VYBERTE SI REGION

Tibetský prapor vlaje i na Plzeňsku. Ale jen někde

Plzeňsko – Není to povinnost, ale pro řadu lidí symbolické gesto, z něhož se stala tradice. Nad několika budovami v Plzni a okolí i letos vlají pestrobarevné tibetské vlajky.

9.3.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Ti, kteří je vyvěsili, tak otevřeně sympatizují s obyvateli Tibetu, dlouhodobě utlačovanými čínským komunistickým režimem. Od tibetského povstání proti okupantům zítra uplyne 54 let. Při něm tehdy zemřelo podle odhadů kolem 80 tisíc Tibeťanů.

V Plzni se k akci zvané Vlajka pro Tibet tradičně připojí radnice a úřad Slovan. „Radnice Slovan vyvěšuje vlajku Tibetu již od roku 1999 a letos se tak připojí k této celosvětové akci již popatnácté. Důvod je stále stejný a je jím vyjádření alespoň symbolické podpory této zemi. Od roku 1959 kdy došlo k anekci Čínou bylo v Tibetu zničeno více než 6000 budhistických klášterů. Oběti na životech jsou jen při samotném březnovém v roce 1959 povstání odhadovány přes 80 000. Na následky hladomoru zemřelo dalších více než milion Tibeťanů. Myslím, že právě náš národ, který má s okupací své vlasti mnohaleté zkušenosti by měl být k podobným porušováním lidských práv kdekoliv ve světě obzvláště vnímavý a solidární," zdůvodnil vyvěšení vlajky starosta Lumír Aschenbrenner.

Na jiných obvodech se prapor neobjeví. Na dotaz proč se představitelé městských částí odvolávali na rozhodnutí rady či na to, že vlajku nemají. „I kdybychom ji nevyvěsili, neznamená to, že nesoucítíme s Tibetem," řekla úřednice z ÚMO 6 Litice.

Nezměnila to ani výzva Strany zelených. „Zaslali jsme dopis všem plzeňským radnicím, které nehodlají vlajku vyvěsit, aby tento krok zvážily. Jsme přesvědčeni, že právě Česká republika se svojí historií by se měla k podobným akcím připojovat," řekl předseda strany Martin Marek.

Ze škol se účastní například Církevní gymnázium. „Téma Tibetu žáci probírají i v hodinách občanské výchovy a základů společenských věd, kam rozhodně patří," míní ředitel Daniel Petříček.

V okolí Plzně Tibeťany podpoří deset úřadů. Po loňské premiéře se letos znovu připojují i v Rabštejně nad Střelou. „Tentokrát ale zůstaneme u vyvěšení vlajky, kulturní program jako vloni chystáme až na rok 2014. I s promítáním a vařením tibetské polévky," řekl předseda osadního výboru Ondřej Fábera.

Z úřadů, které organizátoři akce oslovili, ale bez výsledku, oficiální seznam uvádí Bdeněves, Dobřany, Horní Břízu, Kaznějov, Manětín, Nýřany, Plasy, Plzeň–Locho-tín, Plzeň–Doubravka, Plzeň– Radčice, Krajský úřad Plzeňského kraje, Štěnovice, Tlučnou, Město Touškov, Vejprnice, Zruč-Senec a Žinkovy.

Čínská anexe Tibetu

Dne 21. října 1950 jednotky Čínské lidově osvobozenecké armády dostaly rozkaz vpochodovat do Tibetu. Oficiálním důvodem vojenské invaze bylo „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice". Vojska tibetské vlády nebyla schopna invazi zabránit. Tibet se pak oficiálně dostal pod svrchovanost čínské vlády 23. května 1951 podepsáním tzv. Sedmnáctibodové dohody.

Číňanům se tak podařilo ovládnout strategicky významné území, které se již v minulosti několikrát nacházelo pod čínskou suverenitou a jež nyní bylo nárazníkovým pásmem mezi Čínou a Indií. Vládce Tibetu, patnáctiletý čtrnáctý dalajláma, zůstal i po čínské anexi loutkovou hlavou Tibetu. Pozemkové reformy a další společenské změny necitlivě zaváděné čínskou vládou vedly ve druhé polovině 50. let k nepokojům, které 10. března 1959 přerostly v ozbrojené povstání proti čínské nadvládě, skrytě podporované Spojenými státy. Povstání bylo během několika dnů krvavě potlačeno. Dalajláma 17. března uprchl do Indie, kde požádal o politický azyl, a od té doby žije v emigraci. 9. dubna 1959 byla v indické Dharamsale vytvořena Tibetská exilová vláda. Čína téhož roku zrušila tibetské podanství a otrokářství.

Zdroj: Wikipedie

Autor: Pavel Korelus

9.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies