VYBERTE SI REGION

Zaniknou malé městské části? Dozvíme se to už v říjnu

Praha – Možný zánik občanských aktivit a angažovanosti, růst nezájmu o dění v nejbližším okolí, likvidace místních spolků, a podobně. Na druhé straně snaha o nesmyslnou a ekonomicky neopodstatněnou centralizaci. Tak nahlížejí starostové tak zvaných „malých městských částí" na zatím teoretický záměr magistrátu přičlenit jejich radnice ke dvaadvaceti větším, a tím ušetřit peníze. Pro pětatřicet zatím samostatných radnic by to de facto znamenalo zánik.

20.8.2012 1
SDÍLEJ:

RING VOLNÝ. Budova magistrátu v Jungmannově ulici byla svědkem fyzického útoku na úřednici.Foto: DENÍK/Milan Jaroš

O tom, zda-li je další fungování jmenovaných radnic hospodárné či nikoliv, má rozhodnout audit, mířící na osm z nich. Výstup bude porovnán auditem ze tří „velkých" radnic. „Posuzována bude samosprávná činnost a náklady s ní spojené," nastínil záběr na začátku srpna zadaného auditu odpovědný radní hlavního města Lukáš Manhart. Sám nesdílí obavy „malých radnic". Je přesvědčen, že poté, co bude schválen nový územní plán, přibude městským částem o mnoho více rozhodovacích kompetencí, což však bude vyžadovat zjednodušení systému.

„Rušení radnic je jen jednou z možností, nikoliv jedinou. Ukáže to analýza. My však musíme zefektivnit fungování samosprávy města, které je nyní značně nepřehledné," poznamenal Manhart s odkazem na současné členění města. Praha čítá sedmapadesát městský částí. Každá disponuje místní radnicí, respektive úřadem, voleným zastupitelstvem a samozřejmě starostou. Ovšem pouze dvaadvacet z nich, těch takzvaně „velkých" se řadí mezi správní obvody s působností státní správy.

V praxi to znamená, že obvody, tedy „velké" městské části už nyní zajišťují „malým" servis, například v podobě stavebního úřadu.

Podle odpovědného radního hlavního města Lukáše Manharta je nutno vzít v úvahu, že v některých „malých městských částech" žijí řádově jen stovky obyvatel.

„Pětatřicet městských částí čítá zhruba sto tisíc obyvatel. Na zbylých dvaadvacet pak připadá zhruba milion a sto tisíc obyvatel. To je nelogické a z hlediska obyvatel velkých částí i nespravedlivé," upřesnil Manhart.

Umlčet, nebo ušetřit?

Pokud se tedy magistrát nakonec přikloní k variantě rušení některých malých městských částí, půjde skutečně jen o zjednodušení samosprávy, nebo je ve hře i cosi jiného? Například starosta Křeslic Antonín Zápotocký, známý vytrvalým odbojem proti budování vestecké spojky, mimoúrovňové křižovatky u Průhonic a obřího administrativně obchodního centra na jihovýchodě Prahy je přesvědčen, že jde především o odsunutí lidí, kteří jsou ve vedení větších městských částí, potažmo magistrátu tak říkajíc na obtíž. Podle jeho mínění se mají tímto krokem uvolnit ruce investorům a developerům, kterým údajně jdou velké městské části na ruku.

Podobně smýšlí také starosta Suchdola Petr Hejl. On sám vedle obyvatel Suchdola v uplynulých letech pocítil, co znamená upadnout v nemilost magistrátu. Kvůli vytrvalému blokování dostavby Pražského okruhu do městské části za minulých osm let nepřitekla ani koruna na nejzákladnější údržbu infrastruktury. „Takto by se zbavili potížistů, podobně, jako se to stalo v případě sousedního Dolního Sedlce, který se před sedmi lety připojil k Praze 6. Nyní místní litují, protože radnice Prahy 6 podpořila pro ně nepřijatelnou bytovou výstavbu," podotkl před časem Hejl. Ve shodě se starosty dalších „malých městských částí" se domnívá, že jde v první řadě o získání kontroly nad územním plánem, respektive o pozemky pro novou výstavbu.

O šetření prostředky rozhodně nejde podle starostky Šeberova Petry Venturové či starostky Slivence Jany Plamínkové. Obě se shodují na tom, že právě „malé městské části" vykazují, a to i vzhledem k počtu obyvatel a úředníků, nesrovnatelně nižší režii na fungování samosprávy, nežli ty „velké." „Právě tam by se mělo se šetřením začít," míní obě političky.

Slučování? Pouze dobrovolně

Starosta Dolních Chaber Miroslav Malina je pro změnu rozmrzelý z představy, že případné sloučení jeho „malé městské části" s Prahou 8 by vedlo k postupnému uvadání a zániku zdejšího kulturního a spolkového života, který se točí právě kolem radnice. Sečteno podtrženo případné rušení a slučování městských částí nemá valnou politickou, natož veřejnou podporu.

Primátor Bohuslav Svoboda se před časem nechal slyšet, že není příznivcem roztříštěnosti místní samosprávy. Nicméně si prý nedovede představit jinou, nežli dobrovolnou cestu ke spojování „malých" s „velkými".

Autor: Jakub Krupka

20.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Divocí koně v Milovicích zvládají zimu dobře
14

Divokým koním nevadí mráz, ale vlhko

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Vyhubení Židů zpečetili nacisté ve Wannsee za 90 minut

Berlín - Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies