VYBERTE SI REGION

Turnikety v metru jsou opět ve hře

Praha /ANKETA/ - Chceme turnikety do metra! To si přeje šéf dopravního podniku. Martin Dvořák má v rukou novou analýzu, s níž hovoří o milostné předehře.

7.9.2011 1
SDÍLEJ:

Stanice Hlavní nádraží v letech 1974–1977. Tehdy byly turnikety dočasně dole, protože ještě nebyla hotova odbavovací hala. Tam byly po jejím dokončení přesunuty. Vstupovalo se tak, že otvor pro vhození mince musel mít cestující po pravé ruce.Foto: Archiv DP/Pavel Fojtík

Vrátit turnikety zpět do metra? Zpočátku tato myšlenka vyvolala mezi veřejnosti pobavený úsměv, někteří dokonce neskrývali popuzení ze zpátečnického kroku.

Ve skutečnosti ale stále více nabývá na své reálné podobě. Autoři nově vypracované analýzy se tento staronový technologický fenomén dopravní přepravy snaží zcela reálně oživit. Vedení Dopravního podniku hlavního města hodlá totiž magistrátnímu výboru dopravy hlavního města Prahy opětně předložit nově zpracovaný návrh na návrat turniketů do sítě pražského metra.

S novým projektem, který je oproti tomu předcházejícímu za tři miliardy levnější o miliardu a půl, včera novináře seznámil šéf dopravního podniku Martin Dvořák. „Dlouhodobě řešíme, kde můžeme ušetřit a získat doplňkové zdroje, abychom nezatěžovali magistrát, a proto bych tento okamžik viděl jako takovou milostnou předehru k turniketům,“ prohlásil.

Finanční efekt spatřuje Martin Dvořák především v tom, že turnikety eliminují množství černých pasažérů. Těch se v pražské dopravě pohybuje podle posledních průzkumů od 15 do 25 procent.

Rovněž tak ředitel zdůrazňuje další přednost projektu, která jeho podniku umožní nespoléhat se při jeho vedení výhradně na zavedené úsporné ekonomické modely jako jsou propouštění zaměstnanců nebo úspora energií.

„Důvod, proč na tento projekt tak urputně tlačíme, je ten, že výnosy města se spíše ztenčují než navyšují – a většina opatření, které by tomu měly zabránit, jsou politicky nepopulární – komunální daně, poplatky, cena jízdného představují negativní body a svým způsobem ekonomickou past. Je proto důležité peníze nejenom šetřit, ale také vydělat,“ říká Dvořák.

Kompletní projekt na znovuzavedení turniketů operuje hned se dvěma turniketovými bariérami. Zastánci argumentují i tím, že omezí kriminalitu v pražském podzemí.

Proti turniketům však po stejný čas stojí i nemalý počet jejich odpůrců.

I když na téma zbudování turniketů a jejich významu pro dopravu zůstává Martin Dvořák takřka kategorický, bytostně přesvědčený o tom, že má projekt svoje plné opodstatnění, pražský magistrát je v tomto ohledu nejednotný.

Analýzy dopravního podniku jsou na něm zčásti přijímány s despektem, čehož důsledkem je i obava z představy vydat poměrně velkou částku peněz v době, kdy se naopak politici snaží na všech výdajích maximálně ušetřit.

Hádka o studii

Nepřítelem turniketů je například předseda zastupitelského klubu TOP 09 Tomáš Hudeček, který ještě původní třímiliardovou studii považoval dokonce za ekonomický hazard. Jiní jeho kolegové zase vytýkají, že analýza, kterou zpracovala agentura Deloite, je hrubě účelová – a v podstatě napsána na objednávku dopravního podniku.

Jednání o turniketech mezi magistrátem a zástupci dopravního podniku z minulého týdne nicméně Martin Dvořák komentuje: „Opravdu mě mrzí, že se ve svém závěru zvrhla do totální politické iracionality. Právě to je ale důvod, proč bych ji nyní rád vrátil do zřetelného lidského rácia.“

Novou prezentaci tak hájí sérií argumentů, s nimiž současně zdůrazňuje, že nemá žádné problémy zveřejnit všechna fakta včetně částek, které byly či budou vynaloženy jak za analýzu, tak za projekt samotný.

„Mojí snahou je vést otevřenou diskusi bez jakýchkoliv tajností. A když to přeženu, pak se výtkám z diskuse mohu bránit i obyčejným selským rozumem. V okamžiku, kdy vezmu miliardu a půl, něco postavím a získám tím stavbu, která mi začne ročně vydělávat 400 – 500 milionů, tak v horizontu čtyř až pěti let, mám náklady zpátky – a od šestého roku generuji už jen čistý výnos.“

„Realistická varianta“

Ve své obhajobě zavedení turniketů se Martin Dvořák opírá o tzv. realistickou variantu, která se od statistického průzkumu nejčastěji napadaného kritiky liší ověřenými zkušenostmi z praxe. V tomto případě dává vedení dopravního podniku za příklad podobné projekty, k nimž se přistoupilo v několika metropolích na území Evropy.

„Hovoří se například o tisíciprocentní poctivosti Skandinávců, ale když byly turnikety zavedeny ve Stockholmu, vzrostl například příjem za jízdenky o třicet procent.

V Bruselu, kde je složení obyvatelstva ještě pestřejší, dokonce o sedmdesát,“ vypočítává místopředseda představenstva dopravního podniku Ivo Štika.

Bez zajímavosti pak není ani skutečnost, že eliminace černých pasažérů má svoje výsledky už i v Čechách, a to od chvíle, kdy v některých lokalitách a hodinách byl zaveden nástup do autobusu výhradně předními dveřmi.

„V tomto případě došlo k nárůstu tržeb o patnáct až osmnáct procent,“ dodává Štika.

Proti jsou i zelení

Turnikety však dlouhodobě kritizuje i Strana zelených. Její zástupci navíc zpochybňují ekonomickou návratnost v případě černých pasažérů – a podobně jako někteří odpůrci z magistrátu nevěří, že je založena na správných výpočtech.

Počtářům vytýkají zejména kalkul zahrnout černé pasažéry mezi platící po zavedení turniketů, což se zmíněnou částkou 400 – 500 milionů korun ušetřených za rok shledávají jako naprosto nereálné.

Martin Dvořák tomuto názoru pochopitelně oponuje. „Kdybych měl vlastní firmu, tak jakákoliv investice, která se vrátí třeba i v horizontu dvanácti let, je svojí logikou a významem stále na místě,“ argumentuje.

Čtěte také:
Turnikety ve hře. Zastaví černé pasažéry?

SLOUPEK: Turnikety? Moje ano pro chapadla

Autor: Ivan Šiler

7.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pamlsková vyhláška? Nesmysl, shodují se ředitelé škol na Mělnicku

Mělnicko - Takzvaná pamlsková vyhláška, která od 1. ledna 2017 zakazuje v základních školách prodávat výrobky s příliš vysokým obsahem soli, cukrů a tuků, možná zruší mnohé školní bufety a kiosky. Ředitelé škol na Mělnicku se shodují na tom, že vyhláška je příliš přísná, a pro provozovatele bufetů tak nebude finančně zajímavé dále je ve školách provozovat.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies