VYBERTE SI REGION

Deset let po obrovské povodni v ČR! Co se dělo na Lounsku?

Okres Louny - Katastrofální povodně se přehnaly Českou republikou v srpnu roku 2002. Pohroma se přitom tehdy okresu Louny dotkla jen okrajově. Vlnu na Ohři zadržely Nechranice. Rozvodnily se ale menší toky a v Chomutovce utonul muž z Bitozevsi.

8.8.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
18 fotografií
Rok 2002: záplavy v našem regionu na Chomutovce a následná humanitární pomoc od lidí z okresu Louny, proudící do celé ČR.

Rok 2002: záplavy v našem regionu na Chomutovce a následná humanitární pomoc od lidí z okresu Louny, proudící do celé ČR.Foto: Deník / archiv

Před deseti lety začala v České republice katastrofa nebývalých rozměrů. Vytrvalé deště způsobily rozsáhlé povodně s obrovskými škodami.
Okres Louny ale zasáhly jen okrajově. Větší vodu na Ohři zadržela Nechranická přehrada.  Daleko větší povodně na Ohři přišly v lednu 2003 a počátkem loňského roku, kdy voda zaplavila část Loun.
Problémy před deseti lety ale způsobily silné deště na menších tocích. Na řadě míst voda z potoků zalila pole, chmelnice, zahrady, ale i sklepy domů. Největší problémy byly na  říčce Chomutovce. Několik lidí ve Velemyšlevsi a Bitozevsi muselo před stoupající vodou utéct ze svých domovů, podél  toku stavěli lidé hráze z pytlů s pískem. Ve Rvenicích takto chránili i hospodu.

V Bitozevsi se utopil muž
Rozvodněná Chomutovka má na svědomí také jedinou oběť tehdejších povodní v okrese Louny –  do řeky v Bitozevsi 46letý muž. Ten se vydal na zaplavený mostek a proud jej pravděpodobně strhl.
Ve Stebně na Podbořansku se kvůli silným dešťům rychle naplnil rybník a hrozilo protržení hráze. Potíže způsobil i vítr, který vyvracel stromy v podmáčené půdě. Padlý strom například zatarasil železniční trať Louny – Rakovník. U žatecké nemocnice spadl strom na auto.

Lidé jezdili pomáhat nebo darovali potřebné věci
Velká voda v okrese Louny způsobila v porovnání s oblastmi hlavně v povodí Vltavy a Labe malé škody. Do postižených oblastí odjely z okresu pomáhat stovky lidí, hlavně hasičů a vojáků. Lidé pomáhali materiálně a finančně, v okrese se rozeběhla řada sbírek pro zatopené oblasti.


CO SE TAKÉ STALO NA LOUNSKU V LÉTĚ 2002

•  velká voda spláchla dokumenty potřebné k převodu tehdejšího vojenského letiště u Žatce na Ústecký kraj. Šlo o 1800 stran dokladů. Dokumenty byly nahrazené novými, k převodu v roce 2002 došlo.
•  u soudu v Lounech byly odročeny některé případy. Kvůli povodním nebylo možné eskortovat obžalované z vazební věznice v Litoměřicích.
•  povodně poškodily stovky hektarů chmelnic. Brigádníci a zaměstnanci zemědělských firem, kteří sklízeli chmel v nepostižených  oblastech, mezi sebou vybrali desítky tisíc na kompenzaci škod.
•  v tehdejším útulku v Libčevsi na Lounsku přibyla desítka psů, kteří se ztratili svým majitelům při povodních
•  při povodních pomáhali hasiči z celého okresu a vojáci z Podbořan a Žatce. Ti, jakmile se vrátili, odjeli na Doupov na střelby.
•  pořadatelé připravili v okrese Louny několik kulturních akcí, jejichž výtěžek šel na pomoc po povodni. Peníze posílaly z rozpočtů obce a města. Řada lidí z okresu jela i do postižených oblastí uklízet.

Jakou zajímavou zkušenost s povodněmi máte vy? Co jste tehdy dělali, kde a jak jste události prožívali? Pište nám do redakce, posílejte fotografie. Všechno vydařené a zajímavé zveřejníme.

Autor: Petr Kinšt

8.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Likvidační a dezinfekční práce v ohnisku nákazy ptačí chřipkou.
17

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies