Takto před nedávnem veřejně varoval před masivní komerční zástavbou, spojenou s plánovanou dálniční křižovatkou, označovanou jako Exit 4, starosta Křeslic Antonín Zápotocký (nez.). Podle něj jsou zde žijící Pražané o projektu systematicky a především záměrně dezinformováni.

„Vyzbrojen" množstvím podkladů tvrdí, že koridor velkokapacitní komunikace, kterou potřebuje soukromý investor obřího administrativního a obytného komplexu výškových budov, chystaného mezi Újezdem a Kateřinkami, protne trasu v těsné blízkosti Milíčovského lesa. Konkrétně pak území parku Botič Milíčov, který v současnosti slouží jako rekreační zóna pro lidi z Jižního Města a dalších okolních aglomerací. Co by to podle Zápotockého v konečném důsledku znamenalo?

„Na malé ploše mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí má vyrůst zástavba mnohapatrových administrativních budov pro více než sedm tisíc zaměstnanců a také pro více než dva tisíce nových obyvatel (městská část Újezd má v současné době necelé tři tisícovky obyvatel pozn. red.)," upozornil starosta Křeslic. Podle něj má navíc, v dosud více než poklidné lokalitě, vzniknout zhruba 3 600 parkovacích míst.

„Okolí našich domovů se má radikálně změnit na komerční oblast, těžce zatíženou dopravou, hlukem a smogem. Zásadní podmínkou je pak výstavba Vestecké spojky a křižovatky Exit 4, propojující oblast s dálnicí D1," vysvětluje dále starosta.

Ve věci již padla žaloba na územní plán hlavního města, směřovaná z Křeslic k Nejvyššímu správnímu soudu. Běží také petice, organizovaná Aliancí Jihovýchod, která získává stále výraznější podporu.

Vedení hlavního města však odmítá odpovědnost. Výstavbu totiž umožňuje územní plán, schválený už v roce 2000, který dle prvního náměstka primátora Tomáše Hudečka nelze zpětně napadat.

Nezákonný územní plán z roku 2000

Toto však rozporuje pražská advokátní kancelář Vítězslava Dohnala, která v podání zastupuje Křeslické. Podle advokáta Michala Bernarda je totiž územní plán z roku 2000 ve věci Vestecké spojky, křižovatky Exit 4 a s tím související komerční výstavby nezákonný z celé řady důvodů.

„Předně, nedošlo vůbec k posouzení vlivů na životní prostředí, přičemž již dnes jsou zde významně překračovány závazné limity hluku a znečištění ovzduší," sdělil oficiálně Bernard. Praha podle něj navíc nereagovala na námitky městské části Křeslice při tehdejším pořizování územního plánu. V té době se především ke stavbě administrativního a obytného komplexu mezi Újezdem a Kateřinkami, napojeného „Exitem 4" na dálnici D1 kladně vyjádřilo zastupitelstvo hlavního města, a to na podnět vedení městské části Újezd.

Občané, nic s tím nezmůžete

Její místostarosta Filip Ranoš na nedávné schůzi s občany uvedl, že byla opuštěna koncepce rozvoje Újezda, jako zklidněné oblasti rodinných domků. Přestože tato byla v minulosti slibována a dokonce byla v jejím duchu zaplacena studie.

Občané se však vzdát nechtějí a argumentují, že by pro výstavbu dříve slibovaných rodinných domků stačily pouze místní komunikace, nikoliv dálniční „monstrum", které má „živit" komerční zónu. „Nedovedeme si představit, že by do budoucího administrativního centra dennodenně přijíždělo až sedm tisíc lidí za prací. Zástupci Újezda nám sdělili, že už s tím nemůžeme nic dělat, že už bylo rozhodnuto a vše je dohodnuto," sdělil Deníku jeden z účastníků schůze.

„Žádali jsme, ať se rozhodnutí oddálí alespoň o dva roky, do dalších komunálních voleb, že bychom se zasadili o výměnu politické reprezentace. Nebyli jsme vyslyšeni," dodal.

Starosta: Nic zatím není ztraceno

Starosta Křeslic Antonín Zápotocký je přesvědčen, že nic není zdaleka ztraceno. Spoléhá na podání k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten už na začátku letošního roku v podobné záležitosti rozhodl ve prospěch občanů, když zarazil výstavbu mrakodrapů na Pankráci.

„Soud potvrdil, že do lokality, kde je zhoršené životní prostředí, je nepřijatelné umisťovat stavby, které by škodlivou zátěž ještě více zhoršily. Na Pankráci šlo konkrétně o neúnosnou míru hluku a znečištění ovzduší způsobené nadměrným automobilovým provozem," uvedl tehdy advokát Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí.