VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Azylanti v Praze často složitě shánějí byt, pomáhá jim stát

Praha - Kvůli většímu množství uprchlíků přicházejících do České republiky se letos i v Praze zvyšuje zájem o státní podporu jejich bydlení. Lidé, kteří získali mezinárodní ochranu, mohou prostřednictvím takzvaného Státního integračního programu čerpat podporu bydlení ve dvou hlavních formách.

6.9.2015
SDÍLEJ:

Bytů od města je málo, častěji proto azylanti využívají dotací na nájemné. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Michal Bílek

Ministerstvo vnitra, které program zajišťuje, jim buď může ve spolupráci s obcemi přímo zajistit obecní byt, nebo každý měsíc vyplácet dotaci na nájemné.

„V letošním roce evidujeme nárůst zájmu o účast ve Státním integračním programu zhruba o třicet procent. Aktuálně spolupracujeme na území Prahy zhruba s osmdesáti klienty a jejich rodinami," uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Kromě toho zajišťují podporu bydlení pro uprchlíky také některé z městských částí.

Podle údajů ministerstva vnitra bylo letos ve spolupráci s magistrátem a městskými částmi zatím zajištěno bydlení pro 219 azylantů a na dotacích vyplaceno necelých šest milionů korun. Za celý loňský rok to bylo 149 osob a 4,8 milionu.

Administrativní náročnost systému

Uprchlíci se při hledání bydlení často potýkají s administrativní náročností systému dotací. Řada majitelů také nechce pronajímat byty cizincům. Podle ministerstva vnitra čísla do konce roku ještě vzrostou. „Bydlení pro další osoby v tomto roce ještě předpokládáme," uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Vaňková.

Osoby s udělenou mezinárodní ochranou mohou také využít možnosti bydlení v některém z integračních azylových středisek. Tam mohou žít až rok a půl. Platí zde nájem a pomáhá jim sociální pracovník přímo v objektu. Za dobu strávenou ve středisku se mohou učit česky a s podporou personálu si hledat bydlení a práci. Správa uprchlických zařízení provozuje čtyři taková střediska, žádné ale není na území Prahy.

Praha nemá pro bydlení azylantů vyčleněnu předem určenou část svého bytového fondu. Každou žádost řeší zvlášť a hledá aktuálně volný byt. „Byty nejsou specificky vyčleněné pro účely bydlení pro azylanty. Když ministerstvo vnitra požádá o pronájem bytu a rada města návrhu vyhoví, tak se potom hledá volný byt z těch, které má Praha ve svém fondu a jsou uvolněné," vysvětlil Tomáš Trejtnar z odboru majetku magistrátu. Od roku 2011 tímto způsobem město pronajalo dvacet bytů, z toho letos osm.

Zajišťování dotací na nájem

Podobně mohou postupovat i městské části. Například na Praze 11 poskytují přímo pro účely bydlení azylantů dva byty. Většina radnic však přímo byty pro azylanty neposkytuje a podílí se pouze na zajišťování dotací na nájem v bytech, které si cizinci najdou sami. Důvodem je to, že mnoho městských částí prošlo privatizací svých bytových fondů. Byty, které jim zůstaly, pak raději pronajímají například sociálně slabším občanům, než uprchlíkům.

„Městská část v současnosti nedisponuje dostatečným množstvím bytů, které by mohla takto využít. Navíc se snaží primárně pomáhat sociálně slabým občanům, lidem zastávajícím preferované profese nebo seniorům, kteří nejsou schopni hradit zvyšující se nájemné. Proto nebyl v posledních letech nabídnut žádný integrační byt a ani v letošním roce a nejbližších letech nepředpokládáme, že by se podařilo najít vhodné byty a vyčlenit je k pronájmu azylantům," uvedla například mluvčí Prahy 6 Edita Valentová.

Azylanti se tak na obecní byty příliš spoléhat nemohou a musí si byt hledat sami u soukromníků. I tady jim však stát zajišťuje podporu.

Pokud si azylanti bydlení zajistí sami, mají nárok na měsíční dotaci, kterou ministerstvo zasílá Praze nebo dané městské části. Město potom částku přepošle pronajímateli bytu, který o ni sníží nájemné. Výše dotace je pro domácnosti do tří členů až čtyři tisíce měsíčně, pro vícečlenné až pět tisíc. Azylanti mohou také využívat českého sociálního systému, například příspěvku na bydlení, pokud splňují podmínky jeho udělení.

Byrokracie a vstupní náklady

Systém dotací podle odborníků sice vesměs funguje, je ale zatížen velkým množstvím administrativy, kterou mohou mít azylanti problém zvládat. O podporu se například musí každý měsíc znovu žádat.

„Nevýhodou je relativně krátká doba podpory. Po uplynutí 3 let jsou azylanti již bez jakékoli podpory bydlení. Problémem je administrativní náročnost, kdy nájemní smlouvy schvaluje jak ministerstvo vnitra, tak obec i majitel, a o podporu je třeba každý měsíc opakovaně žádat," vysvětlila Barbora Machová z Centra pro integraci cizinců, které azylantům pomáhá žádosti vyřizovat. Azylanti by ocenili, kdyby dotaci získávali sami bez prostředníka v podobě obce, ale toho se ministerstvo bojí, protože by peníze nemuseli využít na bydlení.

„Je to skutečně snaha pomoci a přitom jaksi charakteristická byrokracie pro český systém," míní Machová. Ideálním řešením by podle ní bylo zajistit funkční systém sociálního bydlení, do kterého by osoby s mezinárodní ochranou, které jsou ve špatné sociální situaci a mají problém s bydlením, spadali.

Podle Andrey Špirkové z Organizace pro pomoc uprchlíkům je problém i v tom, že peníze jsou azylantům posílány až zpětně. „Peníze posílané z programu jsou zasílány zpětně a s časovým zpožděním. Je tak na samotných držitelích mezinárodní ochrany, aby si zajistili peníze na prvotní náklady," říká. Musí tak zaplatit například kauci na byt, případně poplatky realitním kancelářím. Špirková doplnila, že azylanti často narážejí i na neochotu pronajímat byty cizincům.

Autor: Petr Schreib

6.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
2 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

NEJŠŤASTNĚJŠÍ. Nemusíte být zrovna papež, stačí být duchovním. Vykonáváte tak nejspokojenější profesi na světě.
23 39

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies