VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Architekt: Místo repliky Libeňského mostu je lepší postavit novou stavbu

Praha /ROZHOVOR/ - Libeňský most, mnohými označován jako významná architektonická stavba, bude možná brzy vystřídán mostem jiným. Přestože památkáři, radnice Prahy 7, Česká komora architektů i různé občanské iniciativy jsou proti jeho zbourání či rozšíření, minulý týden se objevila informace, že podle analýzy expertů z Kloknerova ústavu ČVUT, kterou si vyžádal magistrát, je prý stavba v havarijním stavu a je lepší místo ní postavit náhradu.

9.1.2016
SDÍLEJ:

Architekt Petr Kučera se mimo jiné zajímá o historii pražských budov.Foto: DENÍK/Benedikt Lederer

Architekt Petr Kučera, který se zabývá historií pražské architektury a právě i Libeňským mostem, v rozhovoru pro Pražský deník popsal nejen historii mostu, ale případnou cestu, kterou by se mělo město vydat, pokud by se most nakonec opravdu zboural.

Jak pohlížíte na dění okolo možné proměny Libeňského mostu?

Kauza má několik rovin. Jedna se týká skutečného technického stavu tohoto mostu. Zda je skutečně poškozený a jak. Dá se opravit nebo je nutná demolice? A pokud ano, tak částečná nebo úplná? Druhá rovina je funkce mostu a zda je nutné most rozšířit s ohledem na dopravu, která na místě je. A třetí rovina je jeho hodnota.

Má most dostatečnou hodnotu? Přece jenom před lety nedostal od ministerstva kultury památkovou ochranu.

Důvody, proč stavba nezískala památkovou ochranu, byly spíše formální. Jedním z nich bylo odůvodnění, že je most v havarijním stavu, což měl dokazovat posudek Technické správy komunikací (TSK). Když se prý lidé z iniciativy Libeňský most nebourat, nerozšiřovat po něm ptali, zjistili, že byl skartován a nezůstal zachován ani dokument po jeho skartaci. Zároveň už ve společnosti nepracoval ani člověk, který to udělal. Věc tak vyznívá trochu podivně. Nyní se o získání památkové ochrany pro most pokouší Klub Za starou Prahu. Stavba totiž hodnotu samozřejmě má.

Jakou?

Most od Pavla Janáka je projev kubismu v dopravní stavbě, což je dost unikátní. Kubismus se moc v architektuře neobjevoval, jde o takové české specifikum. Navíc mosty za první republiky byly navrhovány v jednotné koncepci. Vizí bylo, že pražské mosty budou obloukové, každý sice jiný, ale budou mít stejný styl. Tento most měl dva kamarády. Jiráskův most stojící dodnes a Trojský most, který už nestojí, byl zbourán při stavbě mostu Barikádníků.

Most však není bez vady.

Pravda. Byl stavěn v době krize. Šidilo se na materiálech, beton nebyl moc kvalitní. Z hlediska konstrukce má stavba vady. Zároveň se desetiletí neudržovala. Jak za minulého režimu, tak ani po mocenské změně. TSK, příspěvková organizace magistrátu, jež se má starat o městský majetek, provádí údržbu na Libeňském mostě sporadicky. Například most trpí ucpaným odvodněním, přestože jeho zprůchodnění by se dalo jednoduše vyřešit. Paradoxně správce most 20 let neudržuje, ale po dvě dekády tvrdí, že je v havarijním stavu a je třeba ho zbourat. Respektive není jiné řešení než ho zbourat. Nic však TSK nebrání v udržování mostu. Určité údržby a opravy mohou udělat v havarijním režimu. To se často využívá, když třeba praskne vodovod. Když je něco ve špatném stavu, je schvalovací proces rychlejší. A tady by to šlo. Lidé kolem iniciativy Libeňský most nerozšiřovat, nebourat proto nyní uvažují nad tím, že by na TSK podali žalobu.

Kvůli čemu?

Za zanedbanou údržbu a poškození majetku, který spravuje. Je absurdní, že most je 20 let v havarijním stavu, ale skoro vůbec se neudržuje a místo toho chce TSK jeho zbourání. Je to krok, který by mohl TSK polekat. Věc by mohla přitáhnout pozornost veřejnosti a zároveň by to mohl být i nebezpečný precedens. Ve chvíli, kdy by někdo musel řešit zanedbané údržby, tak k takové situaci dochází leckde.

V jaké fázi je příprava žaloby?

Teď je vše v rovině nápadu. Přemýšlí se nad tím, že by se od lidí vybrali peníze na právníka, který by sepsal žalobu se všemi náležitostmi.

Jak hodnotíte posudky, které se ohledně stavu mostu udělaly?

Sice se dělají často, ale průzkumy se dělají třeba jen lokálně. Není komplexní posudek, který by most od A do Z prověřil.

Jak hodnotíte zpracování posudku Kloknerovým ústavem?

Kloknerův ústav je špičkové pracoviště a skutečně jsou tam na slovo vzatí odborníci. Ale jako problém vidím zadání posudku, které je spíše rešerší dosavadních posudků.

Podle informací, které se minulý týden objevily, říká analýza Kloknerova ústavu, že by se měl most zbourat a postavit na jeho místě nový. Jak hodnotíte návrh na podobu nového mostu?

Podle návrhu TSK by měla místo zbouraného mostu vzniknout jeho replika, která by už byla širší o pět metrů. Jenže problém je, že kopie je hodně volná. Tehdy se sice šetřilo na materiálech, ale na most byl použit typ betonu s kamínky, který dával mostu vzhled. Jenže to je v současné době příliš drahé, tudíž se počítá s nahrazením v podobě běžného betonu, a stavba by tak vypadala úplně jinak. Pokud by měla replika vypadat stejně jako původní stavba, bylo by její zhotovení velmi drahé, lacině to nejde.

Jakou cestu byste volil, pokud by měl být most zbourán?

Je lepší most zcela zbourat a na jeho místě postavit nový a hezký.

Jsou i jiné názory z řad lidí, kteří jsou proti záměru TSK?

Je více názorových skupin. Někteří říkají nebourat a přes to nejede vlak. Dali by se označit jako vyhraněné křídlo. Iniciativa Libeňský most nebourat, nerozšiřovat zase říká, že most je cenný, ale na druhou stranu stavby mizí. Lidé v této skupině chtějí čisté řešení, které i já zastávám.

Jaký je postoj iniciativy?

Buď se nakonec ukáže, že most není třeba bourat, a pak ať se prostě opraví, nebo ať se zbourá třeba jen některá z jeho částí, bude-li to potřeba. Most je ohromný komplex, má délku okolo 700 metrů. Jestliže se skutečně prokáže, že není jiné cesty, než ho zbourat, tak dobře. Ale ať se poté vypíše veřejná architektonická soutěž na nový pražský most. Řetězové mosty z Prahy také zmizely, ač byly hezké, protože se houpaly. Rozhodně nahrazení replikou, ale udělanou volně, je spíše výsměchem.

Vadí vám případné rozšíření mostu? Je podle vás potřeba?

Dlouho se tvrdí, že je potřeba most rozšířit. Mně se zdá, že tam nic nejezdí, nejsou tam žádné kolony. Most je enormně široký už dneska, ale doprava tam zdaleka taková není. Když si vezmete, jak je se svou šířkou zatížen široký Jiráskův most, je to úplný nepoměr. Libeňský most je totiž jeden z nejširších, protože se za první republiky plánovalo, že bude součástí jakési východo-západní magistrály. Podle mě neexistuje žádná koncepce dopravy, která toto dostatečně odůvodňuje. Jediná data, se kterými se operuje, je sčítání dopravy.

A ta nestačí jako důvod k rozšíření?

Ne, protože skutečnost je jiná, než jak se před lety předpokládalo. Počítalo se s tím, že počet aut jezdících přes most poroste. Jenže ono se stalo to, že od roku 2010 počet aut v Praze klesá. Prognóza už je překonaná a pokud nárůst bude, tak nebude tak vytížen. Rozhodně ne tolik, aby se tam stály kolony.

Čtěte také: Má to Libeňský most spočtené? Postavit nový je prý výhodnější

Autor: Benedikt Lederer

9.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Derby Slavia - Sparta
52

Jako utržení ze řetězu. Slavia a Sparta byly na lovu v cizině

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies