Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Opavskému Plaváčkovi je dnes patnáct let

Opava - Gynekolog se tehdy za matkou na střechu spustil po laně z vrtulníku.

2.7.2012 1
SDÍLEJ:

VÍTEJ NA SVĚTĚ. Opavský „Plaváček“ pár týdnů po narození. Na snímku s maminkou a bratrem. Foto: archiv

Přezdívku Plaváček mu už nikdo neodpáře. On sám to však nijak neřeší. „Vím, že se mi tak říká, ale to je tak všechno," říká dnes patnáctiletý Dominik Mosler.

Na první pohled normální kluk s normálními starostmi.

Právě vychází devátou třídu základní školy a těší se na prázdniny, po kterých ho čeká střední technická škola na Kolofíkově nábřeží v Opavě. „Chci být nástrojářem," tvrdí.

O okolnostech, za kterých přišel na svět, slyšel mnohokrát vyprávět. Psal se 11. červenec 1997 a město Opavu zasáhla stoletá voda.  Rodinu Moslerových uvěznila v jejich panelákovém bytě v Kateřinkách. Maminka Plaváčka Darja Moslerová byla v situaci, kdy porod mohl přijít každým dnem.

„Všechno se seběhlo velmi rychle," vypráví paní Darja. Na zatopené sídliště ji upozornila tehdy telefonem až její švagrová. „Bydlíme v paneláku úplně nahoře a já se ten den vůbec nepodívala z okna. Proto jsem švagrové nechtěla věřit, ale když jsem od telefonu běžela k oknu, byl to šok: všude kolem bylo obrovské kalné jezero,"  vypráví Darja Moslerová. Tehdy byla v bytě s dvěma dětmi sama. A ještě netušila, že nebude muset na pomoc čekat dlouho.

Lékaři se o ní dozvěděli díky její matce. Druhý den se u dveří objevil lékař – byl to gynekolog opavské porodnice Petr Herman, který se za ní na střechu paneláku spustil po laně 
z vrtulníku.

O PÁR LET POZDĚJI. Dominik Mosler, když slavil své desáté narozeniny. I to už je dnes vzpomínka.

O PÁR LET POZDĚJI. Dominik Mosler, když slavil své desáté narozeniny. I to už je dnes vzpomínka.

Poprvé a snad i naposledy

„Pochybnosti jsem o něm neměla. Když se k vám někdo za takové katastrofy spustí vrtulníkem, věříte mu. Zkontroloval mě a řekl, že to na porod sice nevypadá, ale že tu se mnou zůstane a v nejhorším to odrodíme i ve studené vodě."

Nakonec se však lékař Petr Herman spojil vysílačkou se záchranáři a ti pro ně přijeli člunem. „Dopluli jsme na Vrchní ulici, kde bylo zdravotní středisko, a tam pro mě dokonce připravili porodní sál. Pak mě ale vrtulníkem převezli do porodnice," vzpomíná Darja Moslerová, která na doktora Hermana nedá dopustit. Vzpomíná  na něj jako na člověka, který má rád lidi, svou práci a má pověst vynikajícího odborníka.

A jaké jsou životní osudy obou hlavních aktérů dnes? Petr Herman je už nějaký ten pátek  primářem Gynekologicko-porodního oddělení  Slezské nemocnice v Opavě.  Na událost před patnácti lety si prý čas od času vzpomene, ale svůj čin nepovažuje za nic výjimečného.

„Proč jsem to dělal? Připadalo mi, že to je to jediné, co jsem mohl pro ně v té době udělat," diví se otázce primář, který v době povodní pomohl podobným způsobem i další těhotné ženě.

Od začátku přiznával, že se tehdy docela bál: „Z vrtulníku jsem se na laně spouštěl poprvé a pevně doufám, že i naposledy v životě. Na raftu nás zpátky sice vezli vodáci, ale přesto to s námi ve vlnách občas pěkně házelo. Ale – konec dobrý, všechno dobré. Dítě se narodilo v porodnici a bylo zdravé."

Darja Moslerová se před lety rozvedla a zůstala sama s třemi syny. Při dětech vystudovala střední školu a na vysoké škole získala pedagogické minimum. „Jsem v klidu, kluci jsou skvělí, moc mi pomáhají," řekla Deníku před pěti lety, v den desátých Dominikových narozenin.  Nyní je její zvonek v panelákovém bytě v Kateřinkách hluchý. Sousedé říkají, že pobývá delší dobu v Egyptě a Dominik – Plaváček bydlí u svého táty na druhém konci města.

Ať chce,  či nechce, stal se tento obyčejný kluk z Kateřinek pro řadu Opavanů symbolem povodní i nadějí, že vše zlé se nakonec může obrátit v dobré.

Voda lidi naučila pokoře

Tomáš  Šiřina  Tomáš Šiřina, Šéfredaktor Deníků na severní Moravě a ve Slezsku

tomas.sirina@denik.cz

Voda je nejstrašnější z živlů, horší než oheň, horší než všechno ostatní. Doba, kdy se velká voda přiřítila do našeho kraje, byla šílená. I pro ty, kteří ji neměli třeba přímo v obýváku.

Byla to doba, kdy se úplně všichni dívali k nebi a přáli si, aby mraky odtáhly pryč.

Byla to doba, kdy šla stranou většina běžných problémů a kdy spolu lidé drželi. Snad s několika výjimkami, protože se našli i odporné povahy, které se snažily neštěstí zneužít a drancovaly opuštěné domy. Ale bylo jich tisícinásobně míň než hrdinů, kteří nezištně pomáhali.

Místa nejvíc zasažená povodněmi mají dnes už jen tiché vzpomínky v podobě destiček, které zaznamenávají, kam až voda sahala. Tu a tam se u nich zastavíme, občas si je prohlížejí turisté. Lidé, kteří uprostřed vylitých řek přišli o majetky, bojovali mnohdy marně o své věci, se na ně ale nedívají rádi. Připomínají jim chvíle beznaděje a zoufalství.

Pohroma přinesla taky pozitivní chvíle silné lidské soudržnosti. Do redakce tehdy volali 
a psali lidé z celé republiky, nabízeli pomoc, ptali se, jak to udělat, aby neskončila někde jinde než u potřebných. Do postižených oblastí jezdili pomáhat dobrovolníci. Doba přinesla úžasné chvíle, kdy lidé, kteří sami neměli na rozdávání, obětovali to málo, co měli, a posílali pár korun zatopeným rodinám.

Voda mnohé naučila pokoře, protože jim kromě víry, že po týdnech bezmoci své domy zase postaví, nezbylo nic. Ani po letech na hrdiny té doby nesmíme zapomenout.

Autor: Zuzana Urbánková

2.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Procházka
9

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Ilustrační foto.
5

Dálnice se opravují podle plánu. Ale šnečím tempem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

AUTOMIX.CZ

Tatra postavila unikátní osmikolku se všemi řiditelnými koly. Hýbe se jako krab

Česká automobilka Tatra se pochlubila jednou unikátní novinkou. Pro jistého švýcarského zákazníka totiž postavila osmikolový podvozek se systémem řízení kol všech čtyř náprav. Vůz díky tomu umí mimo jiné takzvaný „krabí chod", tedy jízdu šikmo vpřed či vzad doleva nebo doprava při stejném úhlu natočení všech kol. Není divu, že novinka v Kopřivnici dostala právě přezdívku "Krab".

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Soud se zastal „zakleknuté firmy“. Bude Česko platit milionové odškodné?

Daňoví poplatníci by se v blízké budoucnosti mohli „prohnout“ a nechtěně zaplatit stovky milionů korun jako odškodné soukromé firmě za přílišnou horlivost úředníků a celníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení