VYBERTE SI REGION

Ředitel závodu Horní Morava Fína: Protipovodňová opatření? Ano, fungují

Morava /ROZHOVOR/ - Katastrofální záplavy v roce 1997 napáchaly miliardové škody a zabíjely. Rozvodněné řeky byly nemilosrdné a živel s sebou bral vše, co mu stálo v cestě. Nejen o tom, proč byly škody tak obrovské, hovoří v rozhovoru pro Deník ředitel závodu Horní Morava Povodí Moravy David Fína.

2.7.2012
SDÍLEJ:

DŘÍVE STUDENT VODAŘINY. Ředitel David Fína. Foto: Archiv Deníku

Kde vás osobně zastihla povodeň?
V Brně, v posledním ročníku na vysoké škole. Vnímal jsem vše hodně intenzivně, protože jsem studoval vodařinu.

Škody napáchané povodní byly obrovské. Připomenete, jak velké?
V Olomouckém kraji bylo zasaženo 110 obcí a měst. Sedm tisíc lidí bylo evakuováno. O život přišlo 24 lidí. Jen škody na majetku Povodí Moravy, tedy na vodních dílech a vodních tocích, dělaly 2,5 miliardy.

Srážky byly extrémní. Povodně však byly, jsou a budou. Nesehrál v jejich následku velkou roli člověk? Nepřestal ignorovat vodní živel při rozvoji měst a obcí?
Pokud se podíváme do historie, skutečně zjistíme, že povodně nejsou ničím neobvyklým. Generace žijící ve druhé polovině 20. století však takto extrémní povodeň nezažila. Lidé zapomněli, co voda umí. Rok 1997 varoval, že tento způsob rozvoje nebyl tím nejsprávnějším. Další povodně to potvrdily.

Draze zaplacená zkušenost.
Že je potřeba vytyčit záplavová území, na což je přesná metodika, a říci, že když zde někdo bude stavět nebo kupovat nemovitost, musí počítat s tímto rizikem. Můžeme stavět technická opatření typu různých hrází, zdí, ale to nikdy nebude stoprocentní a stojí to nemalé peníze.

Poučili jsme se? Myslím, že některé stavby, dokonce i obytná zástavba, ukazují, že ne vždy.
Tyto věci jsou vždy aktuální bezprostředně po povodni. Po pár letech se začne zapomínat. Myslím, že povodně z roku 1997 vzali vážně všichni a míra ohrožení té které obce hraje při jejím rozvoji mnohem větší roli než v minulosti.

Nejsou lokality, kde nad výstavbou zůstává z pohledu povodňového rizika rozum stát?
Kolikrát je to opravdu hodně těžké. Slýcháme, že bráníme v rozvoji, že je to jejich věc. Pak přijde povodeň a slyšíme: stát nás nechránil. Samozřejmě jsou takové lokality. Bohužel. Jsou to naštěstí výjimky, ale bohužel jde někdy i o výstavbu určenou pro bydlení.

Od povodní 1997 se investovaly velké peníze do protipovodňových opatření. Můžete shrnout, co se již podařilo a co je stále ještě pouze na papíře a proč?
Jen v Olomouckém kraji bylo od roku 2000 realizováno kolem 20 významných akcí protipovodňové ochrany a dalších asi 600 akcí na odstranění povodňových škod. Navýšily se hráze, vybudovaly se nové hrázové systémy, byl realizován poldr Žichlínek, například v Olomouci se vybudoval obtokový kanál, ohrázoval se Postřelmov nebo Sudkov, vybudovala se opatření v Hanušovicích, Chromči, Leštině, Dolní Loučce, Mitrovicích nebo Moravičanech a Lošticích.

Funguje vše?
Ano. To se ukázalo v roce 2010. Ochrana na horním toku řeky Moravy až po Litovel funguje a při tehdejší povodni se nevyskytl zásadnější problém. Kromě Dolního Bohdíkova. To je jediná protipovodňová ochrana v horní části Moravy, která se nezrealizovala. Zůstala na papíře, a to kvůli majetkoprávním problémům.

Vlastníci pozemků nesouhlasí?
Bohužel. Opatření je v současné době u ledu.

V Litovli je to podobné…
Situace v Litovli je hodně složitá. Jde o desítky pozemků, jejichž vlastníci buďto chtějí protipovodňovou ochranu, ale diktují nereálné podmínky, nebo pozemky prodat odmítají.

Jaké vidíte řešení?
Tím, že se vše oddaluje, i ti lidé, kteří byli vstřícní, začínají být netrpěliví, někteří zemřeli a probíhají další dědická řízení. Situace se ztěžuje stále více. Starostovi jsem sdělil, že město bude muset znova zahájit jednání s vlastníky. Povodí Moravy je připraveno pokračovat, ale musíme mít záruku, že investice do přípravy nebude zmařena. Jen samotný projekt stojí dost.

Jak vypadá situace v povodí Bečvy?
Povodeň v roce 2010 ukázala, že Bečva patří ke skutečně rizikovým oblastem. Zpracovali jsme koncepční studii, jak by ochrana mohla vypadat, ministerstvo zemědělství ji posvětilo. Celý materiál, který byl také projednán a schválen i ze strany dotčených obcí v Pobečví, bude nyní předložen do vlády a ta by jej měla schválit svým usnesením včetně zajištění financování na přípravu a realizaci jednotlivých koncepčních opatření, včetně poldru Teplice.

Troubky jsou symbolem katastrofálních záplav v roce 1997, avšak ochráněny stále nejsou.
Zpracovali jsme koncepci protipovodňové ochrany Pobečví. Všechny obce v této koncepci mají návrh řešení, se kterým se ztotožnily, na kterém spolupracují a kde společně chceme opatření připravit a dotáhnout k realizaci. Jedinou výjimkou jsou Troubky. Byla navržena ochrana, kterou po povodni 1997 navrhla sama obec. Jednalo se o ostrovní ohrázování obce. Po povodni 2010 jsme byli požádáni, abychom protipovodňovou ochranu zajistili my. Zajistili jsme dokumentaci, kde byla zohledněna složitost soutokového území i režim spodních vod, který v této lokalitě hraje velmi významnou roli, snaha zde byla i o optimální řešení majetkoprávních střetů. Takto byl obci projekt předložen. Troubky se však rozdělily na dvě části, psaly se petice, ať se projekt realizuje, jiní zase nesouhlasili.

Výsledek?
Vloni jsme obec požádali, že sama musí rozhodnout, jestli chce protipovodňovou ochranu, nebo ne. A pokud ano, zda respektuje zpracovaný projekt a můžeme na něm pokračovat. Nebo jinou variantu. Obec řekla, že zpracuje jinou variantu. Dodnes závěr neznáme. Posun není. Z iniciativy Troubek vyrostl val napojený na starou selskou hráz. Ovšem vzhledem k parametrům i způsobu provedení je toto opatření dočasnou a spíše psychologickou záležitostí. Rozhodně to neřeší protipovodňovou ochranu Troubek.

David Fína

* Vystudoval VUT v Brně, stavební fakultu, obor vodní hospodářství.

p Do státního podniku Povodí Moravy nastoupil v roce 1998. Funkci ředitele závodu Horní Morava zastává od roku 2009.

*Je ženatý a má tři děti,

* žije v Sokolnicích – Brno-venkov.

Autor: Daniela Tauberová

2.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies