VYBERTE SI REGION

Barrandovští se dočkali! Po devíti letech si odkoupí byty

Praha 5 - Roky čekaly, teď se dočkaly. Tisíce nájemníků z Barrandova si v dohledné době, řádově během několika měsíců, budou moci odkoupit byty. Byty, ve kterých bydlí mnohdy celý život. To je příklad i vysokoškolského studenta Jiřího Šrollera, který žije s rodiči ve Wassermannově ulici přes dvacet let.

5.10.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv Deníku

„Je jasné, že je výhodnější splácet si na vlastní, než jen každý měsíc vyhazovat peníze za nájem," říká Jiří Šroller. Jeho slova by okamžitě podepsali všichni nájemníci, kteří se o odkup bytů zajímali několik let, ale dosud sypali své peníze jen do nájmu bez vyhlídky vlastního bydlení.

Zářijové zastupitelstvo však obyvatelům Barrandova přineslo důvod k radosti. Zastupitelé totiž odklepli prodej jedenácti tzv. technologických celků dohromady 1 151 bytů nacházejících se v páté městské části. Reálně si tak budou moci nejen Šrollerovi, ale i další nájemníci fyzicky převzít nemovitost kolem června příštího roku.

Proč byla cesta k vlastnímu bydlení tak dlouhá? To Pražskému deníku prozradila Monika Matúšková, předsedkyně bytového družstva a místopředsedkyně občanského sdružení Byty Barrandov.

„Nájemníci bytů v majetku hlavního města Prahy o privatizaci bytů slyšeli poprvé skoro před osmi lety, ale podmínky privatizace se měnily společně se změnami na radnici," říká Monika Matúšková.

Zbytečné zdržení

Za pravdu jí dává i současný předseda Výboru pro zdravotnictví, sociální a bytovou politiku ZHMP Roman Petrus (ČSSD), podle kterého se privatizace zdržela zbytečně zhruba o dva roky.

„Po vzniku první koalice ČSSD a ODS v prosinci 2010 byla připravena transformace majetku spojená s prodejem bytového fondu. Ihned na začátku bylo vyhodnoceno, že prodej nebude po jednotlivých bytech, ale po celých domech (technologických celcích). Materiál byl připraven pro Radu a Zastupitelstvo, ale kvůli rozporům u našich tehdejších koaličních partnerů se na něj nedostalo. Nakonec koalice padla a s ní i dosavadní jednání," sdělil včera Pražskému deníku zastupitel Roman Petrus.

Nekvalitní posudky

Nespokojené bylo občanské sdružení například s kvalitou šestadvaceti znaleckých posudků, které vypracoval inženýr Jan Beneš z Prahy 6. „Daňového poplatníka stály k dnešnímu dni již 1,5 milionů korun. Upozorňovali jsme zastupitele, že znalecké posudky nejsou zpracovány řádně, že jsou v nich vážná pochybení mimo jiné v prvních posudcích měl znalec dokonce početní chyby! Oprávněnost našich připomínek potvrdil v únoru i revizní znalec, kterého si objednal magistrát. Ve druhých posudcích zase cíleně změnil metodu ocenění, aby se vyhnul usnesení kontrolního výboru a platné legislativě, neboť oceňuje výnosovou metodou byty, které budou ve vlastnictví družstva, které dle zákona nemůže tvořit zisk!," vysvětlila včera Matúšková.

Zástupci občanského sdružení také opakovaně během interpelací na každém zastupitelstvu, na jednáních kontrolního výboru i Výboru pro zdravotnictví, sociální a bytovou politiku upozorňovali, že je potřeba připravit řádně kupní smlouvu a že je nutné jednat o dluzích, které chce magistrát na jednotlivá bytová družstva převést. Na mnoha celcích se dluhy za neplatiče vyšplhaly až k milionu korun.

Výsledky hodinových jednání, které občanské sdružení za své nájemníky absolvovalo, přineslo své ovoce. Za velký úspěch tak Matúšková považuje například snížení ceny za metr čtvereční nebytové plochy na Barrandově. „Z nesmyslných paušálních 25 tisíc na metr čtvereční na osm až třináct. Snížili jsme tak některým domům cenu až o dvacet milionů korun, takže tyto prostředky budou moci investovat například do zateplení a opravy střech," vypočítává Matúšková.

„Bohužel vlivem politické situace na magistrátu, kauzy „opencard" a nejednotnosti zastupitelů se nepodařilo prosadit snížení ceny za bytové plochy, které zůstávají na původních sedmnácti tisících za metr čtvereční."

Nižší cena neprošla

Cenu chtělo občanské sdružení výrazně nižší mezi třinácti až patnácti tisíci korunami na metr čtvereční. S tím na posledním zastupitelstvu souhlasila i zastupitelka Marta Semelová (KSČM). „Městem navrhované ceny za privatizaci jsou neúměrně vysoké," snažila se přesvědčit své kolegy. Ale marně. Podle mnoha zastupitelů se město musí chovat jako odpovědný hospodář, ceny se tak musí blížit těm tržním.

Pokusní králíci?

I přes všechny problémy, stovky hodin strávených prací pro občanské sdružení a občas nedostatečnou informovanost ze strany magistrátu věří Monika Matúšková, že tato iniciativa Barrandovských měla smysl. „I když se dá říci, že my všichni tedy zhruba 3 000 občanů z naší první vlny privatizace budeme „pokusnými králíky", věřím, že naší osvětou jsme přispěli k tomu, že už budou nájemníci v dalších etapách se vším srozuměni a najdou v sobě sílu bojovat jako my na Barrandově za právo občana oprávněného nájemníka," říká Matúšková.

A za co město plánuje utratit peníze, které získá privatizací bytů? „Pomoc by mohla putovat k mladým rodinám na startovací byty, seniorům či tzv. preferovaným profesím jako jsou policisté, zdravotníci, hasiči či učitelé," prozradil zastupitel Roman Petrus.

Monika Matúšková je však skeptická. „Všem je asi jasné, že peníze spolkne spíše Blanka a další projekty města," myslí si místopředsedkyně občanského sdružení.

Kde také čekají Pražané na odkup bytů?
Prodej bytových jednotek, bytových domů a zastavěných ploch, které vlastní hlavní město Praha, schválili zastupitelé minulý rok na květnovém zastupitelstvu. Celkem 184 domů s 3 704 byty a 151 bytovými jednotkami se bude prodávat ve čtyřech etapách.

I. etapa Praha 5 - 8 (týká se 1 188 bytů)
II. etapa Praha 9 - 13 (1 246 bytů)
III. etapa Praha 14 - 17 (1 186 bytů)
IV. etapa Městské části Čakovice, Dubeč, Koloděje a bytové jednotky v oblasti MČ Kyje, Čakovice a Lochkov (235 bytů)

Autor: Veronika Cézová

5.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies