIDEO: Legendární "vejtřaska" slaví, před 65 lety byl vyroben první prototyp

Před 65 lety, 18. února 1952, byl v pražských Vysočanech vyroben první prototyp terénního nákladního automobilu Praga V3S. Legendární "vejtřaska", jak se autu přezdívá, byla vojenským třítunovým speciálem, ale své místo si našla i v zemědělství nebo na stavbách.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies