VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ředitel závodu Horní Morava Fína: Protipovodňová opatření? Ano, fungují

Morava /ROZHOVOR/ - Katastrofální záplavy v roce 1997 napáchaly miliardové škody a zabíjely. Rozvodněné řeky byly nemilosrdné a živel s sebou bral vše, co mu stálo v cestě. Nejen o tom, proč byly škody tak obrovské, hovoří v rozhovoru pro Deník ředitel závodu Horní Morava Povodí Moravy David Fína.

2.7.2012
SDÍLEJ:

DŘÍVE STUDENT VODAŘINY. Ředitel David Fína. Foto: Archiv Deníku

Kde vás osobně zastihla povodeň?
V Brně, v posledním ročníku na vysoké škole. Vnímal jsem vše hodně intenzivně, protože jsem studoval vodařinu.

Škody napáchané povodní byly obrovské. Připomenete, jak velké?
V Olomouckém kraji bylo zasaženo 110 obcí a měst. Sedm tisíc lidí bylo evakuováno. O život přišlo 24 lidí. Jen škody na majetku Povodí Moravy, tedy na vodních dílech a vodních tocích, dělaly 2,5 miliardy.

Srážky byly extrémní. Povodně však byly, jsou a budou. Nesehrál v jejich následku velkou roli člověk? Nepřestal ignorovat vodní živel při rozvoji měst a obcí?
Pokud se podíváme do historie, skutečně zjistíme, že povodně nejsou ničím neobvyklým. Generace žijící ve druhé polovině 20. století však takto extrémní povodeň nezažila. Lidé zapomněli, co voda umí. Rok 1997 varoval, že tento způsob rozvoje nebyl tím nejsprávnějším. Další povodně to potvrdily.

Draze zaplacená zkušenost.
Že je potřeba vytyčit záplavová území, na což je přesná metodika, a říci, že když zde někdo bude stavět nebo kupovat nemovitost, musí počítat s tímto rizikem. Můžeme stavět technická opatření typu různých hrází, zdí, ale to nikdy nebude stoprocentní a stojí to nemalé peníze.

Poučili jsme se? Myslím, že některé stavby, dokonce i obytná zástavba, ukazují, že ne vždy.
Tyto věci jsou vždy aktuální bezprostředně po povodni. Po pár letech se začne zapomínat. Myslím, že povodně z roku 1997 vzali vážně všichni a míra ohrožení té které obce hraje při jejím rozvoji mnohem větší roli než v minulosti.

Nejsou lokality, kde nad výstavbou zůstává z pohledu povodňového rizika rozum stát?
Kolikrát je to opravdu hodně těžké. Slýcháme, že bráníme v rozvoji, že je to jejich věc. Pak přijde povodeň a slyšíme: stát nás nechránil. Samozřejmě jsou takové lokality. Bohužel. Jsou to naštěstí výjimky, ale bohužel jde někdy i o výstavbu určenou pro bydlení.

Od povodní 1997 se investovaly velké peníze do protipovodňových opatření. Můžete shrnout, co se již podařilo a co je stále ještě pouze na papíře a proč?
Jen v Olomouckém kraji bylo od roku 2000 realizováno kolem 20 významných akcí protipovodňové ochrany a dalších asi 600 akcí na odstranění povodňových škod. Navýšily se hráze, vybudovaly se nové hrázové systémy, byl realizován poldr Žichlínek, například v Olomouci se vybudoval obtokový kanál, ohrázoval se Postřelmov nebo Sudkov, vybudovala se opatření v Hanušovicích, Chromči, Leštině, Dolní Loučce, Mitrovicích nebo Moravičanech a Lošticích.

Funguje vše?
Ano. To se ukázalo v roce 2010. Ochrana na horním toku řeky Moravy až po Litovel funguje a při tehdejší povodni se nevyskytl zásadnější problém. Kromě Dolního Bohdíkova. To je jediná protipovodňová ochrana v horní části Moravy, která se nezrealizovala. Zůstala na papíře, a to kvůli majetkoprávním problémům.

Vlastníci pozemků nesouhlasí?
Bohužel. Opatření je v současné době u ledu.

V Litovli je to podobné…
Situace v Litovli je hodně složitá. Jde o desítky pozemků, jejichž vlastníci buďto chtějí protipovodňovou ochranu, ale diktují nereálné podmínky, nebo pozemky prodat odmítají.

Jaké vidíte řešení?
Tím, že se vše oddaluje, i ti lidé, kteří byli vstřícní, začínají být netrpěliví, někteří zemřeli a probíhají další dědická řízení. Situace se ztěžuje stále více. Starostovi jsem sdělil, že město bude muset znova zahájit jednání s vlastníky. Povodí Moravy je připraveno pokračovat, ale musíme mít záruku, že investice do přípravy nebude zmařena. Jen samotný projekt stojí dost.

Jak vypadá situace v povodí Bečvy?
Povodeň v roce 2010 ukázala, že Bečva patří ke skutečně rizikovým oblastem. Zpracovali jsme koncepční studii, jak by ochrana mohla vypadat, ministerstvo zemědělství ji posvětilo. Celý materiál, který byl také projednán a schválen i ze strany dotčených obcí v Pobečví, bude nyní předložen do vlády a ta by jej měla schválit svým usnesením včetně zajištění financování na přípravu a realizaci jednotlivých koncepčních opatření, včetně poldru Teplice.

Troubky jsou symbolem katastrofálních záplav v roce 1997, avšak ochráněny stále nejsou.
Zpracovali jsme koncepci protipovodňové ochrany Pobečví. Všechny obce v této koncepci mají návrh řešení, se kterým se ztotožnily, na kterém spolupracují a kde společně chceme opatření připravit a dotáhnout k realizaci. Jedinou výjimkou jsou Troubky. Byla navržena ochrana, kterou po povodni 1997 navrhla sama obec. Jednalo se o ostrovní ohrázování obce. Po povodni 2010 jsme byli požádáni, abychom protipovodňovou ochranu zajistili my. Zajistili jsme dokumentaci, kde byla zohledněna složitost soutokového území i režim spodních vod, který v této lokalitě hraje velmi významnou roli, snaha zde byla i o optimální řešení majetkoprávních střetů. Takto byl obci projekt předložen. Troubky se však rozdělily na dvě části, psaly se petice, ať se projekt realizuje, jiní zase nesouhlasili.

Výsledek?
Vloni jsme obec požádali, že sama musí rozhodnout, jestli chce protipovodňovou ochranu, nebo ne. A pokud ano, zda respektuje zpracovaný projekt a můžeme na něm pokračovat. Nebo jinou variantu. Obec řekla, že zpracuje jinou variantu. Dodnes závěr neznáme. Posun není. Z iniciativy Troubek vyrostl val napojený na starou selskou hráz. Ovšem vzhledem k parametrům i způsobu provedení je toto opatření dočasnou a spíše psychologickou záležitostí. Rozhodně to neřeší protipovodňovou ochranu Troubek.

David Fína

* Vystudoval VUT v Brně, stavební fakultu, obor vodní hospodářství.

p Do státního podniku Povodí Moravy nastoupil v roce 1998. Funkci ředitele závodu Horní Morava zastává od roku 2009.

*Je ženatý a má tři děti,

* žije v Sokolnicích – Brno-venkov.

Autor: Daniela Tauberová

2.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
3

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Izraelský rabín - ilustrační foto

Soud v Soči vyhostil ze země amerického rabína, důvody neuvedl

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies