VYBERTE SI REGION

Filmové festivaly v Praze? Lákají víc lidí než největší rockové akce

Praha – Ještě nemají spočítané všechny diváky, ale většina statistik už pořadatelům naznačuje: na letošní ročník festivalu filmů s lidskoprávní tematikou Jeden svět přišlo do pražských kin víc lidí než na největší hudební akce roku. Zájem mají diváci v metropoli také o Febiofest, který včera začal ve smíchovském multikině Cinestar, ale též o mnohem méně známé festivaly.

15.3.2013
SDÍLEJ:

Fero Fenič na zahájení pardubického FebiofestuFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

„Zatím nemáme k dispozici statistiky za poslední den, ale odhadujeme, že na pražskou část Jednoho světa, počítáme-li jen odpolední a večerní projekce, protože ranní filmy pro školy nám ještě běží, letos zavítalo kolem 37 tisíc diváků," řekl včera Pražskému deníku mediální koordinátor Jednoho světa Jiří Sulženko.

Dokumenty táhly víc než Rock for People

Žánrový festival, který je zaměřen na dokumentární filmy s lidskoprávní tematikou, tak přilákal ještě víc lidí než vyhlášené festivaly Rock for People nebo Colours of Ostrava. Oba přitom byly na hraně kapacity areálů, navštívilo je přes 30 tisíc fanoušků.

Zhruba 35 tisíc lidí pak zavítalo na největší koncert loňské sezóny u nás, vystoupení britské kapely Coldplay ve vršovickém Edenu. Větší návštěvnost má tradičně jen milovický Votvírák.

Febiofest počítá deseti tisíce

Ještě víc než všechny uvedené festivaly pak diváky láká další filmová přehlídka, Febiofest. Ten začal v metropoli včera.

Už několik hodin před zahájením festivalu registrovali pořadatelé kolem 15 tisíc prodaných lístků.

„Loni touto dobou to bylo zhruba podobné. Ukazuje se, že zájem lidí o kvalitní kinematografii neutuchá," okomentoval to mluvčí Febiofestu Pavel Sladký. Loni festival během jeho pražské části navštívilo 61 tisíc diváků.

Pořadatelé přitom pamatují i ještě vyšší návštěvy. „Pozitivních faktorů se musí sejít několik: výrazná propagace, výrazní hosté, atraktivní filmy a dobré počasí. U nás byl takto rekordní rok 2008," doplňuje Sladký. Pražskou část Febiofestu před pěti lety navštívilo přes 91 tisíc lidí.

Febiofest tradičně láká na to nejlepší ze současné světové produkce, mezi hosty letos přivítá například americkou herečku Geraldine Chaplinovou.

Zájem ale Pražané mají také o na první pohled menšinové festivaly.

Lákají i asijské filmy či „otrlec" v Aeru

Spokojení mohou být například pořadatelé Festivalu otrlého diváka, jehož devátý ročník se minulý týden konal v pražském kině Aero.

„Z 16 projekcí jsme měli pět vyprodaných, ale i na ostatní bylo plno. Navázali jsme na rekordní návštěvnost z loňského ročníku, kdy k nám zavítalo téměř 4000 lidí," řekla Pražskému deníku Radka Urbancová ze společnosti Aerofilms.

Také Sladký tvrdí, že na dlouhodobě připravované akce byť pro „klubové" publikum se diváci rádi vracejí a přibírají svoje známé.

„Kromě Febiofestu mám zkušenosti třeba s festivalem asijských filmů Filmasia, který děláme ve Světozoru. Taková akce si svoje publikum vytváří několik let, ale zpravidla platí, že když jí věnujete úsilí, promítáte na ní filmy, které v běžné distribuci nejsou, zkrátka nabízíte něco navíc, je to každým rokem lepší," uvádí Sladký.

Daří se i cizojazyčným festivalům

Úspěšně se mezi pražskými diváky postupně etablovaly i festival německy mluvených filmů Das Filmfest či Festival francouzského filmu. Nově to od minulého roku „zkouší" třeba Festival íránského filmu.

Nejvýraznějším důkazem zájmu Pražanů o „menšinové" filmové akce je ale asi právě skončený Jeden svět.

„Při jednání s některými politiky nebo byznysmeny narážíme na předsudek, že dokumentární filmy o lidských právech nikoho moc nezajímají. Přitom tady máme přes 30 tisíc lidí v Praze a 100 tisíc celorepublikově, kteří přijdou do kina. A stále jich přibývá," polemizuje Sulženko.

Redaktor Deníku vybírá: Jdu na Woodyho Allena a srbský Průvod

Febiofest, který v multiplexu Cinestar Anděl trvá od včerejška do pátku 22. března, nabídne 190 filmů. Redaktor Deníku Ondřej Leinert vybírá z dvou desítek programových sekcí „nejmenší možné minimum." A zároveň v nadsázce radí: Hlavně si nenechte od nikoho nic radit!

Made In USA

Nejvíc haló bude v této na první pohled nejmasovější sekci asi kolem pohříchu prý celkem průměrných nových snímků Roberta Redforda a Briana De Palmy. Mnohem víc však spoléhám na novinku Stevena Soderbergha nazvanou Vedlejší účinky. Soderbergh, který nedávno v dramatu Nákaza o jistém zabijáckém viru neváhal už v expozici bez mrknutí oka „popravit" hereckou hvězdu Gwyneth Paltrow, pořád patří k nejodvážnějším z hollywoodských tvůrců. Jistotou je životopisný snímek o Woodym Allenovi od dokumentaristy Roberta B. Weideho. A „tajným" tipem krimi Za borovicovým hájem, které si přiváží výbornou pověst z festivalu v Torontu. Hlavní roli v něm ztvárnila herecká jistota loňska Ryan Gosling. Česká distribuce přitom se snímkem zatím nepočítá, takže příležitost vidět ho na Febiofestu bude dost možná jedinečná.

Panorama světového filmu

Někdejší skandalista, dnes už spíš suše klasik, Bernardo Bertolucci, po devíti letech natočil film. Jmenuje se Já a ty a třebaže poslední dva Bertolucciho snímky vykazovaly už určitou tvůrčí únavu, stejně na něho půjdu zas. I když nepochybně větším zážitkem bude drama jednoho z nejlepších evropských režisérů současnosti Cristiana Mungiu Na druhé straně kopců.

Proti proudu

Nejoceňovanější polský snímek loňského roku Narušitel jde sice filmařsky proti proudu, ale tematicky sází na atraktivní látku: válku, kolaboraci a partyzánštinu.

Jiný břeh

Britské drama Můj bratr ďábel, které v prostředí východního Londýna na příkladu dvojice bratrů rozehrává střet mezi „naší" a arabskou civilizací. Chilské drama s komediálními prvky Mladá a divoká zase láká cenou za nejlepší scénář festivalu v Sundance.

Asijské panorama

Drama ze současné Číny Huan Huan přináší osobní pohled na to, co do jisté míry známe i my: život mezi demokracií a komunismem. A korejské povídkové sci-fi Soudný den, to je typická smršť asijské kreativity. Snad v dobrém slova smyslu.

Cesta na sever Finsko

Finský film, to není jen Aki Kaurismäki a jeho bratr Mika, ale i ztřeštěná komedie plná opilých Rusů, sobů a ženského ragby nazvaná Laponská odysea. Nebo čtyřdílný epos o závislosti na alkoholu Osm smrtelných ran. Ve svojí zemi klasika, u nás pokud mě zdroje neklamou dosud nikdy neuváděná věc, třebaže už z roku 1972.

Rytmy z Balkánu

„Černý balkánský humor," na nějž lákají pořadatelé Febiofestu, to zní slibně. Takže najdu-li čas a odvahu, jdu na srbský Průvod.

„Otrlých" diváků v Praze přibývá

- Febiofest si v Praze v posledních letech udržuje vysokou návštěvnost přes 60 tisíc diváků, vůbec nejvíc lidí na něj přišlo v roce 2008 přes 91 tisíc. Festival přitom v roce 1993 startoval jako komorní akce v tehdejším Euroklubu v Opletalově ulici (dnešní Divadlo Radka Brzobohatého) a kině Praha se dvěma sály.

- Jeden svět, který se v pražských kinech letos konal od 4. do 13. března, hlásí nárůst diváků oproti loňsku, zhruba 37 tisíc lidí zavítalo na odpolední a večerní projekce. Dohromady, i s ranními projekcemi pro školy, které se konají až do dneška, pořadatelé očekávají kolem 50 tisíc diváků.

- Festival otrlého diváka, jenž před devíti lety startoval jako přehlídka filmů, které překračují hranice „dobrého vkusu", minulý týden do jediného, žižkovského kina Aero přilákal téměř 4 000 lidí. Na každé třetí projekci bylo vyprodáno.

Autor: Ondřej Leinert

15.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies