VYBERTE SI REGION

Ztráta Klatovské nemocnice stále roste

Klatovy - Dostat se z červených čísel se Klatovské nemocnici nedaří. Vysněné černé nule se zatím nepřibližuje. Naopak. Nebýt podpory Plzeňského kraje, převyšovala by loňská ztráta částku 190 milionů korun. Důvodem je přestěhování do nové budovy i to, že loňský rok byl obecně pro zdravotnictví velmi nepříznivý. Už letos se má ale začít blýskat na lepší časy.

24.2.2014
SDÍLEJ:

Klatovská nemocniceFoto: Deník/Rostislav Kutěj

Deník má k dispozici neauditovaný výsledek hospodaření, který se bude ještě měnit. Podle něj je loňská ztráta nemocnice 98,9 milionu korun. To už ale po započtení dotace kraje. „Výši dorovnávacího příspěvku na službu obecného hospodářského zájmu (SOHZ) schválili zastupitelé nemocnici v Klatovech ve výši 93,9 milionu korun," uvedla mluvčí Plzeňského kraje Alena Marešová.

V roce 2012 sice nemocnice hospodařila s nulou, ale příspěvek SOHZ činil 131,8 milionu. Bez zohlednění příspěvku se tak ztráta nemocnice meziročně prohloubila o zhruba 60 milionů korun. Sama nemocnice tomu prý ale mohla těžko zabránit. „Řada nákladových i výnosových položek, které mají na hospodaření fatální dopad, nemohl management vůbec ovlivnit. Ty, které přímo ovlivnit mohl, zas nejsou v celkových číslech tak významné," vysvětlila mluvčí.

Rostly výdaje

Vedení nemocnice se třeba podařilo vyjednat zpětně vyšší úhrady za nárůst výkonů. Šlo o necelých deset milionů korun. Na celkový propad úhrad, které způsobila úhradová vyhláška, to ale nestačí. A to se výkonnost nemocnice v loňském roce zvýšila. „V lůžkové části vzrostla o 11 a v ambulantní o 15 procent. S tím jsou spojené vyšší výdaje například za energie, léky, materiál, ale přesto kvůli úhradové vyhlášce platby meziročně klesly. Uděláte víc, ale dostanete méně. S tím nemocnice sama nic neudělá," popisuje mluvčí nemocnice Jiří Kokoška.

Připomíná i růst daně z přidané hodnoty. „Předloni se daň na léky a zdravotnický materiál zvýšila o šest procent, loni o procento. Nemocnice ji zaplatí ve zvýšené ceně nákupů, ale od nikoho ji zpět nedostane. Nemá ji kde uplatnit," říká Kokoška.

K tomu všemu se loni přidaly zvýšené výdaje související se zprovozněním nového monobloku. Patří sem odpisy nových zařízení, vyšší spotřeba energií, růst mzdových nákladů nebo vyšší nájem. Jen odpisy dělaly v loňském roce necelých 45 milionů korun.

„Provoz nové budovy je energeticky náročnější, protože je lépe vybavena přístrojově, třeba magnetickou rezonancí, rozsáhlejší rentgenovou technikou či přístroji na podporu životních funkcí. To vše ovládá větší množství počítačů. Je tu i více vzduchotechniky nebo klimatizace vybraných prostor, jako je trakt intenzivní péče či sály. Hospitalizovaní si všimnou hlavně televizí na pokojích. I ty potřebují proud," vykreslil situaci mluvčí Klatovské nemocnice. Ušetřit se naopak dá na vytápění. To se ale projeví až po převedení všech opuštěných budov. Loni je ještě musela nemocnice alespoň temperovat. „A lze říci, že jsou úspornější i světla. Ale zas jich je víc a jsou ve větší permanenci. Sečteno, podtrženo – vloni nemocnice dala za energie 27 milionů korun," dodal Kokoška.
S novým přístrojovým vybavením a růstem výkonů vzrostly i náklady na vybraný spotřební a zdravotnický materiál, který je při využití přístrojů spotřebováván.

To vše je vyváženo větším komfortem pro pacienty i personál. „Dřívější a současný stav lze jen těžko srovnat. Je to skok o desítky let dopředu. Vše je pod jednou střechou, pokoje jsou nejvýše pro tři osoby, všude jsou polohovatelná lůžka, více diagnostických přístrojů zefektivní léčbu a je více intenzivních lůžek," nastínil mluvčí.

Prý bude lépe

Pro letošní rok jsou plány hospodaření optimističtější. „Sníží se náklady spojené se zprovozněním monobloku, dále má ministr plán snížit DPH na léky a mluví se o opatřeních, která mají zvýšit příjem nemocnic. Plzeňský kraj bude přes Asociaci krajských nemocnic požadovat i nápravu historického podfinancování malých regionálních nemocnic, která je dlouhodobě nejvýznamnější příčinou ztráty nemocnic," doplnila Marešová.

Autor: Daniela Loudová

24.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
21 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies