VYBERTE SI REGION

I práce v sexbyznysu může mít svoje pozitivní stránky

Praha /ROZHOVOR/ - Ženy provozující nejstarší řemeslo nemají v českých podmínkách příliš zastání. Právní řád na prostituci nahlíží jako na šedou zónu a společnost ji často vnímá negativně, a tak si každá pracovnice v sexbyznysu hodně rozmyslí, komu se svěřit. Právě proto už v roce 1992 vznikla organizace Rozkoš bez rizika.

17.10.2015 1
SDÍLEJ:

Lucie Šídová, výkonná ředitelka sdružení Rozkoš bez rizika.Foto: www.rozkosbezrizika.cz

Ta těmto ženám nabízí bezplatně radu a pomoc ať už v podobě zdravotních vyšetření, sociálního poradenství, či psychoterapie. Podle výkonné ředitelky sdružení Lucie Šídové je důležité vnímat práci v sexbyznysu jako to, čím je. Je to zkrátka práce, a to velmi náročná.

Dá se odhadnout, kolik žen se v Praze věnuje prostituci?

V celé České republice pracuje zhruba deset až třináct tisíc žen, ale lze je spočítat dost těžko, tudíž je to hrubý odhad. V Praze je jich ale samozřejmě nejvíce, náš kvalifikovaný odhad je tři až čtyři tisíce. Je tu nejvíce nočních klubů, už jenom proto, že se jedná o hlavní město, kde je nejvíc turismu. Scéna je zde nejširší i typově, a tak tu existuje pouliční, privátní a klubová scéna či kabarety. Můžu říct, že jsme v kontaktu asi se sedmdesátkou nočních klubů, ale privátů je samozřejmě mnohem více a je mnohem těžší je monitorovat, protože jsou utajenější a těžko lze do nich proniknout. I to se nám však postupně daří.

V minulosti se objevily informace, že Praha je rájem sexuální turistiky. Nakolik jsou pravdivé?

Pokud budeme srovnávat třeba severské země a Českou republiku, jsou celkem přesné. V severských zemích funguje jiná, přísnější legislativa. Prostituce je tam mnohem utajenější a pro zákazníky je složitější ženu kontaktovat. Ale sexuální nabídka samozřejmě ve všech evropských městech také je. K nám cizinci jezdí i cíleně za sexuální turistikou, protože je to pro ně jednodušší a legální. Navíc ceny jsou u nás nižší než třeba v Rakousku nebo Německu, kde je sexuální práce legalizovaná. Roli také hraje, že v zahraničí je pro ně zaručená větší anonymita.

V Praze platí vyhláška zakazující nabízení sexuálních služeb na ulici. Co si o ní myslíte?

Na území Prahy platí plošný zákaz poskytování sexuálních služeb, což se nám moc nelíbí. Ze zahraničních zkušeností se nám jeví jako lepší, když město vymezí ulici, kde je poskytování sexuálních služeb povoleno. Musí to ale být taková ulice, kam se budou chtít ženy samy přesunout. Měla by být někde v centru, dostupná a osvětlená. Je to mnohem jednodušší, než neustále ženy pokutovat, což stojí daňové poplatníky zbytečně spoustu peněz a není to řešení, protože ženy často na pokuty nemají a dále zůstávají v kruhu sexbyznysu.

Trend je tedy takový, že ženy jsou méně na ulicích?

Já pracuji v organizaci od roku 1998 a trend skutečně je, že se ženy z ulic přesouvají do privátů, klubů nebo si schůzky domlouvají přes internet. Obecně se snižuje počet žen v ulicích, což je dáno i tím, že až do roku 2003 tu bylo mnohem více cizinek, zejména z Bulharska, a ty většinou pracovaly právě na ulicích. Od té doby se přemístily jinam, třeba do Německa, Holandska a jiných států EU. Pouliční prostituce tak nejen v Praze, ale i v jiných městech zaniká.

Jaké problémy ženy pracující v sexbyznysu nejčastěji řeší?

Skupina žen pracujících v sexbyznysu je hodně různorodá, takže se setkávají s různými problémy. Já jako terapeutka nejčastěji řeším téma odchodu ze sexbyznysu. Pro ženy bývá hodně obtížné změnit celý systém hodnot, najít jinou práci, obávají se, co napsat do životopisu. Asi čtyřicet procent žen tvoří matky samoživitelky, jejichž problémy jsou například dluhy nebo neplacení výživného ze strany partnera. Často proto řešíme i dluhovou problematiku či partnerské vztahy. Setkávám se se ženami , které žijí s muži, které živí a jsou na celou situaci samy. Dalším velkým tématem je stigmatizace. Ženy cítí, že společnost sexuální práci nepřijímá jako práci. Když narazí na problém, raději se spoléhají samy na sebe než třeba na úřady, které by jim mohly s určitými problémy pomoci. Bojí se, že by bylo odhaleno, že pracují v sexbyznysu. Proto oceňují možnost navštěvovat právě naši organizaci. Setkávají se také s násilím, které zažily buď v klubech při své práci, nebo i v osobním životě. My se tématem násilí nyní více zabýváme, momentálně analyzujeme k danému tématu výzkum.

Pokud žena narazí na násilí ze strany třeba zákazníka, má vůbec možnost, jak problém řešit?

Předem bych chtěla říct, že ne každý zákazník se chová násilně. Nechci zas, aby to vypadalo, že všichni muži jsou násilníci. Určité procento mužů nicméně takoví jsou a mají pocit, že když si ženu zaplatí, mohou si dovolit všechno. Tak tomu samozřejmě není. Klient si kupuje službu a ne ženu. Nárok má pouze na to, co si předem domluví a měl by respektovat hranice, které žena má. Je pravda, že pokud se žena setká s násilím, vůbec je pro ni většinou těžké ho řešit. Bojí se vystoupit z anonymity. Pokud by šla např. na policii, může se navíc setkat s názorem, že si za to může sama, protože dělá takto rizikovou práci. Ženy se tak víceméně spoléhají na sebe a začínají si tvořit různé strategie, jak minimalizovat násilí, se kterým se setkávají. Tam, kde je prostituce legalizovaná, jako v Německu, Holandsku, Rakousku nebo Švýcarsku, mají ženy větší důvěru v policii. Vědí totiž, že pokud se jim v rámci profese něco stane, tak to policisté budou řešit. U nás není úplně jisté, zda se jim nevysmějí a zda jim pomohou. Ženy se tak na policii obracejí pouze v opravdu krizových situacích, kdy se stane něco zásadního, jako těžké ublížení na zdraví nebo pokus o vraždu. Což zase spousta aktérů v rámci sexbyznysu ví a více si vůči ženám dovolí. Jsou proto mnohem zranitelnější.

Jak se mohou podle Vás ženy násilí bránit?

Existují různé strategie, které si samy ženy na základě zkušenosti vytvářejí. Doporučujeme jim například, aby nepracovaly samy a nastavily si hranice své práce. Také se ve výzkumu, který nyní vyhodnocujeme, objevuje, že ženy dají hodně na svoji intuici. Pokud se jim zákazník nezdá už třeba po telefonu, tak ho raději odmítnou, protože cítí, že něco není v pořádku. Když jsme se žen ptaly, co by doporučily ostatním ženám pracujícím v sexbyznysu, zmiňovaly právě to, že je dobré dát na intuici. Protože když na ni nedaly, tak se spálily. I když někdy není jednoduché zákazníka odmítnout, protože žena ten den nic nevydělala a potřebuje peníze.

Mnoha lidem se asi při představě prostitutky vybaví obrázek životem zlomené ženy. Nakolik je tento stereotyp pravdivý?

Vždycky říkám, že sexbyznys je velmi pestrý a pracují v něm ženy od vysokoškolaček po ženy s nízkým vzděláním. Setkávám se s takovými, které práce baví a naplňuje je, nebo s těmi, které ji dělají jenom dočasně, protože potřebují vyřešit svoji obtížnou situaci. Samozřejmě se může stát, že žena je už vyčerpaná a unavená, a potom je načase odejít. Ostatně podobně je to i v jiných profesích. A samozřejmě, že se mezi sexuálními pracovnicemi nachází i takové, které řeší určité trauma a neví, co se svým životem, ale nemohu říci, že jich je většina.

Odnášejí si ženy z této práce i pozitiva?

Každá práce má pozitiva a negativa. Mnoho žen se naučí několik jazyků. Také musí často vyjednávat se zákazníkem, protože řada z nich tlačí na ceny nebo na sex bez kondomu. Musí tedy být hodně komunikačně schopné, což je další věc, kterou se při této práci učí, stejně jako samostatnost a schopnost se ohradit. Ženy ve výzkumu zmiňovaly, že se jim navíc díky mužům zvyšuje sebevědomí, protože dostávají různé dárky a těší je projevený zájem. Učí se také práci s tělem, a tak jsou třeba dobré masérky, tantričky a tak podobně.

Neřeší někdy ženy to, že si například tímto způsobem přivydělávají ke studiu a zvyknou si na více peněz?

Je důležité si dopředu nastavit určitou finanční strategii, protože riziko pohlcení penězi, kdy ženy ztrácejí pojem o hodnotě peněz, tu určitě je. Pokud dlouho pracují v sexbyznysu, mohou ztratit přehled o výši platů v jiných profesích či hodnotu peněz. Musím ale poznamenat, že ne všechny ženy v sexbyznysu mají vysoké příjmy.

Vnímáte nějaký posun ve společenském vnímání prostituce?

Je to kontroverzní téma, které vždycky bude společnost dělit. Myslím ale, že se zvyšuje a bude zvyšovat procento lidí, kteří nahlíží na ženy v sexbyznysu bez stigmatizace. Některé ženy, se kterými pracujeme, vystupují i v médiích a společnost pak vidí, že jsou stejné jako my. My se též snažíme stereotypy a předsudky bourat například prostřednictvím konferencí, publikací, kampaní. Mně osobně by stačilo, kdyby lidé sexbyznys tolerovali jako určitou možnost a zbytečně ho nehodnotili. On totiž postoj společnosti ženy opravdu velmi hodně ovlivňuje. Já to vnímám jako největší tlak, kterému čelí. Nemohou otevřeně mluvit o své práci, žijí dva životy. A velmi se se jim uleví, když se rozhodnou říci o své práci svému okolí, a když zjistí, že tu skutečnost lidé kolem nich přijímají.

Už jsme se lehce dotkli tématu legalizace prostituce. Proč je to podle vás správným řešením?

Jak už jsem zmiňovala, u nás ženy v podstatě nemají žádnou ochranu. Pokud stát jasně rozhodne, že prostituce je legální a také v pořádku, tak tím dá sexuální práci určitou legitimitu a pro ženy to bude jasný impuls k tomu, že mohou své problémy řešit a státní orgány jim musí pomoci. Ženy kupříkladu dnes nemohou příliš vyjednávat o svých pracovních podmínkách, což by legalizace mohla napravit. A lepší by to bylo i pro majitele nebo majitelky nočních klubů, kdyby bylo jasně definované, co mohou a co nikoliv.

Autor: Petr Schreib

17.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies