VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Věřící postrádají milodary na opravu kostela, církev raději nakoupila pozemky

Černošín - Po více než pětadvaceti letech kostelničení v Černošíně na Tachovsku chce Jan Filipčík přestat. Důvodem je znechucení situací, která nastala kolem peněz určených údajně na výmalbu kostela.

4.12.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto:

„Dlouhá léta shromažďujeme veškeré peníze, které se vyberou v kostele při bohoslužbách, nebo které přijdou darem od věřících. Vždy po bohoslužbě jsme vše sečetli, zapsali, peníze se odevzdávaly farářovi a ten je dával na účet," popsal Filipčík. „Kdysi jsme se s farářem domluvili, že se za to kostel nechá vymalovat. Teď to najednou nejde, peníze prý nejsou," svěřil se kostelník Deníku.

Podle Lydie Filipčíkové, která manželovi v kostele pomáhá, by mělo na účtu být řádově několik set tisíc. „Poslední výpis jsme ale viděli v roce 2009," uvedla.

Minulý týden chtěli Filipčíkovi zjistit, jestli už by bylo možné kostel vymalovat. „Rádi bychom se v našem věku dočkali, až budeme mít kostel vymalovaný. Zeptali jsme se pana faráře Hájka, jestli je na to dostatek peněz, ale ten nám odpověděl, že s dotacemi je to špatné. Upozornili jsme jej na peníze ze sbírky, ale řekl nám, že na účtu nic není, že prý biskupství za to koupilo pozemky," uvedla rozhořčeně Filipčíková.

Požádali jsme o vysvětlení stříbrského faráře Jiřího Hájka, který má černošínskou farnost ve své správě. „Já se k této záležitosti nebudu vyjadřovat," řekl Hájek Deníku.

Na otázku, na co se tedy peníze shromážděné černošínskými věřícími použijí, uvedl: „Ale to nebyly jejich peníze, ty byly církve."

Plzeňské biskupství bylo informací o ztracených penězích překvapeno. Po našem upozornění záležitost prošetřuje. „Hovořila jsem o tom s otcem biskupem a ten se vyjádřil, že ho tato informace překvapuje a že je třeba ji řádně prošetřit. Poté se vyjádříme více," sdělila Deníku mluvčí Alena Ouředníková.

Situaci sleduje také černošínská radnice. „Zatím nemůžeme nijak zasahovat, ale mrzí nás to a překvapuje. Protože peníze střádali obyvatelé Černošína, měly by tyto prostředky morálně zůstat tady," uvedl starosta Jan Grigar.

Pozemky církev nekoupila za peníze věřících, tvrdí biskup

Kde jsou peníze, které léta shromažďovali věřící v černošínské farnosti na výmalbu kostela, stále není jasné. Kostelníkovi Janu Filipčíkovi měl stříbrský farář říct, že je biskupství použilo na nákup pozemků. Žádné pozemky za ně církev nekoupila, brání se biskup František Radkovský.

„V roce 2008 prodala Římskokatolická farnost Stříbro dva objekty nevyužívaných farních budov, v Černošíně za 1,5 milionu korun, v Ošelíně za 680 tisíc korun. Tyto finance byly prostřednictvím Biskupství plzeňského investovány do koupě pozemků. Výnos z dalšího hospodaření s těmito pozemky se vrací vždy zpět do farnosti," vyjádřil se Radkovský s tím, že tento postup je v souladu s diecézní koncepcí ekonomického zajištění farností, tedy investovat peníze z prodeje nemovitostí tak, aby přinášely další zisk, nikoliv je okamžitě použít. „Nejedná se tedy v žádném případě o peníze vybrané od farníků," uvedl biskup.

Sbírky, konané za účelem opravy či provozu kostela ve farnostech, s touto záležitostí podle Radkovského naprosto nesouvisí. „Tedy ani sbírka, která dle vyjádření farníků probíhala delší dobu v Černošíně. Římskokatolická farnost Stříbro nikdy nedeponovala na Biskupství plzeňském peníze z takovéto sbírky, tudíž Biskupství plzeňské nemohlo nikdy s těmito penězi žádným způsobem nakládat," uvedl plzeňský biskup.

Podle Filipčíkových bylo ještě v roce 2009 na účtu, kam se ukládaly peníze ze sbírek a darů od farníků v Černošíně, přes čtyři sta tisíc korun. Od té doby výpisy neviděli. „Chtěli jsme se ještě dožít toho, že kostel bude pěkně vymalovaný, ale farář nám řekl, že už peníze na účtu nejsou," uvedl kostelník, který chce kvůli tomuto jednání se svojí dobrovolnou prací pro kostel skončit.

Jak biskup Radkovský uvedl, má stříbrský farář Jiří Hájek předložit v nejbližší době účetnictví farnosti k prošetření, jak bylo s penězi vybranými od farníků naloženo. „Podle jeho vyjádření žádná zvláštní sbírka určená výhradně na opravu kostela v Černošíně neprobíhala, farníci pravidelně přispívali tak, jak je obvyklé, do sbírky na provoz kostela. Z těchto peněz je hrazena například elektřina, pojištění, drobné opravy a podobně. Veškeré účetnictví farnosti je evidováno. Jiří Hájek je velice svědomitý kněz, který se léta pečlivě stará o údržbu a opravy svěřených kostelů," vyjádřil se biskup.

Na kostele v Černošíně se, jak uvádí biskupství, před několika lety opravovala věž a fasáda, tehdy přispělo Ministerstvo kultury ČR a část nákladů byla hrazena z darů ze zahraničí.

Autor: Jiří Kohout

4.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
6 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

AKTUALIZOVÁNO

Odsoudili ho za střelbu na exekutory, teď zřejmě spáchal sebevraždu

Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies