VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Útočnější žáci? Výchovní poradci se neshodují

Plzeňsko – Názory odborníků na chování dětí 
na základních školách se zásadně liší.

11.11.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Agresivnější, drzejší a nerespektující žádnou autoritu. Takto popisují někteří odborníci z Plzně a Plzeňska chování dětí na základních školách. Jiní se zase domnívají, že projevy žáků se v posledních letech výrazně nezměnily, a zdůrazňují, že jsou-li ve třídě problémy, pak za ně zpravidla nese zodpovědnost učitel. Diskutabilní je také spolupráce vzdělávacích institucí s rodiči.

Na 28. ZŠ Plzeň řeší případy, v nichž žáci reagují výbušně, pouze ojediněle. Výchovná poradkyně Jana Vašátková řeší nejčastěji vztahové potíže v kolektivu. „Nemám dojem, že by se situace dramatizovala.Vztah mezi pedagogem a dětmi je vždy o vzájemném respektu. I když některé situace jsou těžké, vyučující by se neměl dát vyprovokovat či se nechat strhnout vlastními emocemi," míní.

Výrazné zhoršení v chování žáků nevidí ani další výchovná poradkyně působící na plaské devítiletce Václava Korcová. „Nemyslím si, že současná generace je agresivnější. Jestliže se u dítěte útočnost objeví, zpravidla se něco děje v rodině, například rozvod rodičů, neshody, finanční problémy a podobně," tvrdí specialistka. V takových případech si Korcová rodiče pozve a situaci se snaží řešit společně. „Mnozí si chybu přiznají. Hledají pomoc, protože si sami s problémem často neví rady," doplnila. Na to, že by se žáci projevovali ve třídě impulzivněji než dříve nebo nerespektovali autority, si nestěžují ani na 14. ZŠ Plzeň.

Odborný konzultant společnosti EDUin zaměřující se na oblast vzdělávání Tomáš Feřtek pravidelně navštěvuje vzdělávací instituce po celé republice. Ročně zavítá do 30 škol. „Myslím, že existuje rozpor mezi mediálně sdílenou představou o nesnesitelných dětech a školní realitou. Jsem překvapený mírou ukázněnosti a poslušnosti, kterých jsem svědkem častěji než zlobení," zhodnotil. Doplnil, že obdobné zkušenosti mu sdělují také pedagogové.

Některé hlasy z učitelského prostředí jsou však zcela opačné. Jako je tomu například u Jiřího Loritze, ředitele vzdělávací instituce v Nýřanech. V pedagogické sféře působí už 25 let a chování žáků se podle jeho mínění zhoršilo. „Jde hlavně o nerespektování autorit, s tím se setkáváme především na druhém stupni," nastínil. Kromě toho řeší i případy záškoláctví, jež podle Loritze souvisí s tím, zda jsou jedinci z rodiny zvyklí dodržovat pravidla a plnit své povinnosti. Odlišný je též přístup rodičů a komunikace se školou. „Vysvětlujeme jim problém, ale naše názory často nejsou brány v potaz. Až po několika letech přiznají, že jsme v dané záležitosti měli pravdu," dodal.

Změnu k horšímu zaznamenala i Blanka Světlíková, která ve školství pracuje deset let. „Žáci jsou vulgárnější, vůči sobě se projevují násilněji. V nízkém věku si dovolí to, co my bychom si nikdy nedovolili," řekla výchovná poradkyně na 22. ZŠ. Plzeňská psycholožka a psychoterapeutka Martina Rezková potvrzuje, že se v praxi v posledních letech častěji setkává s agresivitou u dětí. Věková hranice, kdy se jedinci začínají projevovat útočně vůči druhým, se snižuje. Kvůli radě a spolupráci se na odbornici obracejí nejen pedagogové a rodiče, ale i její kolegové.

Děti jsou agresivní už v mateřských školách, tvrdí psycholožka Martina Rezková z Plzně

Za agresivním chováním dětí stojí podle psycholožky a psychoterapeutky Martiny Rezkové zpravidla problémy v rodině. V její péči končí nejčastěji malí klienti, kteří jsou ve střídavé péči nebo jejichž rodiče se rozvádějí.

Chovají se děti ve školách agresivněji, překračují nastavené hranice?
Poslední dobou pozorujeme, že se problematika chování dětí snižuje už do mateřských škol, nultých ročníků nebo prvních tříd. Jde o problémy zvýšené agresivity k ostatním dětem, k rodičům, ale i k sobě samým. V mateřských školách jsou děti, které svoje napětí a emoce ventilují právě zmíněnou agresí v různé podobě, nebo také naopak úzkostí, sklíčenou náladou, pasivitou. Malé děti koušou ostatní, bezdůvodné je mlátí, rozbíjejí hračky. Někteří rodiče také zmiňují, že jejich děti mlátí hlavou o zeď, tahají si vlasy nebo se škrábou.

Čím je podle vás agresivita nebo úzkost u dětí způsobena?
Agresivita, úzkostnost, výkyvy nálad jsou dopadem toho, s čím se děti setkávají. Nejčastějším původem všeho je rodinná problematika, tedy rozvody, neharmonické prostředí a v poslední době zátěž ze střídavé péče. Nezvládnutá střídavá péče je pro dítě velmi psychicky náročná. Právě těchto dětí máme ve své ambulantní péči čím dál více.

Jak by měl pedagog jednat, jestli má ve třídě nezvladatelného nebo agresivního žáka?
Důležité je vždy ihned informovat rodiče a doporučit jim odbornou péči (psychologa, psychoterapeuta, psychiatra, Orgán sociálněprávní ochrany dětí nebo další instituce). Dnes mají školy už schopné výchovné poradce, metodiky prevence, někde i školní psychology. Mají různé programy, skupinové terapeutické činnosti, odborné práce se třídami, učiteli. Když se vrátím k mateřským školám, tam je to jen na učitelkách, tyto odborníky ke spolupráci a pomoci nemají.

Radí se s vámi častěji pedagogové nebo vás navštěvují i rodiče?
Musím říci, že spolupráce právě s učitelkami mateřských škol je stále lepší a častější. Více se obracejí i rodiče. Mám dobrou zkušenost s umožněním odborných náslechů v mateřské škole problematického dítěte, kde má možnost psycholog vidět dítě v interakci v kolektivu a vidět ho při přímé práci ve školce. V ambulantní péči se tento problém často těžko zmapuje. Ve Středisku výchovné péči Plzeň máme skupinu Modrásci, která se skládá právě z dětí s problémy v mateřské škole, nultém ročníku nebo prvním stupni. Většinou se problematika týká právě těžkostí se začleněním do kolektivu, agresivity, úzkosti.

Spolupracují s vámi rodiče nebo popírají, že by jejich dítě mělo problém?
Já osobně mám s rodiči dobrou zkušenost. Většinou mi důvěřují a spolupracují se mnou. Je to pro ně takzvaný bezpečný prostor, kde mohou vše sdílet. V ambulantní péči je vyhrazený prostor pro rodiče i děti. S dětmi převážně pracujeme formou nedirektivní terapie. To znamená, že dítě se při hře dokáže uvolnit a spontánně spolupracovat. Tím pomůžeme dítěti zpracovat dopady psychické zátěže. Rodiče většinou potřebují hodně podpory, sdílení, ale i ocenění, jak vše dokážou, někdy opravdu v tíživých situacích, zvládnout.

Autor: Klára Mrázová

11.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

S novým rokem se opět mírně upravují pravidla pro přiznání důchodu: rozhoduje nejen dosažení zákonem stanoveného věku, ale rovněž doba pojištění.

Co je dobré stihnout, než odejdete do důchodu

Divadlo Bez zábradlí. Ilustrační fotografie.
16

Kavárna divadla, kde hraje žena Stropnického, nemá EET. Prý nemusí

Mládek nevydržel, Sobotka ho odvolal. Na tahu je Zeman

/ANALÝZA/ - Volby se nevyhrávají díky potlesku velkých firem, ale díky lidem, kteří vhazují hlasovací lístek do urny. Většinou to dělají na základě svých zkušeností – u lékaře, ve škole, při pohledu na výplatní pásku nebo na účet od mobilního operátora. A právě ten je nepřiměřeně vysoký celé tři roky, kdy vedl ministerstvo průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Čeští vojáci měli konflikt s policií v Litvě

Pětice českých vojáků, kteří jsou na tříměsíčním cvičení v Litvě, měli v noci na neděli incident s policií v přístavu Klaipeda. Vojáci byli údajně opilí a dožadovali se vstupu do nočního klubu. Informoval o tom server iHned.cz s odvoláním na litevskou policii a ruská a litevská média.

VIDEO: Ve Zlíně na cyklostezce spálili korán

„Proč pálíme korán? Chceme podpořit slovenskou aktivistku, která řekla svůj názor a byla za svůj čin zatčena," komentoval David Nepimach ze Zlína akt, při kterém v pondělí ve Zlíně společně s desítkou zúčastněných spálil na cyklostezce na Vršavě svatou knihu muslimů.

EET? Prázdné výlohy a strach

Po restauracích, barech a hotelech, které už mají za sebou skoro tři měsíce zkušeností, míří elektronická evidence tržeb (EET) do dalších provozoven. Od začátku letošního března čeká živnostníky podnikající v maloobchodě i velkoobchodě. Někteří jsou už teď dokonale připraveni, jiní podlehli strachu a s podnikáním raději končí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies