VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Definitivně rozhodnuto: Praha bude v zimě solit chodníky

Praha - Petice proti chemickému posypu neuspěla. Hlavní město prý nemá peníze na to, aby zvládlo údržbu jiným způsobem.

16.12.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martin Kůs

Chlorid sodný škodí psům, zabíjí ptáky a devastuje zeleň i soukromé majetky. Přesto pražští zastupitelé ve čtvrtek rozhodli, že se komunikace hlavního města budou i nadále v zimním období solit. Nevyhověli tak petici Strany zelených a Nadace na ochranu zvířat, pod kterou se podepsalo přes tisíc občanů a jejíž výhrady proti chemickému posypu byly podloženy odbornými posudky několika institucí.

Podle vyjádření náměstka primátora Josefa Noska nemá město dost peněz na to, aby údržbu zvládlo mechanickým odklízením sněhu a sypáním štěrkem a drobnými kamínky. „Bez soli by to šlo pouze v případě, že bychom měli dvakrát až třikrát větší rozpočet a armádu strojů a lidí na úklid," řekl náměstek Deníku.

Iniciátor petice a bývalý radní Petr Štěpánek na vyjádření Josefa Noska reagoval: „Nejde o levnější řešení, jen se náklady přesunou na Pražany." Sůl prý ničí nejen obuv, ale také zeleň, omítku domů a základy staveb, jelikož chodníky nejsou odkanalizovány a solný roztok stéká do záhonů či základů, kde negativně působí. Štěpánek rovněž tvrdí, že tendence k zavrhnutí solení je otázkou postupných kroků od osmdesátých let. „To, jak pražští zastupitelé rozhodli, odporuje posudkům odborníků, zájmu a přání veřejnosti i zdravému rozumu," namítá s přesvědčením, že si lidé sůl na chodnících nepřejí.

Vedení města argumentuje tím, že solit se má pouze při kalamitních stavech a jde především o bezpečnost Pražanů. „Jsou to misky vah: na jedné zvířátka, na druhé lidé," říká radní Lukáš Manhart.

Spor o chemický posyp se již v lednu letošního roku dostal do politické roviny. Zástupce Strany zelených Petr Štěpánek se od počátku zasazoval proti solení. Koalice ODS a TOP 09 naopak byla pro chemický posyp. Radní nakonec rozhodli o znovuzavedení sypání solí a vyhláška vstoupila od února v platnost. Následovaly protesty pejskařů. V listopadu byla na magistrátu předána primátorovi petice, a zastupitelé ji tak museli projednat.

Co říká vyhláška?

Počátkem roku pozměněná vyhláška povoluje používání chloridu sodného a chloridu vápenatého a jejich směsi. Zároveň se uvádí, že tak mohou být ošetřovány jen strojně čištěné chodníky, schody a lávky. Nesmí pod nimi být zároveň uloženy inženýrské sítě a musí být „odděleny od zelených ploch a pásů pro stromy takovým způsobem, aby na ně nemohl stékat slaný roztok". Výjimkou jsou extrémní jevy jako ledovky a kalamitní stavy.

Rozhodovat mají ve finále radní

Štěpánek se ovšem domnívá, že situaci nelze uhlídat. Poukazuje na to, že za ochranu proti soli u trávníků může být jen několikacentimetrový obrubník, že solení lávek vážně poškozuje jejich konstrukci a soukromý majitel pozemku si může před domem udělat bez zábran třeba solné jezero. Argument náměstka primátora Josefa Noska, že povolení k výjezdů solicích vozů musí vždy rozhodnout nejprve dva radní (Josef Nosek a Lukáš Manhart), považuje za bezpředmětný: „Nikdo nebude čekat, až zavelí nějaký patriarcha."

Veterináři jsou proti, občané na vážkách

Veterináři mají o tlapky psů obavy. Potvrzují, že následky mohou být ošklivé. „Sůl poškozuje nejen tlapky, ale dostává se psům i na bříško a leptá jim kůži. Pokud se slané vody napijí, hrozí jim dokonce otrava," říká veterinární lékařka Iveta Lubeníková. Její kolega veterinář Duchek se přidává: „Tím, že majitel psovi tlapky po procházce omyje, ho neochrání. Aby sůl skutečně odstranil, měl by ho nechat stát pět minut ve vodě a poté ještě tlapky natřít ochranným krémem."

Pražané se k otázce solení staví rozpačitě. „Abych vám řekla pravdu, tak si ani nejsem jistá, co je větší zlo. Sůl, nebo zlámané nohy?" říká důchodkyně Hana Tichá, a reprezentuje tak většinový názor spoluobčanů, které Deník oslovil.

Vedení města i Petr Štěpánek se přes veškerý nesoulad svých názorů shodují v jednom: celý problém má počátek v roce 2010, kdy odpovědnost za zimní údržbu komunikací přešla na město. Ještě v lednu roku 2009 měli povinnost zajistit schůdnost chodníků majitelé přilehlých nemovitostí.

Kdo uklízel v minulosti?

První vyvýšené chodníky pro chodce se na hlavních pražských ulicích objevily v letech 1874-1875. Od počátku je uklízeli majitelé přilehlých domů, resp. jejich domovníci. Ustanovení o tom se stalo součástí městského policejního řádu. Po znárodnění značné části domů v letech 1948-1960 a se zánikem většiny domovníků vznikl s úklidem chodníků znovu problém, který se zprvu řešil dobrovolnými brigádami na zametání a úklid sněhu (obstarávali je úředníci z národních výborů a institucí sídlících v domech, schody a chodník u radnice zametal tradičně primátor Vacek). Od konce 50. let 20. stol. však platila opět vyhláška o úklidu chodníků před domy majiteli, popř. uživateli a obyvateli domů. Na její dodržování dbala Městská inspekce veřejného pořádku („šedý mor"). Město nikdy neuklízelo chodníky před jinými domy než těmi, které mělo ve svém vlastnictví či užívání.

Autor: Sylvie Petráková

16.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

VIDEO: Tenistům budou na turnaji v Brazílii nosit míčky psi

K noze! Přines! Tyto povely opět uslyší tenisoví fanoušci na antukovém turnaji v Sao Paulo. Jak to? Hráčům totiž budou během rozehrání dělat společnost netradiční pomocníci. Míčky jim budou sbírat psi z útulku.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Národní park Křivoklátsko? Kraj znovu otočil

Současný stav ochrany přírody na Křivoklátsku je dostačující, říká Ivo Šance.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies