Běžkyně: Běh vždy vyčistí hlavu od pracovních i osobních starostí

Uběhnout maraton? Pro běžkyni Lenku Dvořákovou to nepředstavuje žádný problém. Přitom běhat začala teprve nedávno. Ať už je vzdálenost jakákoliv, vrhne se na ni. A běhání by doporučila každému. Vždyť si při běhu hlava uleví od každodenních starostí…

Čtyřicet dva kilometrů je docela dálka. Hlavně, když to člověk má vzít po svých. Jak jste se k běhání maratonů vůbec dostala?

Asi před čtyřmi roky se kolegové rozhodli běžet pražský půlmaraton. V tu dobu jsem i dvacet jedna kilometrů považovala za neskutečnou dálku, nikdy v životě jsem neběhala a čtyřicítka byla dávno za mnou. Nicméně jsem se nechala přemluvit a asi po 170 kilometrech tréninku během dvou měsíců vyběhla na svůj první půlmaraton (směje se).

Jak na první závod vzpomínáte?

Byl to nádherný zážitek, neuvěřitelné množství energie na startu i během závodu v Praze, na startu stojí okolo deset tisíc lidí. Pak zazní výstřel a rozezní se Smetanova Vltava… Jste nádherně rozechvělý a výjimkou není ani pár slziček dojetí v oku. A na konci vás čeká skvělý pocit, že jste to dokázal, gratuluje vám spousta lidí a na krku se houpe ta nejcennější medaile… Navíc skvělý pocit z vlastního běhu, i když to často dost bolí. Tyhle pocity za to opravdu stojí, a opakují se v každém běhu, i v tom nejmenším.

Jak jste dlouho trénovala, než jste vyběhla na takovou trasu?

Já jsem v tréninku lajdák, běhám hlavně pro radost. Žádný plán nejsem schopná dodržet, ani si uběhlé kilometry nezapisuji. Na svůj první maraton jsem se připravovala několik měsíců, hlavně dlouhými pomalými běhy.

Chodíte běhat s někým nebo sama?

Ráda běhám s přáteli, je super dvě až tři hodiny běžet a stále si povídat, utíká to pak samo. Nebo se hecovat při sprintech a výbězích kopečků (směje se). Ale mám dny, kdy jdu jen sama, se sluchátky v uších. Prostě jeden víkend uběhnu i přes padesát kilometrů a druhý jdu zase někdy raději na kolo.

Jak vypadá váš trénink? Jdete si jen zaběhat, nebo do toho přidáváte ještě nějaká další cvičení?

Vzhledem k tomu, že jsem opravdu jen ryzí amatér a běhám vše od 5 do 42 kilometrů, není můj trénink nijak speciální. Takže ideálně chodím o víkendu dlouhé pomalé běhy, třeba 25 kiláků. V týdnu pak kratší, ale intenzivnější trénink: úseky, sprinty nebo kopečky. Důležité je určitě i protahování a posilování, na jaře jsem začala cvičit pilates a power jógu a myslím, že to je super doplněk běhu. Teď přes léto se necvičí a už cítím, jak mi to chybí.

Proč vůbec běháte takové dlouhé tratě?

Jsem při běhu šťastná! Baví mě to, běh čistí hlavu od pracovních i osobních starostí, udržuje v kondici. A v neposlední řadě se potkávám se skvělými a zajímavými lidmi. Navíc jsem typ člověka, který rád přijímá výzvy a má uspokojení z dosažení každého cíle. A po běhu se vždy cítíte skvěle a jste nabitý energií.

Běhání se teď dostává znovu do módy. Dokážete vysvětlit, čím to je?

Nevím, snad lidé více přemýšlí o svém životě a snaží se žít zdravěji a plněji. Každodenní starosti nám přináší spoustu stresu a běhání opravdu dokáže pomoci, ostatně jako i jiný pohyb. Navíc jsou dnes dostupné a propagované mnohé nové závody, to lidi motivuje. Vše najdete jednoduše na internetu, nemusíte být nutně členem nějakého oddílu. Na druhou stranu potkáte hodně lidí, se kterými je vám fajn, protože je baví stejné věci a máte k sobě blízko.

Není to tak dávno, co jste dokončila plzeňský maraton v den, kdy padaly teplotní rekordy. Zrovna v Plzni padl, bylo přes 37 stupňů. Jak se vám běželo?

Přihlášeno bylo na tento maraton v rámci Zátopkova zlatého týdne 75 závodníků, na start nastoupilo 50 a dokončilo 40. Běželo se na okruhu 1500 metrů, 28 koleček, což na jednu stranu je poněkud únavné, ale na druhou bylo skvělé, že jsme měli každých 1500 metrů občerstvovačku. Bylo vidět, že všichni běžci upřednostnili zejména dokončit závod ve zdraví a dostatečně doplňovali tekutiny a ochlazovali tělo houbičkami i pod rozprášenou sprchou nad tratí.

Nechtěla jste to vzdát?

Vzdát jsem to rozhodně nechtěla, jen se mi zejména v poslední třetině trati hodně špatně dýchalo a počasí se určitě podepsalo na ne zcela nejrychlejším čase. A ono to vlastně ani vzdát nešlo. Možná právě extrémní vedro vytvořilo neuvěřitelnou atmosféru mezi běžci, doprovodem, pořadateli i diváky a všichni se navzájem povzbuzovali a pomáhali si! Navíc myslíte na ty kamarády, co zůstali ten den z nějakých důvodů doma, kteří vám před závodem přáli štěstí, drží palce a vůbec vás hodně podporují.

Občas lékaři i běžci pochybují, zda je běhání maratonu ještě zdravé. Jak to vidíte vy?

Letos mám za sebou dva maratony a na dva se ještě chystám. Myslím že to je rozumný počet na amatéra a vnímám je stoprocentně pozitivně. Chci tím říci, že tohle bude spíše otázka pro skutečné běžce, kteří svůj organismus zatěžují nepoměrně více.

Neuvažujete o tom, že byste si někdy zkusila ultra maraton, třeba sto kilometrů?

Uvažuji! (směje se) Zejména po tom, co jsem přečetla knihu Born to Run, mě to velmi láká. Jenže to by asi člověk musel hodně změnit celkově svůj životní styl. Mám celkem náročnou práci, občas už opravdu není čas nebo síla vyrazit běhat i když vždy, když vyrazíte běhat unavený, vrátíte se v lepším stavu a tak běhat denně je stále jen mým snem: a také moje životospráva není moc ideální. Ale pokud budu zdravá, udělám pro to, co bude v mých silách a v příštím roce to rozhodně zkusím.

Co byste poradila někomu, kdo by chtěl začít chodit běhat, ale třeba úplně neví, jak na to?

Hledejte způsoby, jak začít, a ne důvody, proč to nejde. Najděte si kamarády, pokud jste s někým domluveni, nedá vám to zůstat doma! Nedávejte si hned velké cíle, běhejte pomalu, ale vytrvale. Spoustu inspirace a rad ohledně běhu, ale třeba i výživy najdete na internetu

Prostě začněte! Odměna je opravdu skvělá a na tom pocitu „dnes jsem to zase dal" začnete být brzo závislí v tom nejlepším smyslu.