VYBERTE SI REGION

Jáchym a Bára: je jim devět a jsou nejlepší lezci po stěnách

Praha /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - Víte, odkud jsou nejlepší lezci po stěnách ve své věkové kateogrii? Z Prahy, z Čakovic. Jmenují se Bára a Jáchym Zítkovi a jsou to dvojčata, která ve svém zajímavém sportovním odvětví sbírají jeden úspěch za druhým. Za vším stojí tatínek Petr, který je k lezení přivedl. Sám ale neleze.

12.1.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
Dvojčata Jáchym a Barbora Zítkovi z Čakovic jsou i ve svém útlém věku jedni z nejlepších lezců své věkové kategorie v Evropě. Oba vyhráli i prestižní lezecký evropský pohár.

Dvojčata Jáchym a Barbora Zítkovi z Čakovic jsou i ve svém útlém věku jedni z nejlepších lezců své věkové kategorie v Evropě. Oba vyhráli i prestižní lezecký evropský pohár.Foto: DENÍK/Michal Káva

„Já jsem nelezec, jen trénuji. Začal jsem vlastně půl roku po dětech. Hlídal jsem je na stěně, tahal jim lana a pak jsem si řekl, že nám to jde a že je budu sám i trénovat,“ přibližuje Petr Zítek lezecké počátky svých dětí. Lezení po stěnách může vypadat, že na něj musíte mít hlavně velikou sílu. Není to ale pouze o síle v pažích. Musíte mít sílu i techniku. Samotná síla nepomůže a samotná technika také ne,“ vysvětluje.

„Tento sport kombinuje řadu věcí. Člověku to musí přemýšlet, aby věděl, co na té stěně udělat a zároveň musíte mít i tu sílu, abyste se na ní udrželi. Nestačí ale mít sílu jen v rukách, ale je třeba mít zpevněné celé tělo. Důležité jsou i břicho, záda a nohy,“ pokračuje.

Bára a o dvě minuty starší Jáchym začali lézt po stěnách hodně brzo, už ve svých šesti letech, kdy řada dětí teprve začíná například s běžnými činnostmi, jako je třeba kopání do míče. Je to brzo? 

„Názory jsou na to odlišné, ale já si myslím, že to brzy nebylo. Někdo říká, že ano, někdo že ne. Děláme ale k tomu všechno možné. Děti jezdí na bruslích, plavou, venku dovádějí, běhají, Bára jezdí na konci, Jáchym rybaří, mají toho hodně,“ komentuje všestrannost tatínek a trenér v jedné osobě.

Poháry a medaile

A jak že jim to vlastně jde? Jáchym i Bára mají být na co pyšní - sbírají totiž úspěchy kamkoliv přijedou a sbírka pohárů a medailí se rychle rozrůstá. 

„Na jaře jsme jezdili Evropský pohár. Jde o sérii pěti závodů v Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku, Itálii a Německu a Jáchym i Bára to komplet vyhráli a měli oba zlato. Přes prázdniny jsme měli volno, připravovali se na další závody, zejména na mistrovství České republiky v lezení na obtížnost, které Bára ve své kategorii vyhrála. Ještě předtím oba vyhráli mistrovství na boulderech ve Slaném a také mezinárodní závody v Holešovicích,“ vypisuje úspěchy Petr Zítek.

Člověku, který do tajů lezení po stěnách nepronikl hlouběji, může tato činnost připadat jako poměrně nebezpečná. Vše je ale jištěné a při dodržování všech důležitých věcí jde o sport bezpečný.

„Když se dodržují základní pravidla, tak to nebezpečné není. Když se zapomenete přivázat nebo něco uděláte špatně, tak člověk pád z dvaceti třiceti metrů většinou nepřežije, ale smrťáky nebo úrazy bývají nejčastěji jen kvůli nedbalosti, technickou závadu nebo vadu materiálu na stěně nepamatuji“ ubezpečuje pan Zítek.

Příprava celého těla

Přemýšlíte o tom, jaká zájmová činnost by mohla vaše dítě bavit? Co třeba o lezení zauvažovat? Na lezeckých stěnách jsou stovky chytů, leze se po jednotlivých barvách, u kterých je dopředu uvedena obtížnost. I úplný začátečník si tak může vyzkoušet snadný začátek. A když se zlepšuje, začne pomalu zdolávat těžší cesty, převisy a stropy.

„Je to jedna z mála aktivit, která vyžaduje kompletně všestranný rozvoj. Ne jen silné ruce a nohy, ale člověk musí mít připravené celé tělo, břicho, záda, prostě úplně všechno musí být v rozumné rovnováze. Je to hodně kreativní, je totiž mnoho způsobů, jak cestu zdolat. Musíte si to na ní sami vymyslet. Nejde o naučené věci, které lezce naučí trenér. Je to o tom, že si rozvíjíte svou vlastí kreativitu a osobnost,“ láká Petr Zítek zájemce o tuto zajímavou činnost.

A co čeká na jeho děti v roce 2015? Velká změna! „Chtěli bychom se více zaměřit na skály. Už teď má Bára ve skalách několik unikátních přelezů, které ji řadí mezi lezeckou špičku i ve skalách, ale kvůli přípravě na závody jsme se do skal nedostali ani zdaleka tolik, kolik bychom chtěli. A kromě toho jsou skály pro sportovní lezení a závody dobrým doplňkem.“ nastiňuje táta Zítek plány pro tento rok.

Vylézt až na vrchol, je paráda, přiznávají Jáchym s Bárou

Bára s Jáchymem si svůj koníček užívají a s poctivým přístupem k tréninku se neustále zlepšují. „Většinou trénujeme obden," říkají.

Jak jste se k lezení dostali?

Bára: Pořád jsme vymýšleli nějaké sporty, fotbal a podobné ptákoviny. Vždycky jsme tam šli a pak se nás táta pokaždé po vyzkoušení nového sportu ptal: Chceš tam znovu? Ne. Chceš tam znovu? Ne. A Když se nás zeptal Chceš tam znovu? po prvním lezení, odpověď byla Jo! A tak jsme začali lézt. Nejdříve trošku a pak si táta řekl, že když to budeme dělat jen trošku, tak bychom se nikam nedostali. A když jsme měli základy, tak si nás vzal a začal nás trénovat sám.

Jáchym: Přesně tak. Začali jsme chodit po nejrůznějších sportovních kroužcích a nakonec si vybrali lezení, které se nám líbilo nejvíce.

Co vás na tom nejvíce baví?

Bára: Ta radost, když vylezu nějakou těžkou cestu, když vyhraju nějaký závod a že jsem na něm byla nejlepší. A také překonávání strachu, hlavně ve skalách, když jsem třeba 100 metrů nad zemí a visím tam jen na tenké odsedce.

Jáchym: To, že se setkám s kamarády, zablbneme si, popovídáme. Lezení mě obecně baví, když přelezu třeba nějakou těžkou cestu.

Jaký je to pak pocit nahoře?

Jáchym: Je to paráda. (úsměv)

Bára: Na skále nebo na překližce? Obvykle je to obrovská úleva, že jsme to zvládla a mám to už za sebou. Na překližce se jde hned dolů, ale na skále, když pak sedím na vrcholku a dívám se dolů do krajiny, je to nádhera.

Jak často musíte trénovat?

Bára: Většinou obden, někdy častěji, jindy zase třeba celý týden ne. Hodně záleží na tom, na co se připravujeme, zda máme tři měsíce volna, nebo zda tam jsou závody nebo třeba výlet na skály.

A kde trénujete?

Bára: Chodíme do Vysočan na stěnu BigWall. Je to tam fajn, protože můžeme na jednom místě trénovat jak lezení s lanem, tak i bouldery.

Jáchym: A kluci tam staví stále nové a nové cesty, takže můžeme často lézt nové věci a nestane se, že bychom měli vše přelezené a nudili se.

Trénink spočívá v tom, že 
jenom lezete nebo se připravujete i cvičením?

Jáchym: Nejdříve se rozcvičíme a pak jdeme lézt různé obtížnosti.

Bára: A také se musíme protahovat. A navíc, lezení je jednostranná zátěž, takže musíme cvičit také to, co se při lezení nenamáhá, abychom pak neměli třeba kulatá záda nebo ochablý hrudník

Za sebou máte řadu turnajů, naposledy jste uspěli na 
mistrovství republiky. Jaké 
to tam bylo?

Bára: Bylo nás tam hodně. Veliká soupeřka sice jen jedna, ale lezení je občas nevyzpytatelné. Může se mi smeknout ruka nebo noha a celoroční příprava je pryč a skončím poslední. Vždycky jsem hrozně nervózní.

A vítěz je ten, kdo vyleze 
nejvýše?

Bára: Ano, je jedna určená cesta a počítá se, kdo vyleze nejvýš. Když dojde k tomu, že dolezeme na stejný bod, tak se měří buď pořadí v kvalifikaci nebo čas.

Už jste lezli i po skalách?

Jáchym: Ano, lezli, minulý rok. Skály mi přijdou zábavnější.

Bára: Jasně, skály mne moc baví, jak normální, tak i vícedélky. Předloni jsme s tátou v Rakousku přelezli jednu 300 metrů vysokou skálu, loni jsem sama přelezla kolmou 150 metrů vysokou stěnu. Pocity, strach a prožitek se s lezením na umělé stěně nedají srovnat. Ale zase na skále se nepořádají závody, takže když chci závodit, musím lézt i na překližce. A navíc třeba v zimě to v Česku a ani nikde poblíž stejně moc nejde.

A co říkají na váš zajímavý
koníček třeba vaši spolužáci?

Bára: Nic, oni často ani nevědí co to je. (smích)

Chtěli byste dětem nebo rodičům, kteří hledají nějaký zajímavý sport, něco vzkázat?

Bára: Určitě. Lezení by si měl vyzkoušet každý, i když třeba nepolezete závody, tak vám to protáhne celé tělo i hlavu. Kdyby třeba někdo z dětí si chtěl jít zalézt s námi, nebo se chtěl na něco zeptat, určitě to není problém, kontakt máme na našich stránkách www.zitek.eu.

Otec a trenér Petr: Ano, pokud byste potřebovali něco poradit ohledně lezení a dětí, napište nám. Rádi poznáme nové kamarády na stěnu i do skal.

Autor: Michal Káva

12.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies