VYBERTE SI REGION

Větve citrusů ve skleníku v Chodském Újezdu jsou opět obaleny grepy

Chodský Újezd - Přichází babí léto a venku je něco přes dvacet stupňů. Ale ve skleníku Jiřího Šlechty v Chodském Újezdu na Tachovsku je na padnutí. Objektiv fotoaparátu se orosil po několika vteřinách a teploměr ukazuje téměř padesát stupňů.

8.9.2012
SDÍLEJ:

Jiří Šlechta z Chodského Újezdu má radost. Letos se mu urodily mimořádně velké grepy a mandarinky. Foto: DENÍK/Jiří Kohout

Zatímco nám, lidem, je v tomto horkém a vlhkém prostředí na omdlení, rozvětvený citrus si doslova lebedí. Svému pěstiteli se za takové podmínky odměňuje každý rok až dvaceti kilogramy grepů.

Ty sice budou k jídlu až v prosinci, ale už teď obalené větve těžknou a k zemi je táhnou zatím zelené plody. Úrodu slibuje i o něco menší mandarinka.

Na začátku byly kaktusy

Citrusům se pěstitel věnuje skoro třicet let. „Nejdříve jsem měl stromky v květináčích na zasklené verandě. A když jsme v devětaosmdesátém stavěli barák, postavil jsem k němu i skleník. Citrusy jsem přesadil a od té doby rostou a plodí ve skleníku," řekl Deníku citrusář už v dýchatelnějším prostředí na zahradě pod korunou tzv. německé meruňky (i to je podle něj svým způsobem unikát, je to odrůda s plody podobnými blumám, která se v těchto končinách pěstovala spíše na začátku minulého století a Jiří Šlechta stromek dlouho sháněl - teď patří k dominantám na zahradě a poskytuje nejen plody, ale i stín).

Jiří Šlechta začínal s kaktusy. „Ty mě hodně bavily, dodnes jich pár mám, ale už se jim nevěnuji."

Učarovaly jej citrusy. „Byli jsme u příbuzných v Konstantinových Lázních a tam jsem viděl vzrostlý citroník. Žasl jsem nad ním. Později jsem od známých získal podnože plodného citroníku a sháněl jsem se i po roubech. Zasadil jsem a začalo se dařit," vypráví.

A dařilo se tak, že se z původní zvědavosti stala vášeň. Společně s dalšími příznivci citrusových plodin se pan Jiří stal zakládajícím členem tachovského klubu citrusářů. Těch se v osmdesátých letech scházelo i patnáct.

Citrusy nejsou tak náročné

Jiří Šlechta zkoušel pěstovat nejen citrusy. Experimentoval se stromovými jahodami, guajávou a dalšími tropickými plodinami. Zkoušel i kávovník. „A káva z něj byla úplně jiná, než kterou známe, a mnohem silnější. Byl jsem zvědavý, jestli to, co roste na druhé straně zeměkoule, by dokázalo vyrůst také u nás, když tomu přizpůsobíme podmínky."

Všechny experimenty ale byly extrémně náročné na teplo. Potřebovaly i v zimě kolem 19 až 25 stupňů ve skleníku. Jako nejvýhodnější se proto jevily citrusy. „Proto jsme k nim nakonec definitivně přešli. Citrusům se ve skleníku nemusí v zimě tolik přitápět, bezpečně přežijí i mráz do minus pěti stupňů," popsal pěstitel své zkušenosti. „Citrusy v prosinci dozrají a mají období klidu, kdy se zmenší i zálivka, aby tolik nerostly. A stačí jim přes zimu udržovat stálou teplotu kolem deseti stupňů Celsia," vysvětlil dále pěstitel.

Grapefruitový strom ovšem nesmí zmrznout. Do skleníku se také nesmí dostat mšice a citrusové stromky potřebují pravidelnou zálivku.

„Ta by měla být v pravidelných intervalech přes list," uvedl Šlechta s tím, že citrusový strom může naroubovat na semenáče. „Jednou za rok potřebují citrusy přihnojit a jednou za dva roky pak přidáváme superfosfát, který podporuje tvorbu květu a plodu."

Současný grapefruitový strom byl roubovaný před 28 lety, ovšem podnož je prý minimálně čtyřicetiletá.

Čerstvé vitamíny v prosinci

Šlechtovy zkušenosti se zúročily do stromu, který plodí každý rok patnáct až dvacet kilogramů kilogramů velkých žlutých šťavnatých grepů. „Úrodu už jsme přestali počítat, daří se teď v posledních letech každý rok. Naše grepy jsou určitě lepší, než ty dovezené, to máme vyzkoušené. Jsou větší a šťavnatější. Navíc je to i esteticky hezké, když utrhnete pár plodů i s větvičkou a můžete je někomu dát do košíku," uvedl.

Veškerou úrodu, kterou sklízí na přelomu listopadu a prosince, stačí Šlechtovi sníst, či rozdat. „Hodně toho rozdáme dětem a známým. Citrusy konzumujeme nejraději v čerstvém stavu," uvedl pěstitel s tím, že kuchyňsky je příliš nezpracovávají, ale zkoušeli citrusové želé. Chutnalo prý výborně.

Kromě radosti z úrody v prosinci, přináší pohled na citrusy další zážitek na konci zimy. „V únoru nebo v březnu, když je mírnější zima, kvetou. Nebo pak v dubnu. Když grepy kvetou, to je také pěkný pohled, protože květy mají opravdu pěkné. Pak už se osm měsíců dotvářejí a dozrávají plody," popsal Deníku Jiří Šlechta.

Z lásky k půdě

Původně se vyučil truhlářem, ale toto řemeslo provozuje už spíše jen pro zábavu - tedy pokud si najde nějaký čas.

Kromě pěstování citrusů totiž propadl farmaření. To je teď hlavním předmětem obživy. „Na vesnici jsem se narodil. Sice jsem se vyučil truhlářem, ale i tak vám ta půda nějak zůstane vrytá uvnitř, zůstane ve vás zakořeněná, takže jsem logicky také začal hospodařit. A baví mě to i přes těžkosti, které jsou s tím ve spojitosti s evropskou byrokracií spojeny," svěřil se Deníku.

Šlechtovi dnes obhospodařují na padesát hektarů půdy - pastviny, louky, pole. Pěstují převážně brambory a obilí, z hospodářských zvířat se věnují hovězímu dobytku, ovcím a prasatům.

A v zahradě najdeme kromě skleníku s citrusy také již zmíněnou německou meruňku, jablka, hrušky a po stěnách domu se plazí vinná réva. „To všechno je ale jenom jako doplněk, prostě z lásky k půdě se věnuji farmaření a věřím, že jednou to všechno předám synovi, který v tom bude pokračovat," uvedl na závěr farmář a pěstitel citrusů Jiří Šlechta.

Autor: Jiří Kohout

8.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies