Plzeň – Když se restaurátoři pustili do opravy vzácného Proboštova betlému v Třebechovicích a nahlédli do samého srdce mechaniky, narazili na problémy. Oslovili proto plzeňské vědce z Regionálního inovačního centra elektrotechniky (RICE). Tým v květnu zprovoznil nový pohon, nedávno instaloval i důmyslný zabezpečovací systém.

Původně byl betlém uváděn do pohybu klikou, kterou později nahradil elektrický motorek. Když stroj přestal v 80. letech fungovat, prozatímně ho vystřídal motor z vyřazené pračky. „Dočasné řešení však uvnitř vydrželo zhruba čtyřicet let. I když motor fungoval, byl předimenzovaný a nešetrný. Před opravou se třeba mnoho figur nehýbalo, protože měly opotřebované nebo zničené dráhy," vysvětlil Pavel Turjanica, jenž se s kolegou Janem Molnárem na opravě podílel.

Do Třebechovic pod Orebem směřovali zpravidla v pondělí, kdy je v tamějším muzeu zavřeno. „Chtěli jsme jenom minimálně narušit provoz a zabránit případným odstávkám," uvedl. Do betléma vědci vsadili moderní pohon s asynchronním motorem řízený frekvenčním měničem, který zajišťuje, aby dřevěné převody příliš netrpěly nebo se nepoškozovaly.

Úplnou novinkou Proboštova díla je zabezpečení pomocí dvanácti laserových čidel, jež vzniklo na půdě plzeňského výzkumného centra. „Jejich umístění jsme konzultovali s památkáři. Pokud dojde k nějakým potížím, alespoň jedno čidlo jakoukoli změnu zachytí a pohon zastaví," sdělil Turjanica.

Unikátní dřevěný betlém vytvořili mezi roky 1882 až 1926 lidoví řezbáři Josef Probošt a Josef Kapucín. Autorem mechanismu je Josefa Friml. Betlém tvoří více než 2000 dílů, na délku měří 6,9 metru a vysoký je 2,2 metru. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku. Odborníci začali s generální opravou mechanického betlému, jež vyšla na 7,3 milionu korun, už loni v červnu.