Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výuka na odborných školách postrádá podnikatelského ducha

Horšovský Týn - Ředitel Václav Švarc vysvětluje, proč absolventi škol nejsou připraveni pro tvrdé podmínky budoucího povolání a jak tento problém řešit

9.3.2013
SDÍLEJ:

Václav Švarc.Foto: Deník/ Stanislav Šebek

V souvislosti s diskutovanou snižující se úrovní českého školství a hlavně praktické výuky přinášíme rozhovor s Václavem Švarcem, ředitelem Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Horšovském Týně.

Jaký je váš názor a zkušenosti s úrovní odborné přípravy na středních školách?
Výuka na většině odborných škol postrádá podnikatelského ducha a snahu o konkurenceschopnost. Z této situace vyplývá špatná připravenost žáků pro tvrdé podmínky budoucího povolání.  Toto tvrzení je stále více slyšet i z podnikatelské sféry.

Je to skutečně tak kritické?
Na příkladě třeba kuchařských učňů vám objasním problematiku slovy známého šéfkuchaře Zdeňka Polreicha:
„Prostě nejsou lidi. Ideální by bylo, kdyby ze školy vyšli absolventi, kteří by uměli hlavně vařit, měli znalosti o provozu restaurace, uměli by kalkulovat ceny, znali by psychologii svých budoucích hostů, uměli by vést své zaměstnance. Tak na to zapomeňte. Většina z nich tak nějak proplula studiem. Mají nějaké nabiflované teoretické znalosti, ale ne praktické dovednosti a o skutečném provozu restaurace nemají ani páru. Ale mohou si za to i sami, prostě je to nezajímá. Asi jsem trochu skeptický, ale prostě nevidím žádné lepší zítřky. A vlastní školu si nezaložím, protože bych s nimi zkrachoval, nebo bych je pozabíjel  za ten nezájem."

Kde je zakopaný pes?
Většina škol posílá žáky na smluvní pracoviště, kde se mnoho nenaučí, protože přidělení pracovníci firmy mají své výrobní úkoly a na žáky nemají čas. Učni se stávají levnou pracovní silou a jen 'míchají maltu nebo krájí cibuli'. Výjimkou jsou snad jen větší podniky, kde si mohou dovolit zaplatit svého 'mistra' na plný úvazek. Tento člověk však většinou nedokáže žáky zaujmout a ani drahé a moderní zařízení firmy nesplní účel, protože učni jsou zde jen na jakési exkurzi – nemají zodpovědnost – jen si to na chvíli zkusí, ale k pořádné práci s konkrétním úkolem je málokde pustí. Pokud by ovšem placený 'podnikový mistr' dostal s žáky drobné,  pravidelné a skutečné výrobní úkoly, hodnocené systémem náklady – tržby – zisk, pak by situace byla naprosto zásadně odlišná.

Co samotná praktická příprava ve škole?
To samé – nezájem a nechuť žáků. Dokonce nedávno televize 'objevila Ameriku' díky České školní inspekci, která zjistila, že učni nechodí ani do školy. S tímto negativním fenoménem se učitelé potýkají již několik let a snaží se bohužel s ne příliš pozitivním výsledkem tuto situaci řešit. Při našem způsobu praktické výuky musí při každé nepřítomnosti  žáka  zaskakovat za něj na pracovišti jeho spolužáci. Každý den jsou totiž jasně dané 'výrobní úkoly'. Na 'absentéra' je tedy ve třídním kolektivu vidět, je na něj vyvíjen jistý tlak samotnými spolužáky, a absence tím není tak velká.

Je tedy řešení?
Praxe ve školách by neměla postrádat alespoň částečné zapojení žáků ve skutečných podnikatelských aktivitách, do kterých jsou přímo zainteresováni (i finančně) a jejichž hodnocení je naprosto jasné: náklady – tržby – zisk – ztráta. Žáky je nutné již na škole připravovat v podnikatelském prostředí, přizpůsobeném podmínkám výuky s osobní odpovědností každého žáka a hlavně s konkrétním měřitelným výstupem. Tím, znovu opakuji, je co největší přiblížení k návratnosti provozních výdajů. Vše ostatní je jen slabý odvar praktického učení.

Může střední škola vytvořit pro žáky stejné podnikatelské prostředí jako skutečná firma?
Do určité míry ano a podle mého názoru je to v dnešním světě malého zájmu o svoji budoucí profesi jediná spolehlivá forma, jak nenásilně přivést žáky škol k pořádné a skutečné práci. Naše škola má v současné době takovéto studentské 'podnikatelské aktivity' tři a všechny si vedou velice dobře. Abych byl konkrétní, jedná se o náš školní  penzion V Oboře, naši studentskou firmu, která zahrnuje  výrobu studené kuchyně a bufet, a o stavební práce. Penzion a studentská firma dosahují velmi slušného obratu. U stavebních prací se můžeme pochlubit tím, že podle našeho odhadu za poslední tři roky škola díky produktivní práci našich zedníků ušetřila prostředky ve výši  3,5 milionu korun. Naším  cílem je totiž v tomto případě údržba a zhodnocování majetku, který spravujeme. Jde o skutečné podnikatelské aktivity, jež jsou o to cennější, že je provozují pouze žáci pod dohledem učitelů.
V následujících letech chceme vybudovat další tři podnikatelské studentské firmy tak, aby každý obor školy postupně podnikal ve své budoucí profesi. Jedná se o skutečnou zemědělskou farmu pro obor agropodnikání. Zde se budou žáci nejen samostatně starat o celou řadu hospodářských zvířat, budou provádět líhnutí drůbeže, vyrábět z nadojeného mléka sýry, pěstovat zeleninu ve skleníku i na pozemku a také prodávat tyto produkty v takzvaném prodeji ze dvora nebo dodávat přímo svým spolužákům kuchařům do restaurace. Dále půjde  v případě naplnění oboru o cukrárnu s výrobnou pro nový obor cukrář. Tato provozovna by měla fungovat na stejném principu jako penzion. Třetí podnikatelskou aktivitou bude přestavba nevyužitého internátu na naši vlastní mateřskou školu pro nový studijní obor předškolní a mimoškolní pedagogika. V této vlastní školce budou studenti tohoto maturitního oboru pod vedením zkušených učitelů vykonávat veškeré činnosti, tedy nejen si hrát s dětmi, ale podílet se i na řízení, dokumentaci, stravování a tak dále. Ve spolupráci s Pedagogickou fakultou ZČU v Plzni připravujeme dokonce metodiku na výuku anglického jazyka  v MŠ, podle které by žáci tohoto oboru učili při své praxi malé děti v této školce.

Proč říkáte do určité míry? Jaký je rozdíl mezi skutečným a školním podnikatelským prostředím?
Škola je zřízena jako nezisková organizace, oproti tomu každý podnikatelský subjekt je zřízen proto, aby vytvářel zisk. Proto nikdy nemůžeme hovořit o skutečném zisku a tady vždy bude rozdíl oproti podnikatelským subjektům. Škole se těmito aktivitami vrátí část provozních nákladů nebo tímto způsobem provede levněji zhodnocení nebo údržbu svěřeného majetku. Bohužel dochází k velkému paradoxu. V současném systému financování škol na žáka není rozlišeno,  zda škola tyto náročné aktivity provádí, či nikoliv, nikdo se nezabývá tím, jestli je to personálně či organizačně náročnější. Jinými slovy, kdo nedělá nic, je na tom stejně nebo lépe než ten, kdo je aktivní.

Je to trochu neuvěřitelné, myslíte, že to může v ČR fungovat?
Pokud si tento způsob dovednostního učení stát nevezme alespoň částečně jako jednu z důležitých priorit a nepodpoří ji, zůstanou tyto podnikatelské praxe škol jen u hrstky  ředitelů nadšenců. Tito aktivní ředitelé poznají, jak je těžké vystupovat z řady.

Jak to tedy dopadne?
Nejpravděpodobnější cesta bude bohužel převzetí německého duálního systému, který v současné době již nefunguje dobře ani v Německu. V minulém týdnu jsem byl v Bavorsku, kde ze společné diskuze odborných učitelů vyplynulo, že němečtí kolegové mají v odborné praxi stejné problémy. Náš stát místo toho, aby zvýšil financování škol na praktickou výuku a pořádně je vybavil, ušetří a předá toto finanční břemeno podnikům v domnění, že jen špičkově vybavené pracoviště ve firmách žáky něco naučí. Ano, naučí, ale jen za podmínek, které jsem již zmínil. Nechci být příliš skeptický a nechci, aby se naplnila slova jednoho z bývalých ministrů školství profesora Petra Piťhy:
„Z našich škol vychází neotřesitelně drzí lidé, neschopní pořádné práce. Jsou to žáci, kterým nikdo neřekl, že nic neumí, protože se nechtějí učít. Slyšeli vždy jen dobrý, výborný, bezvadný, perfektní, wow!"
Díky skvělé podpoře Krajského úřadu Plzeňského kraje u nás v Horšovském Týně a již i na několika dalších krajských školách, které rozjely podnikatelské aktivity žáků, tato slova profesora Piťhy rozhodně neplatí.

Autor: Josef Holeček

Autor: Redakce

9.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Modrý pes v Indii.

VIDEO: V Indii zmodrali psi. Důvodem je průmyslový odpad v řece

Slavie podlehla v prvním zápase Nikósii 0:2.
28

Cesta k milionům vede přes aktivitu, ale i chladnou hlavu

Minimální mzda roste. Tisícům lidí kvůli tomu zdraží pojistné

Sobotkova vláda tlačí na vyšší výdělky. Pro studenty, maminky či brigádníky je to ale danajský dar. Zaplatí stovky korun navíc. 

Rozpočet není schopen pokrýt růst platů, říká Pilný

Návrh státního rozpočtu na rok 2018 za současné situace není schopen pokrýt požadavky na zvyšování platů ve státní správě. Ministerstvo financí přitom díky dobrému vývoji ekonomiky a výběru daní navýšilo příjmy rozpočtu proti květnovému návrhu o deset miliard korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Ivan Pilný.

Podvodníci tahají z lidí peníze přes sbírky

Na Berounsku řádí party podvodníků. Na důvěřivé lidi si vymýšlejí různé záminky, aby je okradli o peníze. Někdy se ani neštítí toho, schovávat se za charitativní sbírky.  

Tuny drahocenného lithia chtějí brát z úpatí hory. Už za čtyři roky

Těžba vzácného kovu lithia na hoře Cínovci v Krušných Horách by mohla začít v roce 2021. V plánu to má alespoň česká firma Geomet, která zde provádí průzkumy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení