S těmito změnami počítá nová úprava osnov, o které informovalo ministerstvo školství.

Základní školy na Klatovsku většinou druhý cizí jazyk vyučují už nyní, ale pouze jako volitelný.

„Na naší škole máme jazykové skupiny. Děti, které do nich vstoupí už ve třetí třídě, začínají s angličtinou a v šestce k tomu dostávají automaticky druhý jazyk. Ostatní děti, které nejsou zařazené do jazykových skupin, mají možnost si jazyk zvolit v rámci tří balíčků volitelných předmětů. Ale co funguje volitelný vzdělávací program, tak si žádný ročník tento balíček nevybral. Dávají přednost technickým a praktickým předmětům. Nevím, jestli povinná výuka druhého jazyka povede k nějakému posunu jazykové vybavenosti, protože ne každému jazyky jdou," uvedl ředitel Základní školy Klatovy, Tolstého ulice Vítězslav Šklebený.

Žáci, kteří mají poruchu učení nebo zdravotní postižení, mohou být od druhého cizího jazyka osvobozeni.

Proti zavedení druhého povinného jazyka je ředitelka ZŠ a MŠ v Měčíně Václava Čejková. „Nezaváděla bych druhý jazyk povinně, protože dítě, které neumí český jazyk, se obtížně učí první cizí jazyk natož potom druhý. Já bych zvýšený důraz kladla na český jazyk, naučit se jeden cizí jazyk, a pokud bude někdo chtít další, tak jim to dát volitelně," sdělila Čejková.

Podobný názor má také na převedení výuky zlomků z druhého na první stupeň. „Vzhledem k tomu, že jsem matikářka, tak jsem, když se zaváděl školní vzdělávací program, uvítala to, že na prvním stupni byla ponechána přirozená čísla a počítání s nimi. Děti na prvním stupni by si měly osvojit základní početní operace s přirozenými čísly a zlomky a desetinná čísla bych ponechala na druhý stupeň. Pokud budou zlomky na první stupni, tak by tam měla být jen jejich ukázka. Sčítání a odčítání zlomků vidím jako nesmysl," řekla Deníku Čejková.

S tím se ztotožňuje i Šklebený, podle kterého už mají děti látky, kterou musí zvládnout, nyní docela dost.

„My učíme zlomky od první třídy, už nyní v různě podobě, jako například poloviny jablíčka, rozdělení tabulky čokolády, hodiny. Učí se to běžně, podle mě je to jen snaha, aby se ministr zviditelnil, aby po něm něco zbylo. I když se druhý jazyk naší školy netýká, tak si myslím, že je to krok zpět a je to hloupost," zhodnotil ředitel ZŠ a MŠ Čachrov Petr Jansa.

Dalším, co by se mělo objevit v nových osnovách, je finanční gramotnost. Tu už však podle informací vyučují na školách nyní. „Finanční gramotnost máme začleněnou do několika předmětů už několik let. Je součástí matematiky a občanské nauky. Děti řeší například příklady, aby viděly, když si třeba půjčí peníze, kolik musí po určitě době splatit. Snažíme se to do žáků dostat, aby uměli s penězi hospodařit," sdělil ředitel Základní školy T. G. Masaryka v Sušici Richard Smola.

Rodiče dětí nejsou z přibývajícího učiva příliš nadšeni. „Když jsem slyšela, co ministerstvo zase vymyslelo, tak se mi ježily chlupy na těle. Stále něco vymýšlejí, ale jak to mají ty děti všechno zvládat? Podle mě toho už mají i tak dost a oni jim pořád jen něco přidávají. Zajímalo by mě, kolik toho pan ministr uměl, když byl na základní škole. Moc si neumím představit, že by se syn měl učit povinně dva cizí jazyky. Někdy máme problém i s češtinou. Vždyť ty děti nebudou vědět, co se učit dřív, akorát se jim bude vše plést," řekla Deníku Jarmila Denková z Klatov, jejíž syn chodí do šesté třídy.