VYBERTE SI REGION

Bagrování dna Vltavy v Troji? Jedna z možností ochrany zoo

Praha - Lachtani, tučňáci či velké šelmy. Tato zvířata může čekat stěhování do vyšších partií zahrady. Gorily ho mají jisté.

11.6.2013
SDÍLEJ:

Povodně v Praze – Troji u Pražské zoo v pondělí 3. června. Foto: Deník/Dimír Šťastný

„Zoo a všichni lidé v ní zvládli velkou vodu naprosto bezvadně. Zvířata přežila, doufejme bez újmy, a to je hlavní. Jenže při vědomí, že spodní část zahrady spláchne každá, více než dvacetiletá voda, roste u mě i u kolegů pocit marnosti a vztek."

Takové jsou nejčerstvější dojmy zaměstnance trojské zoo. Jméno odmítl publikovat. Asi proto, že nešetřil ostrými slovy na adresu minulých vlád hlavního města, které podle něj trestuhodně zanedbaly ochranu zahrady a především vzácných zvířat.

Převládá skepse

„Na jednu stranu jsou chloubou města a na druhou stranu se k nim město v uplynulých letech zachovalo opravdu macešsky, přestože investovalo stovky milionů," poznamenal pro Deník. „Chápu, že se nacházíme v přirozeném záplavovém území, ale proč už se dávno nezačalo pracovat například na prohlubování koryta Vltavy tak, aby zde pojalo více vody? V zoo se tato otázka diskutuje už od povodní z roku 2002. To jen politici myslí maximálně čtyři roky dopředu a zvířata přece nemají volební právo," dodal rozhořčeně.

Začne se tedy už něco dít, nebo budou obrovské investice z kapes daňových poplatníků a hlavně bezbranná zvířata v Troji i nadále vydána napospas prokazatelně měnícímu se klimatu? To je dnes v Praze asi nejdiskutovanější téma.

Bohužel, i přes čerstvé proklamace některých veřejných činitelů ve smyslu zvýšení ochrany zoo, převládá spíše skepse. „Blíží se volby a můžeme čekat hodně slibů. Kdo ale stihne konat a kde vezme peníze?" Vesměs takto včera reagovalo hned několik Deníkem oslovených návštěvníků zoo. Pověřený primátor Tomáš Hudeček přesto ujišťuje: „Co nejdříve chci mít v ruce analýzu, která najde řešení." Má v tom prý podporu ředitele zoo Miroslava Bobka, který v minulosti opakovaně varoval před faktem, že při výstavbě protipovodňových zábran byl úsek u zoo vynechán.

Bude se tedy bagrovat Vltava, nebo čeká některé pavilony velké stěhování z dosahu řeky? Pravděpodobnější je spíš jejich přestavba. Přesun s určitostí čeká zatím jen gorily.

Fotografie z úklidu po povodních v zoo najdete ZDE

Lidé podepisují petici

Více než sedm tisíc lidí podepsalo za uplynulých pět dní čerstvou občanskou petici, požadující urychlené řešení protipovodňové ochrany trojské zoo. O totéž samozřejmě usiluje také vedení zahrady i všichni její zaměstnanci.

Petice připomíná, že: „na základě rozhodnutí pražského magistrátu po povodni v roce 2002 nebyly vybudovány dostatečné protipovodňové bariéry, které by současné situaci zabránily. Od této doby uplynulo již dlouhých jedenáct let."

Z prvních kol jednání mezi současným vedením Prahy a zoologické zahrady ale jasně vyplývá, že výstavba, respektive zvýšení zdejších protipovodňových bariér není cestou, kudy se bude prevence dalšího zaplavení spodní části zoo ubírat. Ve hře je mnohem spíš práce v samotném korytu řeky. Prý by se mohlo jednat o bagrování dna, jež by dosáhlo kýženého snížení hladiny protékající vody. Dá se ale předpokládat, že tato varianta by byla nesmírně technicky i finančně náročná. Pokud by nebyla proveditelná, přijde zřejmě nutně na řadu změna uspořádání uvnitř zahrady, respektive přestavba, či stěhování některých nejvíce ohrožených pavilonů do vyšších partií zoo.

Vyšší bariéry? Ohrožení centra

Pověřený primátor Tomáš Hudeček opakovaně vzkázal, že s navyšováním protipovodňových bariér v Troji, které nyní zadrží maximálně dvacetiletou vodu, nelze momentálně počítat. Podobně už se stihl vyjádřit i bývalý primátor Pavel Bém. Oba se na základě vodohospodářských rozborů shodují, že pokud by místní bariéry „narostly", znamenalo by to ohrožení centra Prahy.

S podobným argumentem se v minulosti setkal také někdejší ředitel zoo Petr Fejk, když na magistrátu žádal začlenění zahrady do systému protipovodňové ochrany. „Troja je přirozeným rozlivovým územím," upozornil Hudeček s tím, že vyšší bariéry by v řece pod zoo vytvořily jakési hrdlo, které by zásadně zvedlo hladinu právě v oblastech jižně od Troje, tudíž také centru. Hudeček je tedy odkázán na výsledky odborné analýzy, která má nastínit jiný způsob řešení. „Chci ji mít v ruce co nejdříve," ujistil pověřený primátor.

Odklízení následků letošní povodně mezi tím v zoo pokračuje s maximálním nasazením všech zúčastněných. Je například jisté, že bude nutno už potřetí za posledních jedenáct let opravovat pavilon velkých šelem, což v minulosti vyšlo přibližně na sedmdesát milionů korun. Právě pavilonu velkých šelem, nacházejícího se prakticky na břehu řeky, by se v budoucnu mohlo týkat případné stěhování ze záplavového území. Totéž teoreticky může platit také o tak zvaných Opičích ostrovech, nebo o pavilonech tučňáků, gaviálů, či lachtanů. Jejich oprava v minulosti stála asi šedesát milionů korun.

Prý je ale pravděpodobnější, že je čeká přestavba, která zvířata oproti současnému stavu mnohem účinněji ochrání před povodní, možná i bez nutnosti evakuace. A za tohoto předpokladu by stěhování v rámci omezeného prostoru v zoo nebylo nutné.

Dobře připraven na možné povodně má být i do budoucna plánovaný pavilon Amazonie, projektovaný taktéž do spodní části zahrady.

Fotografie ze zaplavené v zoo najdete ZDE

Osud gorilího pavilonu

Největší otázkou je ale další osud gorilího pavilonu, který je největším lákadlem trojské zoo a zároveň leží v nejnižším místě zahrady. Ředitel zoo Miroslav Bobek prý má už konkrétní představu, kam by se pavilon goril mohl přestěhovat. Vyjít by to mělo na desítky milionů korun, které by Bobek rád získal především z veřejné sbírky. Hudeček předpokládá, že Praha by vzhledem k významu goril pro trojskou zoo mohla také dílem přispět.

Bobek zatím škody po letošní povodni odhaduje přibližně na 160 milionů korun, přičemž před jedenácti lety to bylo asi o osmdesát milionů více, nehledě na tehdejší úhyn mnohých velkých zvířat. Takto tragická bilance se nyní naštěstí neopakovala.

Mluvčí trojské zoo Michal Šťastný informoval o smutné výjimce. Kvůli aktuální povodni zahynuly dvě čejky, králíci a mladý karakal. Nebýt včasné dostavby nového „hrošince" a „slonince", které se nacházejí v bezpečné části zahrady, byly by jistě následky mnohem horší.

- Škody po letošních povodních zoo odhaduje na 160 milionů korun. V roce 2002 se vyšplhaly 230 milionů.
- Letos uhynuli králíci, mladý karakal a dvě čejky. Plameňák si zlomil nohu.
- V roce 2002 byla bilance mnohem tragičtější. Zoo nebyla včas informována, a protože čekala „jen" padesátiletou vodu, nestačila včas evakuovat. Celkem přišla o 134 zvířat. Utracen musel být například slon Kadir, nebo hrošice Lentilka. Další hrošice Barborka se utopila. Uhynul i pár hrošíků liberijských. O život přišel i gorilí samec Pongo, lev Bert i jeden medvěd. Symbol povodní 2002 lachtan Gaston uhynul vyčerpáním poté, co uplaval až do Drážďan.
- Zoo zřídila vlastní povodňové konto, příspěvky mohou lidé posílat na účet 3070207/0100.
- Petici za ochranu zoo můžete podpořit na http://www.peticezoo.cz/

Autor: Jakub Krupka

11.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies