VYBERTE SI REGION

Historik k umučeným františkánům: Tehdy je honili s meči i sekyrami

Praha /ROZHOVOR/ - Čtyři sta let leželi v hrobce. Za svého života v Praze trpěli. Ve středu jejich ostatky vyzvedli zástupci církve z hrobu u Panny Marie Sněžné. Na podzim se františkánské mnichy chystá blahořečit papež. Dávné události popisuje historik Petr Hlaváček.

11.7.2012 24
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií
Teologové a antropologové vyzdvihli 11. července z hrobu v kostele Panny Marie Sněžné v Praze tělesné ostatky čtrnácti umučených františkánů v souvislosti s jejich očekávaným blahořečením.

Teologové a antropologové vyzdvihli 11. července z hrobu v kostele Panny Marie Sněžné v Praze tělesné ostatky čtrnácti umučených františkánů v souvislosti s jejich očekávaným blahořečením.Foto: Deník/Martin Divíšek

S jakým posláním přišlo čtrnáct mnichů z řádu františkánů do českých zemí?

Na počátku sedmnáctého století byli povoláni na katolickou misii do Prahy, která byla stejně jako skoro celé české království protestantská. To znamená, že se její obyvatelé hlásili k utrakvistické církvi, k jednotě bratrské a k dalším nekatolickým církvím. Ve františkánské komunitě, která působila u Panny Marie Sněžné, byli pravděpodobně i Češi, ale také Němci, Italové, Španělé nebo Belgičan.

Františkány umučil v roce 1611 rozzuřený dav Pražanů, který je vinil z kolaborace s Pasovskými, jejichž vojska Prahu oblehla. Co se tehdy v Praze odehrálo?

Ta situace církevně i politicky byla nesmírně složitá. Celá Praha byla v šoku a Pražanů se zmocnila určitá hysterie. Obléhala je vojska pasovského biskupa a nikdo nevěděl, co se bude dít. Navíc tu jsou jisté indicie, že představený kláštera u Panny Marie Sněžné patrně s Pasovskými nějakým způsobem opravdu spolupracoval. Ani ta pravděpodobná spolupráce ale asi nehrála zásadní roli. Dění v Praze roku 1611 bylo hlavně výsledkem dlouhodobého napětí v českém království. Už několik let lidé očekávali, že musí dojít k nějakému rozuzlení ve vztazích mezi katolíky a protestanty. Bylo to vnímáno i v určité osudové rovině – žijeme na konci časů, v poslední fázi dějin, a teď se rozhodne, zda se lidé přidají ke Kristu nebo k Antikristu. Chaos posilovaly i problémy posledních let vlády Rudolfa II., nepříliš silného panovníka, který se o vnitropolitické záležitosti moc nezajímal. Přesto ale udělal tu jednu zásadní věc. V roce 1609 vyhlásil tzv. Rudolfův majestát a náboženskou svobodu. Ač Rudolf sám byl formálně samozřejmě katolík.

Vypovídají ostatky františkánů o tom, jak byli zavražděni?

Jejich smrt byla opravdu nelidská a krutá. Dav ozbrojený meči a sekerami je přišel zmasakrovat. Uťali jim ruce a podle některých svědectví je ještě honili po klášteře, na půdě, dokonce na střeše, aby je všechny dostihli a pobili, což se jim nakonec takříkajíc povedlo. Brutální pak bylo i plenění v samotném kostele Panny Marie Sněžné.

Měl tento zločin pro pachatele nějaké následky?

Doba nějakému vyšetřování nepřála. Pražské události měly spíš politické důsledky, Rudolf II. se vzdal vlády ve prospěch svého aktivnějšího bratra Matyáše. Pro viníky vražd mnichů žádné vyložené tresty nepřišly. Dalo se asi i těžko nějak dohledat, kdo přesně ti vrazi byli. Mohly se objevit nějaké restrikce ze strany magistrátu, ale rozhodně to nebylo nic masového.

Vznikaly konflikty mezi katolickými mnichy a Pražany už dříve, v letech, které masakru předcházely?

Některá kázání františkánů mohla nebo byla vnímána v totálně nekatolické Praze jako provokace. Většinová nekatolická společnost byla vůči takovým projevům citlivá. Ale rozhodně nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k tak brutálnímu zúčtování. Byť ve vzduchu viselo ledacos, včetně různých fám, které Pražany děsily, že může dojít k vraždění nekatolíků, jako se to stalo například během Bartolomějské noci v Paříži v roce 1572.

Proces blahořečení zavražděných františkánů započal nedlouho po jejich smrti. Byl ale několikrát přerušen a obnoven až po roce 1989.

Naplno se rozvinul až ve dvacátém století. Klement Minařík, františkán a velký františkánský historik, připravoval dokumentaci k jejich blahořečení, ale svůj úkol dokončoval ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století, kdy na podobné věci samozřejmě nebylo ani pomyšlení a kdy u nás z hlediska tehdejšího práva řád františkánů ani neexistoval. Klement Minařík pracoval dál i během komunismu, ale blahořečení bratří se nedočkal. Já sám jsem ale k blahořečení mnichů trochu skeptický, protože tady zůstává nezodpovězená otázka, jestli to byla opravdu smrt pro víru, nebo jestli ti mniši byli jenom obětí lůzy. Ačkoli jejich smrt byla strašlivá, to je bez debat.

Čtěte také: Z hrobu byly vyzdviženy ostatky mučedníků, experti je prozkoumají

Anna Dvořáková

Autor: Redakce

11.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 24
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bunkr Waltrovka.
31

OBRAZEM: Výstavba v Praze odhalila opuštěné bunkry

Igor Dodon, prezident Moldávie
6 4

Kreml, nebo Brusel? Moldavský prezident má jasno

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Degiro slibuje neuvěřitelně nízké poplatky, klidně si ale naúčtuje 10 tisíc

Jestli někdo zvažuje nákup akcií na burze, mohla by ho zlákat nabídka brokerské firmy Degiro. Ta se totiž chlubí tím, že její „účtované poplatky jsou pro všechny investory neuvěřitelně nízké". Bohužel realita je odlišná. Poplatek ve výši zhruba 41 procent celkové hodnoty transakce rozhodně není neuvěřitelně nízký, ale spíše neuvěřitelně vysoký.

Stát pátrá po majitelích čtyř tisíc domů. Když se nepřihlásí, přijdou o ně

O vydání nemovitostí po sedlácích, emigrantech či obětech války žádají tisíce Čechů ročně. Uspějí jen stovky z nich.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies