VYBERTE SI REGION

Definitivně rozhodnuto: Praha bude v zimě solit chodníky

Praha - Petice proti chemickému posypu neuspěla. Hlavní město prý nemá peníze na to, aby zvládlo údržbu jiným způsobem.

16.12.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martin Kůs

Chlorid sodný škodí psům, zabíjí ptáky a devastuje zeleň i soukromé majetky. Přesto pražští zastupitelé ve čtvrtek rozhodli, že se komunikace hlavního města budou i nadále v zimním období solit. Nevyhověli tak petici Strany zelených a Nadace na ochranu zvířat, pod kterou se podepsalo přes tisíc občanů a jejíž výhrady proti chemickému posypu byly podloženy odbornými posudky několika institucí.

Podle vyjádření náměstka primátora Josefa Noska nemá město dost peněz na to, aby údržbu zvládlo mechanickým odklízením sněhu a sypáním štěrkem a drobnými kamínky. „Bez soli by to šlo pouze v případě, že bychom měli dvakrát až třikrát větší rozpočet a armádu strojů a lidí na úklid," řekl náměstek Deníku.

Iniciátor petice a bývalý radní Petr Štěpánek na vyjádření Josefa Noska reagoval: „Nejde o levnější řešení, jen se náklady přesunou na Pražany." Sůl prý ničí nejen obuv, ale také zeleň, omítku domů a základy staveb, jelikož chodníky nejsou odkanalizovány a solný roztok stéká do záhonů či základů, kde negativně působí. Štěpánek rovněž tvrdí, že tendence k zavrhnutí solení je otázkou postupných kroků od osmdesátých let. „To, jak pražští zastupitelé rozhodli, odporuje posudkům odborníků, zájmu a přání veřejnosti i zdravému rozumu," namítá s přesvědčením, že si lidé sůl na chodnících nepřejí.

Vedení města argumentuje tím, že solit se má pouze při kalamitních stavech a jde především o bezpečnost Pražanů. „Jsou to misky vah: na jedné zvířátka, na druhé lidé," říká radní Lukáš Manhart.

Spor o chemický posyp se již v lednu letošního roku dostal do politické roviny. Zástupce Strany zelených Petr Štěpánek se od počátku zasazoval proti solení. Koalice ODS a TOP 09 naopak byla pro chemický posyp. Radní nakonec rozhodli o znovuzavedení sypání solí a vyhláška vstoupila od února v platnost. Následovaly protesty pejskařů. V listopadu byla na magistrátu předána primátorovi petice, a zastupitelé ji tak museli projednat.

Co říká vyhláška?

Počátkem roku pozměněná vyhláška povoluje používání chloridu sodného a chloridu vápenatého a jejich směsi. Zároveň se uvádí, že tak mohou být ošetřovány jen strojně čištěné chodníky, schody a lávky. Nesmí pod nimi být zároveň uloženy inženýrské sítě a musí být „odděleny od zelených ploch a pásů pro stromy takovým způsobem, aby na ně nemohl stékat slaný roztok". Výjimkou jsou extrémní jevy jako ledovky a kalamitní stavy.

Rozhodovat mají ve finále radní

Štěpánek se ovšem domnívá, že situaci nelze uhlídat. Poukazuje na to, že za ochranu proti soli u trávníků může být jen několikacentimetrový obrubník, že solení lávek vážně poškozuje jejich konstrukci a soukromý majitel pozemku si může před domem udělat bez zábran třeba solné jezero. Argument náměstka primátora Josefa Noska, že povolení k výjezdů solicích vozů musí vždy rozhodnout nejprve dva radní (Josef Nosek a Lukáš Manhart), považuje za bezpředmětný: „Nikdo nebude čekat, až zavelí nějaký patriarcha."

Veterináři jsou proti, občané na vážkách

Veterináři mají o tlapky psů obavy. Potvrzují, že následky mohou být ošklivé. „Sůl poškozuje nejen tlapky, ale dostává se psům i na bříško a leptá jim kůži. Pokud se slané vody napijí, hrozí jim dokonce otrava," říká veterinární lékařka Iveta Lubeníková. Její kolega veterinář Duchek se přidává: „Tím, že majitel psovi tlapky po procházce omyje, ho neochrání. Aby sůl skutečně odstranil, měl by ho nechat stát pět minut ve vodě a poté ještě tlapky natřít ochranným krémem."

Pražané se k otázce solení staví rozpačitě. „Abych vám řekla pravdu, tak si ani nejsem jistá, co je větší zlo. Sůl, nebo zlámané nohy?" říká důchodkyně Hana Tichá, a reprezentuje tak většinový názor spoluobčanů, které Deník oslovil.

Vedení města i Petr Štěpánek se přes veškerý nesoulad svých názorů shodují v jednom: celý problém má počátek v roce 2010, kdy odpovědnost za zimní údržbu komunikací přešla na město. Ještě v lednu roku 2009 měli povinnost zajistit schůdnost chodníků majitelé přilehlých nemovitostí.

Kdo uklízel v minulosti?

První vyvýšené chodníky pro chodce se na hlavních pražských ulicích objevily v letech 1874-1875. Od počátku je uklízeli majitelé přilehlých domů, resp. jejich domovníci. Ustanovení o tom se stalo součástí městského policejního řádu. Po znárodnění značné části domů v letech 1948-1960 a se zánikem většiny domovníků vznikl s úklidem chodníků znovu problém, který se zprvu řešil dobrovolnými brigádami na zametání a úklid sněhu (obstarávali je úředníci z národních výborů a institucí sídlících v domech, schody a chodník u radnice zametal tradičně primátor Vacek). Od konce 50. let 20. stol. však platila opět vyhláška o úklidu chodníků před domy majiteli, popř. uživateli a obyvateli domů. Na její dodržování dbala Městská inspekce veřejného pořádku („šedý mor"). Město nikdy neuklízelo chodníky před jinými domy než těmi, které mělo ve svém vlastnictví či užívání.

Autor: Sylvie Petráková

16.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies