VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historik Koura o Emilu Háchovi: Muž, který souhlasil, že se obětuje

Praha /ROZHOVOR/ - Hrdina, oběť, zrádce a kolaborant. Mnoho přízvisek pro jediného člověka. Emil Hácha se narodil přesně před 140 lety v Trhových Svinech nedaleko Českých Budějovic. Většinu svého života zasvětil právu a povolání soudce, v očích veřejnosti je dodnes sám souzen. Čekal ho důchod, jenže v Mnichově rozhodli jinak. Ač nerad, přijal tragickou roli prezidenta v zemi vydané Němcům napospas.

12.7.2012 1
SDÍLEJ:

Pietní akt ke 140. výročí narození prezidenta Československé republiky (1938–1939) a státního prezidenta Protektorátu Čechy a Morava Emila Háchy proběhl 12. července na Vinohradském hřbitově v Praze.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

„Bylo to ohromné vědomí odpovědnosti. Vedlo ho vědomí, že v takovém okamžiku nemůže český národ odmítnout," říká o třetím československém prezidentovi, který se vydal na složitou cestu lemovanou hákovými kříži, historik Petr Koura.

Měli politici nějaký záložní plán a jiného kandidáta pro případ, že by Emil Hácha funkci odmítl?
Od začátku se hledaly nadstranické osobnosti, jako byl právě Emil Hácha, dlouholetý soudce Nejvyššího správního soudu a nestraník, protože po Mnichovské dohodě v české společnosti pochopitelně převládal kritický pohled na aktivní politiky. V té době se navíc samozřejmě nikomu do prezidentské funkce příliš nechtělo, protože bylo jasné, že český národ nečeká nic pozitivního. Když pak ale došlo k volbě a Hácha nakonec souhlasil s tím, že na prezidenta bude kandidovat, žádný záložní plán nebyl potřeba.

Jeho prezidentský předchůdce Edvard Beneš byl v té době již v zahraničí.
Po Háchově zvolení mu Beneš zaslal blahopřejný telegram. To se mu ale posléze příliš nehodilo vzhledem k tomu, že se později snažil tvrdit, že jeho abdikace v říjnu 1938 byla vynucená vnějšími okolnostmi a je proto neplatná. Onen blahopřejný telegram trochu zpochybňuje, že by tehdejší volbu neuznával jako legitimní.

Aniž by tušil, co ho tam čeká, 14. března 1939 dorazil do Berlína na schůzku s Hitlerem, který ho nakonec přinutil podepsat souhlas se vznikem Protektorátu. Vnímal to Hácha jako své selhání?
Když tam jel, nedokázal si představit, co se bude dít a že se bude vracet do státního útvaru, který bude během několika hodin připojen k Říši. Svoje rozhodnutí ale nechápal jako svoji vinu, spíš jako svoji oběť a způsob, jak národ zachránit. Protože hodiny předtím musel poslouchat, jak se mu Göring s tváří ďábla sladkým hlasem posmívá: „Praha, takové krásné město, a během pár hodin bude srovnána se zemí. Je mi to velice líto, ale moje letadla přesně tohle budou muset udělat." Zlomený Hácha, který při jednání kolaboval a doktor ho musel křísit nějakým životabudičem, bohužel moc dobře věděl, že pomnichovská republika se neuhájí, proto se rozhodl, že nátlaku Němců ustoupí a ochrání národ před ještě větším neštěstím. Hácha jako soudce neznalý vojenských záležitostí ale nemohl tušit, že v noci ze 14. na 15. března byla příliš velká mlha na to, aby bombardovací letadla vzlétla.

Jak na Háchovo rozhodnutí zareagovali lidé doma, kteří ze dne na den začali žít v jiném státním zřízení?
Reakce na Protektorát byly velice odmítavé a negativní odezvu pocítil i sám Hácha. V bezprostřední reakci na okupaci se hned v prvních dnech začaly mezi lidmi šířit dobové vtipy, které popisovaly určité atributy související s nastalou situací takzvanou rádobypolštinou. Wehrmachtu se říkalo cirkus plechówy, generálu Syrovému Žižka aušusówy a právě Emilu Háchovi se v lidové tvořivosti přezdívalo dědek podpisówy. Velkou úctu k němu a k tomu, co udělal v Berlíně, společnost necítila.

Emil Hácha bývá odsuzován za loajalitu vůči Říši. Na druhou stranu byl v kontaktu s domácím i zahraničním odbojem a jeho osobní intervence dokázaly před hrozbou smrti zachránit stovky českých lidí. Jakou cenu za to Emil Hácha platil?
Výrazně intervenoval například za studenty zavřené po listopadu 1939. Ale nacisté je začali používat jako nástroj, kterým mohli Háchu snadno vydírat. Na jaře 1940 po něm požadovali, aby poslal blahopřejný telegram Adolfu Hitlerovi k jeho narozeninám. Slíbili, že když tak učiní, část studentů bude propuštěna. Svým blízkým tehdy Hácha řekl, že za cenu, že zachrání životy mladých lidí a české inteligence, je ochoten poskvrnit své jméno hanbou. A že vrahovi Hitlerovi blahopřání k narozeninám pošle. Vnímal to tak, že se obětuje pro záchranu těchto lidí. Z dvanácti set českých vysokoškoláků zatčených v listopadu 1939 jich zemřelo jen dvanáct, zbytek se ve zdraví vrátil domů, mimojiné i právě zásluhou Emila Háchy.

Jak dění v Protektorátu ovlivňovalo jeho samotného?
V létě 1941, kdy byl ve zprostředkovaném spojení s exilovou vládou, ho Edvard Beneš žádal, aby již neučinil žádný akt podobný tomu z 15. března 1939. Emil Hácha mu vzkázal, že kdyby byl ještě někdy k něčemu takovému nucen, zvolí příklad hraběte Telekiho, maďarského ministra zahraničních věcí, který radši spáchal sebevraždu, než aby souhlasil s tím, že německá armáda může projít Maďarskem při tažení na Balkán na jaře 1941. Pro hluboce věřícího katolíka Háchu musely být takové úvahy nesmírně těžké. Z jara 1939 ještě nemáme signály o tom, že by uvažoval o sebevraždě, ale postupným vývojem politiky v Protektorátu a asi i díky tomu, že měl víc času k přemýšlení, se jeho přesvědčení měnilo. Jenže záhy bylo všechno jinak a ten hrozný slib, který Benešovi dal, nenaplnil.

Na Protektorát se snesla heydrichiáda. Kritici Háchovi vyčítají, že na svoji funkci tehdy nerezignoval.
Září 1941, kdy do křesla zastupujícího říšského protektora usedl Reinhard Heydrich, bylo pro Háchu zlomové. Tehdy měl podle mého soudu ještě poslední možnost zachovat si zbytky cti a režimu se postavit, samozřejmě s tím rizikem, že se takový krok proti němu obrátí. Dal sice svému spolupracovníkovi pokyn, aby pro něj napsal abdikační dopis, dokonce podle vzoru abdikačního dopisu Masaryka, druhý den ho ale nepodepsal a dopis byl už navždycky odložen do archivu. V prosinci 1941 pak poprvé na veřejnosti zdravil tzv. hajlováním. Tady začala jeho proměna v synonymum pro kolaboranta, jak jej na konci války vnímala většina národa. To ale bylo částečně nespravedlivé, protože v posledních letech války už na tom byl hodně špatně fyzicky i psychicky a jen těžko se mohl bránit neustálým tlakům.

Proč se tehdy režimu nevzepřel?
Obával se, že by Němci začali s ještě většími represemi. A taky zastával takový ten trošku alibistický postoj, že pokud odstoupí on, přijdou na jeho místo jiní a mnohem horší. Jenže jakýkoli další člověk, kterého by zlomili, by navenek neměl tutéž legitimitu jako Hácha, který byl zvolen ještě demokratickým parlamentem.

ANNA DVOŘÁKOVÁ

Autor: Redakce

12.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
19 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies