Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Věřící ubytovali v západních Čechách první Syřany

Západní Čechy – Křesťané poskytli azyl desetičlenné 
rodině. Zázemí našla na Rokycansku.

7.10.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Každá farnost by měla přijmout jednu uprchlickou rodinu. K takovému gestu solidarity vyzval nedávno papež František. Názory kněží působících v západních Čechách na to, jakým způsobem potřebným pomoci, se však různí. Někteří už teď cizincům nabízejí zázemí a ubytování, jiní jsou v podpoře daleko ostražitější. K apelu z úst nejvyššího představitele katolické církve se přidali i věřící z dalších křesťanských církví a společenství z Plzeňského a Karlovarského kraje. V tomto případě přicházejí signály týkající se pomoci cizinců především od rodin.

Vůbec první uprchlíky přijali pravoslavní na Rokycansku. Jedná se o desetičlennou syrskou rodinu, jež zde pobývá už zhruba čtvrt roku. Kněz David Dudáš informoval, že zájem o pomoc projevili i jejich příbuzní. „V tomto případě je ale věc teprve ve stadiu jednání, podrobnosti zatím nechci blíže specifikovat," sdělil. Syrská rodina křesťanského vyznání se podle jeho názoru už plně integrovala do tamější církevní obce. Pro urgentní případy připravila prozatímní zázemí na své faře také Českobratrská církev evangelická (ČCE). V krajské metropoli má zatím všechny byty plně obsazené.

Otevřenou náruč nabízejí cizincům, již chtějí v České republice trvale zůstat, i věřící plzeňské diecéze Církve československé husitské (CČSH). V současnosti jde o 20 ubytovacích míst nejen v Plzni, ale také v Chebu, Písku nebo Prachaticích.

„Z osmdesáti procent jsou to návrhy přímo od rodin, dvacet procent tvoří prostory na farách," konkretizoval biskup CČSH Filip Štojdl.

Naopak na komplikovanost celé situace poukazuje třeba evangelický farář v Nejdku Bob Helekia Ogola. „Sám pocházím z Keni, kde jsou také tisíce uprchlíků. Kdyby k nám na faru přišla konkrétní rodina, možná bych nad jejím ubytováním uvažoval. Největší problém je ovšem ten, že ze Sýrie neutíkají křesťané, ale muslimové," zdůrazňuje. Právě proto se obává střetu odlišných kultur a jiného vyznání. „Muslimové řeknou, že je uráží naše kříže, že se jim nelíbí jíst některé druhy masa, a křesťan by se musel přizpůsobit," doplnil.

Obdobný názor zaujímá rovněž polský duchovní Wojciech Pelowski fungující ve staňkovské farnosti na Domažlicku. Ačkoli neodmítá podat pomocnou ruku v podobě poskytnutí oblečení, jídla či uspořádání sbírky, na delší dobu by uprchlíkům ubytování, pro nějž nemá fara ani vhodné prostory, neposkytl. „Přijdou k nám se svojí kulturou a nevěřím, že se přizpůsobí té naší. K práci je nikdo nedonutí a my nemáme peníze na to je zdarma živit. Máme tu spoustu Čechů, rodáků, kteří potřebují pomoc, jsou chudí a mají problémy," podotkl.

Kvůli tomu, aby se katoličtí kněží plzeňské diecéze domluvili na jednotném přístupu podpory, se pravidelně setkávají s biskupem. Poslední schůzky, jež se uskutečnila v úterý, se zúčastnil také duchovní Jaroslav Šašek. „Pomoci migrantům se nebráním. Za předpokladu, že by stát garantoval určité sociální a zdravotní záležitosti, tak bychom prostor v rámci plánské farnosti našli. Třeba zrovna na faře v Plané," sdělil.

Diskutovat přijel i Tomasz Kowalik, což je dočasný správce farnosti ve Švihově. Potvrdil, že tamější fara disponuje volnými prostory, jež by mohly posloužit jako dočasný azyl pro křesťanské rodiny. „Pomoc musí být nějakým způsobem koordinovaná. Ale je třeba si uvědomit, že mezi uprchlíky je i spousta lidí, stejně jako v každém společenství, kteří si pomoci neváží. To vidíme i na příkladech z míst, kde jsou uprchlíci ubytováni," poznamenal.

Důležitost součinnosti i nutnost zapojení odborníků si vedení plzeňské diecéze uvědomuje. Právě proto začalo už v červenci úzce spolupracovat s Diecézní charitou Plzeň, jež hledá prostory pro cizince. Podle ředitele církevní organizace Jiřího Lodra by vyhovujícím místem byla právě krajská metropole, protože se jedná o strategické místo poblíž hranic. V úvahu přichází i další lokality, kde je možnost ubytování a práce. Nevyloučil ani variantu, že zázemí uprchlíkům by mohly poskytnout přímo křesťanské rodiny.

Diecézní charita Plzeň se zaměřuje také na další skupinu cizinců, konkrétně válečné uprchlíky ze Sýrie zadržené cizineckou policií. V případně nutnosti jim zajistí jízdenky na vlak, materiální i zdravotní pomoc. Pokud si cizinci nepožádají o azyl, odborníci s nimi mohou pracovat pouze sedm dní, pak totiž musejí opustit naše území. Novinkou je také systematická pomoc přímo na území srbsko-chorvatských hranic, kam by směřovali čeští dobrovolníci. Jenom v úterý se v Plzni přihlásilo deset zájemců.

Autor: Klára Mrázová

7.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zemětřesení v Mexiku
AKTUALIZUJEME

Mexiko zasáhlo další silné zemětřesení. Mělo sílu 7,1 stupně

Ruské vojenské helikoptéry během manévrů Západ 2017 na cvičišti u Petrohradu.
12 5

Při cvičení Západ 2017 došlo k nehodě, střela zamířila mezi novináře

EXKLUZIVNĚ

Somálka, která prohrála soud o hidžáb, získala azyl na čestné slovo

Deník zjistil, jak se do Česka dostala Somálka Ayan Jamaal Ahmednuurová, které v úterý Městský soud v Praze zamítl žalobu proti pražské Střední zdravotnické škole kvůli zákazu nošení hidžábu. Sedmadvacetiletá Somálka se do země dostala bez jediného dokladu, azyl jí byl udělen na základě čestného prohlášení.

Začíná kampaň Číst Havla. Dětem přiblíží Havla jako literáta

Knihovna Václava Havla dnes spustila kampaň Číst Havla, která chce žákům základních a středních škol pomoci poznat Václava Havla nejen jako velkou postavu české historie, ale především jako čtivého a podnětného spisovatele.

Na sdílení kol půjde 20 milionů. Města mohou žádat o dotace

Sdílení jízdních kol ve městech podpoří nová dotace ze Státního fondu životního prostředí. Na takzvaný bikesharing je určeno 20 milionů korun. O peníze mohou žádat města, dopravní podniky i soukromé firmy. Dalších 20 milionů půjde do osvěty pro ekologicky čistou dopravu. 

AUTOMIX.CZ

TEST: Jeden řidičák, dvě cesty. Vyzkoušeli jsme skútry, na které stačí "béčko"

Jestli žijete s autem ve větším městě, tak vás dost možná taky štve ranní doprava. A velice často i ta odpolední. Možná by se vám vyplatilo přesednout na něco, co disponuje polovičním počtem kol a pouze jednou stopou. Nebojte se, bicykl vám tlačit nebudeme. Řešením může být skútr.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení