VYBERTE SI REGION

Větve citrusů ve skleníku v Chodském Újezdu jsou opět obaleny grepy

Chodský Újezd - Přichází babí léto a venku je něco přes dvacet stupňů. Ale ve skleníku Jiřího Šlechty v Chodském Újezdu na Tachovsku je na padnutí. Objektiv fotoaparátu se orosil po několika vteřinách a teploměr ukazuje téměř padesát stupňů.

8.9.2012
SDÍLEJ:

Jiří Šlechta z Chodského Újezdu má radost. Letos se mu urodily mimořádně velké grepy a mandarinky. Foto: DENÍK/Jiří Kohout

Zatímco nám, lidem, je v tomto horkém a vlhkém prostředí na omdlení, rozvětvený citrus si doslova lebedí. Svému pěstiteli se za takové podmínky odměňuje každý rok až dvaceti kilogramy grepů.

Ty sice budou k jídlu až v prosinci, ale už teď obalené větve těžknou a k zemi je táhnou zatím zelené plody. Úrodu slibuje i o něco menší mandarinka.

Na začátku byly kaktusy

Citrusům se pěstitel věnuje skoro třicet let. „Nejdříve jsem měl stromky v květináčích na zasklené verandě. A když jsme v devětaosmdesátém stavěli barák, postavil jsem k němu i skleník. Citrusy jsem přesadil a od té doby rostou a plodí ve skleníku," řekl Deníku citrusář už v dýchatelnějším prostředí na zahradě pod korunou tzv. německé meruňky (i to je podle něj svým způsobem unikát, je to odrůda s plody podobnými blumám, která se v těchto končinách pěstovala spíše na začátku minulého století a Jiří Šlechta stromek dlouho sháněl - teď patří k dominantám na zahradě a poskytuje nejen plody, ale i stín).

Jiří Šlechta začínal s kaktusy. „Ty mě hodně bavily, dodnes jich pár mám, ale už se jim nevěnuji."

Učarovaly jej citrusy. „Byli jsme u příbuzných v Konstantinových Lázních a tam jsem viděl vzrostlý citroník. Žasl jsem nad ním. Později jsem od známých získal podnože plodného citroníku a sháněl jsem se i po roubech. Zasadil jsem a začalo se dařit," vypráví.

A dařilo se tak, že se z původní zvědavosti stala vášeň. Společně s dalšími příznivci citrusových plodin se pan Jiří stal zakládajícím členem tachovského klubu citrusářů. Těch se v osmdesátých letech scházelo i patnáct.

Citrusy nejsou tak náročné

Jiří Šlechta zkoušel pěstovat nejen citrusy. Experimentoval se stromovými jahodami, guajávou a dalšími tropickými plodinami. Zkoušel i kávovník. „A káva z něj byla úplně jiná, než kterou známe, a mnohem silnější. Byl jsem zvědavý, jestli to, co roste na druhé straně zeměkoule, by dokázalo vyrůst také u nás, když tomu přizpůsobíme podmínky."

Všechny experimenty ale byly extrémně náročné na teplo. Potřebovaly i v zimě kolem 19 až 25 stupňů ve skleníku. Jako nejvýhodnější se proto jevily citrusy. „Proto jsme k nim nakonec definitivně přešli. Citrusům se ve skleníku nemusí v zimě tolik přitápět, bezpečně přežijí i mráz do minus pěti stupňů," popsal pěstitel své zkušenosti. „Citrusy v prosinci dozrají a mají období klidu, kdy se zmenší i zálivka, aby tolik nerostly. A stačí jim přes zimu udržovat stálou teplotu kolem deseti stupňů Celsia," vysvětlil dále pěstitel.

Grapefruitový strom ovšem nesmí zmrznout. Do skleníku se také nesmí dostat mšice a citrusové stromky potřebují pravidelnou zálivku.

„Ta by měla být v pravidelných intervalech přes list," uvedl Šlechta s tím, že citrusový strom může naroubovat na semenáče. „Jednou za rok potřebují citrusy přihnojit a jednou za dva roky pak přidáváme superfosfát, který podporuje tvorbu květu a plodu."

Současný grapefruitový strom byl roubovaný před 28 lety, ovšem podnož je prý minimálně čtyřicetiletá.

Čerstvé vitamíny v prosinci

Šlechtovy zkušenosti se zúročily do stromu, který plodí každý rok patnáct až dvacet kilogramů kilogramů velkých žlutých šťavnatých grepů. „Úrodu už jsme přestali počítat, daří se teď v posledních letech každý rok. Naše grepy jsou určitě lepší, než ty dovezené, to máme vyzkoušené. Jsou větší a šťavnatější. Navíc je to i esteticky hezké, když utrhnete pár plodů i s větvičkou a můžete je někomu dát do košíku," uvedl.

Veškerou úrodu, kterou sklízí na přelomu listopadu a prosince, stačí Šlechtovi sníst, či rozdat. „Hodně toho rozdáme dětem a známým. Citrusy konzumujeme nejraději v čerstvém stavu," uvedl pěstitel s tím, že kuchyňsky je příliš nezpracovávají, ale zkoušeli citrusové želé. Chutnalo prý výborně.

Kromě radosti z úrody v prosinci, přináší pohled na citrusy další zážitek na konci zimy. „V únoru nebo v březnu, když je mírnější zima, kvetou. Nebo pak v dubnu. Když grepy kvetou, to je také pěkný pohled, protože květy mají opravdu pěkné. Pak už se osm měsíců dotvářejí a dozrávají plody," popsal Deníku Jiří Šlechta.

Z lásky k půdě

Původně se vyučil truhlářem, ale toto řemeslo provozuje už spíše jen pro zábavu - tedy pokud si najde nějaký čas.

Kromě pěstování citrusů totiž propadl farmaření. To je teď hlavním předmětem obživy. „Na vesnici jsem se narodil. Sice jsem se vyučil truhlářem, ale i tak vám ta půda nějak zůstane vrytá uvnitř, zůstane ve vás zakořeněná, takže jsem logicky také začal hospodařit. A baví mě to i přes těžkosti, které jsou s tím ve spojitosti s evropskou byrokracií spojeny," svěřil se Deníku.

Šlechtovi dnes obhospodařují na padesát hektarů půdy - pastviny, louky, pole. Pěstují převážně brambory a obilí, z hospodářských zvířat se věnují hovězímu dobytku, ovcím a prasatům.

A v zahradě najdeme kromě skleníku s citrusy také již zmíněnou německou meruňku, jablka, hrušky a po stěnách domu se plazí vinná réva. „To všechno je ale jenom jako doplněk, prostě z lásky k půdě se věnuji farmaření a věřím, že jednou to všechno předám synovi, který v tom bude pokračovat," uvedl na závěr farmář a pěstitel citrusů Jiří Šlechta.

Autor: Jiří Kohout

8.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
6

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Transgas
2 2

Historikové bojují za Transgas, žádají ministra o pomoc

Kdo dohlédne na lidi kouřící před hospodou? To ukáže praxe

Praha - Co se chystá na kuřáky před hospodami? Tohle zatím nikdo nepoví. Práskači bydlící v okolí budou ve svém živlu. Tak chystané uplatňování protikuřáckého zákona, jemuž chybí už jen přislíbený podpis prezidenta Miloše Zemana, vidí číšník z restaurace v Praze 2.

Kardinál Vlk trpí rakovinou, čeká ho chemoterapie

Kardinál Miloslav Vlk trpí rakovinou plic s metastázami do kostí a čeká ho chemoterapie. Zdravotní problémy se u čtyřiaosmdesátiletého církevního představitele začaly projevovat zhruba na jaře loňského roku a o Vánocích se zhoršily natolik, že musel být na několik dní hospitalizován. Nemoc mu byla diagnostikována po Novém roce, nyní je v domácím ošetřování. Informuje o tom jeho osobní web.

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Holdujete surfování? Pak máte na českých rybnících problém. Ale jde to i bez mořského příboje. Brněnský inženýr Martin Šula vsadil na vývoj motorizovaného surfu, který si poradí bez vln. Dnes dominuje světovému trhu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies