VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historik k umučeným františkánům: Tehdy je honili s meči i sekyrami

Praha /ROZHOVOR/ - Čtyři sta let leželi v hrobce. Za svého života v Praze trpěli. Ve středu jejich ostatky vyzvedli zástupci církve z hrobu u Panny Marie Sněžné. Na podzim se františkánské mnichy chystá blahořečit papež. Dávné události popisuje historik Petr Hlaváček.

11.7.2012 24
SDÍLEJ:

Teologové a antropologové vyzdvihli 11. července z hrobu v kostele Panny Marie Sněžné v Praze tělesné ostatky čtrnácti umučených františkánů v souvislosti s jejich očekávaným blahořečením.Foto: Deník/Martin Divíšek

S jakým posláním přišlo čtrnáct mnichů z řádu františkánů do českých zemí?

Na počátku sedmnáctého století byli povoláni na katolickou misii do Prahy, která byla stejně jako skoro celé české království protestantská. To znamená, že se její obyvatelé hlásili k utrakvistické církvi, k jednotě bratrské a k dalším nekatolickým církvím. Ve františkánské komunitě, která působila u Panny Marie Sněžné, byli pravděpodobně i Češi, ale také Němci, Italové, Španělé nebo Belgičan.

Františkány umučil v roce 1611 rozzuřený dav Pražanů, který je vinil z kolaborace s Pasovskými, jejichž vojska Prahu oblehla. Co se tehdy v Praze odehrálo?

Ta situace církevně i politicky byla nesmírně složitá. Celá Praha byla v šoku a Pražanů se zmocnila určitá hysterie. Obléhala je vojska pasovského biskupa a nikdo nevěděl, co se bude dít. Navíc tu jsou jisté indicie, že představený kláštera u Panny Marie Sněžné patrně s Pasovskými nějakým způsobem opravdu spolupracoval. Ani ta pravděpodobná spolupráce ale asi nehrála zásadní roli. Dění v Praze roku 1611 bylo hlavně výsledkem dlouhodobého napětí v českém království. Už několik let lidé očekávali, že musí dojít k nějakému rozuzlení ve vztazích mezi katolíky a protestanty. Bylo to vnímáno i v určité osudové rovině – žijeme na konci časů, v poslední fázi dějin, a teď se rozhodne, zda se lidé přidají ke Kristu nebo k Antikristu. Chaos posilovaly i problémy posledních let vlády Rudolfa II., nepříliš silného panovníka, který se o vnitropolitické záležitosti moc nezajímal. Přesto ale udělal tu jednu zásadní věc. V roce 1609 vyhlásil tzv. Rudolfův majestát a náboženskou svobodu. Ač Rudolf sám byl formálně samozřejmě katolík.

Vypovídají ostatky františkánů o tom, jak byli zavražděni?

Jejich smrt byla opravdu nelidská a krutá. Dav ozbrojený meči a sekerami je přišel zmasakrovat. Uťali jim ruce a podle některých svědectví je ještě honili po klášteře, na půdě, dokonce na střeše, aby je všechny dostihli a pobili, což se jim nakonec takříkajíc povedlo. Brutální pak bylo i plenění v samotném kostele Panny Marie Sněžné.

Měl tento zločin pro pachatele nějaké následky?

Doba nějakému vyšetřování nepřála. Pražské události měly spíš politické důsledky, Rudolf II. se vzdal vlády ve prospěch svého aktivnějšího bratra Matyáše. Pro viníky vražd mnichů žádné vyložené tresty nepřišly. Dalo se asi i těžko nějak dohledat, kdo přesně ti vrazi byli. Mohly se objevit nějaké restrikce ze strany magistrátu, ale rozhodně to nebylo nic masového.

Vznikaly konflikty mezi katolickými mnichy a Pražany už dříve, v letech, které masakru předcházely?

Některá kázání františkánů mohla nebo byla vnímána v totálně nekatolické Praze jako provokace. Většinová nekatolická společnost byla vůči takovým projevům citlivá. Ale rozhodně nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k tak brutálnímu zúčtování. Byť ve vzduchu viselo ledacos, včetně různých fám, které Pražany děsily, že může dojít k vraždění nekatolíků, jako se to stalo například během Bartolomějské noci v Paříži v roce 1572.

Proces blahořečení zavražděných františkánů započal nedlouho po jejich smrti. Byl ale několikrát přerušen a obnoven až po roce 1989.

Naplno se rozvinul až ve dvacátém století. Klement Minařík, františkán a velký františkánský historik, připravoval dokumentaci k jejich blahořečení, ale svůj úkol dokončoval ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století, kdy na podobné věci samozřejmě nebylo ani pomyšlení a kdy u nás z hlediska tehdejšího práva řád františkánů ani neexistoval. Klement Minařík pracoval dál i během komunismu, ale blahořečení bratří se nedočkal. Já sám jsem ale k blahořečení mnichů trochu skeptický, protože tady zůstává nezodpovězená otázka, jestli to byla opravdu smrt pro víru, nebo jestli ti mniši byli jenom obětí lůzy. Ačkoli jejich smrt byla strašlivá, to je bez debat.

Čtěte také: Z hrobu byly vyzdviženy ostatky mučedníků, experti je prozkoumají

Anna Dvořáková

Autor: Redakce

11.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 24
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Výbuch v petrohradském metru
2 27

Za útokem na petrohradské metro stojí džihádisté. Plnili příkaz Al-Káidy

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies