VYBERTE SI REGION

Čekací lhůty na bydlení pro seniory? Trvají i dva roky

Praha /ROZHOVOR/ - Lidé si podávají přihlášky do domovů pro seniory a domů s pečovatelskou službou i pět let dopředu. Jiní mají štěstí a umístí je do pár týdnů. Na to se ale nedá spolehnout. Nejhorší situace je na Praze 4. V této městské části žije nejvíce starších lidí, kteří mají problém získat místo v domově pro seniory. Žádosti si posílají do domů s pečovatelskou službou nebo do domovů v dalších městských částech.

14.2.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Pavel Mašlaň

Starosta čtvrté části Petr Štěpánek slibuje, že se seniorům bude více věnovat. Přesto si většina Pražanů posílá žádosti raději dopředu. Mají malou šanci. Kvůli nízkým kapacitám se spíš čeká, až současný nájemce umře.

„Čekací lhůty jsou minimálně půl roku, ale bývá to spíš více. Je to individuální. Člověk s vyšším stupněm závislosti může být upřednostněn před žadatelem, který je aktivnější," vysvětluje Michaela Sladká z občanského sdružení Život 90.

Existuje velký rozdíl mezi čekací lhůtou na domy pro seniory a domy s pečovatelskou službou. Ty první jsou sociální zařízení, které mohou vlastnit různé právní společnosti, kdežto ty druhé zřizují městské části. Tím pádem také určují, koho do nich přijmou. Pro pražské seniory je obecně rychlejší dostat se do domova s pečovatelskou službou. Neplatí to ale pro lidi s těžkou nemocí.

Starání se o seniory je filosofie

„Čekací doba u nás prakticky neexistuje," říká ředitel Ústavu sociálních služeb Praha 4 Miloš Hájek. Ve čtyřech domech s pečovatelskou službou mají 239 bytů, což je podle něj v Praze rarita. Rychlost umístění záleží na tom, jestli nájemce trvá na balkonu či výhledu na Vltavu. Jinak je to otázka několika měsíců.

Na domovy pro seniory lidé čekají několik měsíců i několik let. Záleží na tom, jak jsou nemocní. „Problém u Prahy 4 se týká hlavně sociálních zařízení, které tu chybí. Domov pro seniory se tu měl stavit, ale část občanů se k tomu negativně vyjádřila. Proto u nás jsou podle mě i klienti, kteří čekají na umístění do domova," myslí si Miloš Hájek.

Nové vedení čtvrté městské části považuje seniorskou otázku za prioritní. „Starání se o seniory je filosofie, kterou se musíme jako společnost vydat. Je to demografická jistota. Mým cílem je udržet lidi v běžném bydlení co nejdéle to půjde," uvádí starosta Prahy 4 Petr Štěpánek.

Kapacita domů s pečovatelskou službou na Praze 8 pokrývá skutečnost potřebu. Tvrdí to ředitelka Obvodního ústavu sociálně-zdravotnic-kých služeb Miroslava Holá. „Tři domy s 311 byty máme rozložené tak, že každý může zůstat v lokalitě, kde je zvyklý. Čekací doba je dva až dva a půl roku," popisuje Miroslava Holá.

Někteří žadatelé ale mají přednost. Komise vždy hodnotí zvláštní kritéria, například když senioři bydlí ve vysokém patře bez výtahu, jsou osamocení nebo fyzicky týraní. V takových případech zájemci čekají „pouze" v řádu měsíců. I to ale není úplně závratná rychlost.

Osmé městské části kapacita dostačuje

„Pokud se uvolní místo v domě s pečovatelskou službou, řeší to sociální komise, která provede šetření," vysvětluje Veronika Juřicová z oddělení sociálních služeb Prahy 2, kde jsou celkem čtyři domy. Komise posuzuje všechna znevýhodnění, se kterými se senioři potýkají. Zejména hlídají, aby se lidé spíše nesnažili vyřešit své drahé bydlení. Tady jde také podle Juřicové o potřebu pečovatelské služby. Stěhovat se bohužel nemůžou ležící pacienti, nebo pacienti s Alzheimerem.

Veronika Juřicová jako sociální pracovnice má na starosti žádosti do domů s pečovatelskou službou. Pravidelně obvolává zájemce, kteří mají podanou žádost i několik let. „Když se jim nedovolám, jdu se podívat přímo na jejich adresu. Většinou se stává, že už nemají zájem, nebo už bydlí někde jinde. Někdy si taky podají žádost dopředu, třeba pět let. Nabídka by mohla být i větší, protože byty se nyní uvolňují jenom smrtí předchozího nájemce," myslí si Veronika Juřicová.

Vídeň může jít Praze příkladem

Jako skutečně závažný vidí problém bydlení pražských seniorů Jitka Hoplíčková z Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory. „Srovnávala jsem procenta seniorů na celém území. Počet seniorů na Praze 4 je stejný jako ve Vsetíně. Shodně 24 procent. Na Moravě potřebuje pomoc sedm procent seniorů, o ostatní se stará rodina, protože tam je to zakořeněné. Na čtyřce nefunguje nic kromě cyklostezek. Umístěno je 0,16 procent seniorů," objasňuje Jitka Hoplíčková.

V České republice podle ní není senior svéprávný občan, ale starý člověk s minimálními potřebami, který živoří s důchodem pod minimální hranicí. Největší počet seniorů v tuzemsku žije v hlavním městě.

„V Praze vládne politická koalice, které je kvalita života seniorů lhostejná. Každý čtvrtý pražský občan je senior. Počet lůžek pro potřebné je ale méně než jedno procento. Praha je sice šestým nejbohatším regionem v Evropě, ale s nejnižším počtem lůžek pro seniory v republice," říká Jitka Hoplíčková. Pro srovnání uvádí Vídeň, která staví bydlení pro třicet procent starších lidí s patnácti sty lůžky, které pokryjí očekávaný nárůst populace v dalších pěti letech. Ve Vídni čekají žadatelé do tří až pěti týdnů.

Rychlost záleží na vážnosti nemoci

Seniorská statistika v Praze.Čekací lhůty v domovech pro seniory jsou individuální. Někdo může čekat dva roky, ale někomu se stane, že v pátek podá přihlášku a v pondělí už nastupuje. „U nás je to obecně v řádech týdnů. Naše zařízení se zaměřuje na velmi nemocné pacienty, kteří potřebují větší péči. Potom také jejich úmrtnost je vyšší a můžou se nám častěji uvolňovat místa," uvádí ředitelka soukromého Domu seniorů Michle Věra Barešová.

Kapacitu mají osmasedmdesát lůžek, ale myslí si, že kdyby ji měli třikrát větší, stále budou mít plno. Většinou jsou u nich ubytovaní lidé z nejbližšího okolí, ale nemají problém přijmout i lidi zdaleka. „Lidé sem chtějí, protože mají blízko příbuzné nebo rodinu. Oni sami už prakticky z domova nevychází, ale pro návštěvy je lepší, když bydlí blíž a můžou tady dobře zaparkovat," vykládá Věra Barešová.

Z jejího úhlu pohledu jsou čekací lhůty tak dlouhé, protože ve státním zdravotnickém zařízení nemůžou přijmout lidi, kteří nemají vyřízený státní příspěvek. O ten může člověk zažádat až na základě doporučení lékaře. „Když se někdo nečekaně zraní a stane se ležícím pacientem, nemají ho kam umístit, pokud nemá vyřízený příspěvek. Vyřízení trvá půl roku a ještě ke všemu si žádost nemůžete podat, zatímco jste v nemocnici," popisuje začarovaný kruh Barešová.

V LDN takový pacient také nemůže zůstat. V Michli s tím problém nemají a seniory bez příspěvků vezmou. Pak jim to zpětně proplatí. Ale ne všechny domovy jsou takovému postupu přizpůsobené. „Nikdo neřekne tento problém nahlas. Spoustě lidem se ani takovéto zařízení nevyplatí, protože mají malý příspěvek nebo žádný. A na zaplacení jim důchod nestačí," vypočítává Věra Barešová.

Potíže s hledáním domova seniorů mají například i emigranti, kteří se na stáří vrací do své domoviny. Nejvíce jich bydlí v Domě seniorů Hvězda na Praze 6 patřící Českému červenému kříži. „Fungujeme trochu jinak, než domovy pod ministerstvem zdravotnictví. Nabízíme byty seniorům, kteří jsou soběstační. Mají tu čtyřiadvacetihodinovou službu a zařizujeme jim i doktora. Měsíčně platí kolem deseti až jedenácti tisíc korun," dodává vedoucí domova Irena Totušková.

Podle zákona stojí strava a ubytování v domově pro seniory 11 550 korun. Péče může stát osm až dvanáct tisíc. Pro ležící i chodící pacienty to vychází celkem asi čtyřiadvaceti tisíc. Příspěvek podle stupně závislosti vyplácí stát měsíčně od osmi do dvanácti tisíc.

Magistrát chce rozšiřovat kapacitu domovů

Irena Ropková při ustavujícím zasedání pražského zastupitelstva.Radní hlavního města Prahy pro oblast sociální politiky a školství Irena Ropková (na snímku) si myslí, že kapacita lůžek je v Praze nedostačující, proto do prohlášení rady prosadila navýšení kapacity o dvě stě nových lůžek.

Víte, jak dlouho čekají lidé na místo v těchto zařízeních?

Průměrná čekací doba na umístění je podle pořadníku zhruba jeden až dva roky, ale tento údaj je velmi nepřesný a zavádějící. Domovy provádí průběžně aktualizaci podaných žádostí a řada podaných žádostí buď již není aktuální, nebo jsou lidé soběstační a momentálně do domovů nechtějí.

Jaký je zájem o byty pro seniory?

Praha aktuálně disponuje počtem 744 bytových jednotek vyhrazených přímo pro seniory. Zájem o ně převyšuje kapacitu. Tyto byty jsou však přidělovány až v případě, kdy žadatele není schopná uspokojit městská část v místě trvalého bydliště.

Máte zpracovaný plán podpory seniorů v následujících letech?

Ve spolupráci s městskými částmi je plánováno rozšířit kapacitu domovů pro seniory. Zároveň chceme účelově podporovat výstavbu bytů zvláštního určení na území městských částí a rozšířit pobytové kapacity sociálních služeb určené pro osoby s Alzheimerovou nemocí a dalšími specifickými poruchami. Základem sociální politiky musí být podpora kvality života člověka v jeho přirozeném prostředí, v rodině.

Kolik to bude stát?

V rozpočtu na rok 2015 by mělo být schváleno zřízení fondu rozvoje sociálního bydlení, a to z prostředků získaných prodejem bytových domů - 85 procent by šlo na sociální bydlení, mimo jiné pro seniory, a 15 procent na rekonstrukce, přístavby a rozšiřování pobytových kapacit.

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

14.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies