VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historik k umučeným františkánům: Tehdy je honili s meči i sekyrami

Praha /ROZHOVOR/ - Čtyři sta let leželi v hrobce. Za svého života v Praze trpěli. Ve středu jejich ostatky vyzvedli zástupci církve z hrobu u Panny Marie Sněžné. Na podzim se františkánské mnichy chystá blahořečit papež. Dávné události popisuje historik Petr Hlaváček.

11.7.2012 24
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií

Teologové a antropologové vyzdvihli 11. července z hrobu v kostele Panny Marie Sněžné v Praze tělesné ostatky čtrnácti umučených františkánů v souvislosti s jejich očekávaným blahořečením.Foto: Deník/Martin Divíšek

S jakým posláním přišlo čtrnáct mnichů z řádu františkánů do českých zemí?

Na počátku sedmnáctého století byli povoláni na katolickou misii do Prahy, která byla stejně jako skoro celé české království protestantská. To znamená, že se její obyvatelé hlásili k utrakvistické církvi, k jednotě bratrské a k dalším nekatolickým církvím. Ve františkánské komunitě, která působila u Panny Marie Sněžné, byli pravděpodobně i Češi, ale také Němci, Italové, Španělé nebo Belgičan.

Františkány umučil v roce 1611 rozzuřený dav Pražanů, který je vinil z kolaborace s Pasovskými, jejichž vojska Prahu oblehla. Co se tehdy v Praze odehrálo?

Ta situace církevně i politicky byla nesmírně složitá. Celá Praha byla v šoku a Pražanů se zmocnila určitá hysterie. Obléhala je vojska pasovského biskupa a nikdo nevěděl, co se bude dít. Navíc tu jsou jisté indicie, že představený kláštera u Panny Marie Sněžné patrně s Pasovskými nějakým způsobem opravdu spolupracoval. Ani ta pravděpodobná spolupráce ale asi nehrála zásadní roli. Dění v Praze roku 1611 bylo hlavně výsledkem dlouhodobého napětí v českém království. Už několik let lidé očekávali, že musí dojít k nějakému rozuzlení ve vztazích mezi katolíky a protestanty. Bylo to vnímáno i v určité osudové rovině – žijeme na konci časů, v poslední fázi dějin, a teď se rozhodne, zda se lidé přidají ke Kristu nebo k Antikristu. Chaos posilovaly i problémy posledních let vlády Rudolfa II., nepříliš silného panovníka, který se o vnitropolitické záležitosti moc nezajímal. Přesto ale udělal tu jednu zásadní věc. V roce 1609 vyhlásil tzv. Rudolfův majestát a náboženskou svobodu. Ač Rudolf sám byl formálně samozřejmě katolík.

Vypovídají ostatky františkánů o tom, jak byli zavražděni?

Jejich smrt byla opravdu nelidská a krutá. Dav ozbrojený meči a sekerami je přišel zmasakrovat. Uťali jim ruce a podle některých svědectví je ještě honili po klášteře, na půdě, dokonce na střeše, aby je všechny dostihli a pobili, což se jim nakonec takříkajíc povedlo. Brutální pak bylo i plenění v samotném kostele Panny Marie Sněžné.

Měl tento zločin pro pachatele nějaké následky?

Doba nějakému vyšetřování nepřála. Pražské události měly spíš politické důsledky, Rudolf II. se vzdal vlády ve prospěch svého aktivnějšího bratra Matyáše. Pro viníky vražd mnichů žádné vyložené tresty nepřišly. Dalo se asi i těžko nějak dohledat, kdo přesně ti vrazi byli. Mohly se objevit nějaké restrikce ze strany magistrátu, ale rozhodně to nebylo nic masového.

Vznikaly konflikty mezi katolickými mnichy a Pražany už dříve, v letech, které masakru předcházely?

Některá kázání františkánů mohla nebo byla vnímána v totálně nekatolické Praze jako provokace. Většinová nekatolická společnost byla vůči takovým projevům citlivá. Ale rozhodně nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k tak brutálnímu zúčtování. Byť ve vzduchu viselo ledacos, včetně různých fám, které Pražany děsily, že může dojít k vraždění nekatolíků, jako se to stalo například během Bartolomějské noci v Paříži v roce 1572.

Proces blahořečení zavražděných františkánů započal nedlouho po jejich smrti. Byl ale několikrát přerušen a obnoven až po roce 1989.

Naplno se rozvinul až ve dvacátém století. Klement Minařík, františkán a velký františkánský historik, připravoval dokumentaci k jejich blahořečení, ale svůj úkol dokončoval ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století, kdy na podobné věci samozřejmě nebylo ani pomyšlení a kdy u nás z hlediska tehdejšího práva řád františkánů ani neexistoval. Klement Minařík pracoval dál i během komunismu, ale blahořečení bratří se nedočkal. Já sám jsem ale k blahořečení mnichů trochu skeptický, protože tady zůstává nezodpovězená otázka, jestli to byla opravdu smrt pro víru, nebo jestli ti mniši byli jenom obětí lůzy. Ačkoli jejich smrt byla strašlivá, to je bez debat.

Čtěte také: Z hrobu byly vyzdviženy ostatky mučedníků, experti je prozkoumají

Anna Dvořáková

Autor: Redakce

11.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 24
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z areálu muniční továrny v Boříně se ozývají exploze. Hasiči se z místa museli stáhnout.
AKTUALIZUJEME
6 18

V Poličských strojírnách vybuchla trhavina. Tři lidé jsou v kritickém stavu

Martin Schulz.
7 6

Kandidáta na německého kancléře Schulze bude patrně vyšetřovat OLAF

AKTUALIZOVÁNO

Muž se dotkl tyčí vedení na železniční trati. Na místě zemřel

Podivín – Tragické následky měl ve čtvrtek pro muže kontakt s vedením na železniční trati mezi Podivínem a Ladnou. Policii o tom informoval dozorčí železničního provozu.

Osmý ročník je tady! Nominujte tu svoji Ženu regionu

Soutěž pro výjimečné ženy je zase zpátky. Přišel čas přihlásit dámy, které se ve volném čase obětují pro druhé a zvládají své aktivity skloubit s péčí o rodinu. Přihlášení je možné do středy 1. března.

Nový objev! Planety kousek od Země mohou být plné života

Nová soustava má hned sedm planet, navíc tři z nich mohou být obyvatelné. To je objev, který rozhýbal vědecké kruhy.

Labe a Metuje dnes dosáhly na třetí povodňový stupeň

Hladiny Labe a Metuje v Královéhradeckém kraji v noci a dnes dopoledne vystoupaly na třetí povodňový stupeň. Do odpoledne klesly na první stupně. Žádné větší škody řeky nenadělaly. V Hořenicích voda z rozvodněného Labe dopoledne sahala až k některým domům, v Heřmanicích se pod vodou ocitlo fotbalové hřiště a v Brodu labská voda zaplavila cyklostezku a část bufetu pro cyklisty. Bdělost dnes odpoledne platila ještě na Orlici, Kněžně, Zdobnici, Bystřici a Cidlině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies