VYBERTE SI REGION

Jak se vrací amnestovaní do života? Mnohým se trest maže

Praha - První fáze amnestie byla dokončena. Na svobodě je už 5 232 vězňů, v hlavním městě bezmála 450 trestaných. Podle ředitelství vazebních věznic se její realizace odehrává bez komplikací a vězeňská služba je na hromadné propouštění připravena. I přes spolupráci s policií se ale ozývají občané se svými stížnostmi. Policie posílila hlídky v okolí věznic i na dalších místech, ne všude to však zabránilo konfliktu a výtržnictví.

5.1.2013 2
SDÍLEJ:

Propouštění amnestovaných věžňů na pražské PankráciFoto: Deník/Divíšek Martin

Některé případy jsou kuriózní. Jeden z propuštěných se ve středu večer v nákupním centru na Praze 4 pokusil odcizit přes sto balení prezervativů za více než 8 000 korun. Prošel s nimi přes pokladny, aniž by zaplatil. Zadržela ho až ostraha. Jiný propuštěný dvakrát v rozmezí šesti hodiny kradl kovy.

A tito muži nejsou jediní, kdo mohou očekávat opětovný uvítací vazební ceremoniál. Jak ale omilostnění vězňové své cely opouštějí?

„Propouštěcí procedura osob, na které se podmínky amnestie vztahují a které získaly soudním projednáním pravomocné rozhodnutí o propuštění, se odehrává ve věznici a trvá řádově desítky minut až hodiny. Během této procedury podstoupí propouštěná osoba zdravotní prohlídku, vrátí zapůjčený materiál, absolvuje finanční vyrovnání a převezme osobní věci. Pokud je zcela bez prostředků, dostává peníze na cestu do místa svého bydliště. Tento příspěvek se pak stává pohledávkou, kterou vězeňská služba podle svých možností vymáhá.

Pokud bydlí propuštěný vězeň daleko, může dostat také studenou stravu na cestu, pokud nemá vlastní civilní oděv, například pokud byl z hygienických důvodů jeho ošacení zlikvidované, může si civilní oblečení zapůjčit od vězeňské služby," uvádí vazební informační systém.

První institucí, která vězňům pomáhá vrátit se zpět do života, je Probační a mediační služba České republiky. Vzhledem k tomu, že jde o státní orgán, nemohou se její pracovníci k prezidentskému rozhodnutí vyjadřovat, pouze ho respektovat a plnit své povinnosti. I tak je zřejmé, že náhlé propuštění tisíců vězňů pro ně znamená velkou zátěž a novoroční gesto hlavy státu se střetává s tím, že se jednotliví zaměstnanci nemohou klientům věnovat s takovou péčí jako za běžného chodu.

Pomoc propuštěným?

„Spolupracujeme především s neziskovými organizacemi. V Praze se jedná hlavně o Člověka v tísni nebo sdružení Rubikon," říká ředitel probační služby Pavel Štern. Neziskové organizace napomáhají osvobozeným trestaným nejen s bydlením, hledáním práce, doplněním vzdělání, ale také se ziskem životního minima a jednáním s úřady.

Veřejnost je podle průzkumů a anket ale spíše nejen proti amnestiím, ale i proti sociální péči o takto propuštěné.

V prezidentském rozhodnutí je navíc uvedeno, že na určité skupiny osob se současně s prominutím jejich trestů hledí, jakoby odsouzeny nikdy nebyly. Jedná se o jeden ze dvou způsobu zahlazení odsouzení. „Tím druhým je rozhodnutí soudu při splnění zákonem daných podmínek, tedy zejména uplynutí určité delší doby od vykonání trestu a řádný život odsouzeného," doplňuje informace advokát zaměřený na trestní právo Jan Vidrna.

Vracejí se bez „škraloupu"

„V praxi zahlazení odsouzeného pro dotyčného znamená, že toto odsouzení u něho nebude nadále uváděno ve výpisu z jeho trestního rejstříku, ale pouze v jeho opisu, který je poskytován poměrně výjimečně, například orgánům činným v trestním řízení," vysvětluje pozici letošních amnestovaných, kteří nejenže opustili vězeňskou celu, ale současně se zbavili označení úředně trestaného člověka. Takové osoby totiž nejsou ve svém dalším životě nijak poškozovány a například ani nijak profesně diskriminovány záznamem o svém odsouzení, protože tím mimo jiné také nejsou povinny jeho existenci nikomu sdělovat.

„Pokud by se i dopustil takový člověk v budoucnosti nějakého dalšího trestného jednání, k zahlazenému odsouzení nesmí orgány činné v trestním řízení nijak přihlížet, tedy chápat ho například jako přitěžující okolnost," uvádí Vidrna. Proti tomuto dodatku se široká veřejnost prudce ohrazuje.

„Nerozumím, čemu to pomůže. Neustále bojujeme o to, aby se všem měřilo stejným metrem, aby se dodržovaly demokratické principy. Ale když teď půjdu, rozbiji výlohu obchodu, ukradnu nějaké zboží, stejně tak když budu někoho korumpovat, tak za to půjdu po nekonečných procesech díky našemu nepružnému soudnictví do vězení a záznam v trestním rejstříku mít budu. Proč mají lidé, kteří se dopustili toho samého, jiné podmínky? Každá chyba, i když odpuštěná, má mít své následky. I kdyby věznice byly přeplněné, stát má třeba postavit další budovy. Řešením nedostatečné kapacity je propuštění trestanců? To je známka vyspělé společnosti? S tím nemohu souhlasit," ohrazuje se živnostník Jakub Troubal.

Argument o přeplněné kapacitě vězeňských zařízení považuje za scestný a nesmyslný vedle dalších občanů i řada veřejně činných osobností. S amnestií nesouhlasí například kandidáti na prezidentskou funkci Jan Fischer nebo Jana Bobošíková, naopak zastáncem tohoto zdůvodnění rozsáhlé milosti je další z devíti potenciálních hlav státu Karel Schwarzenberg.

Poloprázdná Pankrác

„Přeplněnost věznic je relativní věc. Na území Česka existují věznice, které mají jen pár volných míst pro výkon trestu nepodmíněně odsouzených, ale na ostatních místech u nás jsou věznice, které mají těchto míst více. Přesun vězňů z kapacitních důvodů není žádným zásahem do jejich lidských práv a vzhledem k jednotnosti fungování státu a jeho jednotlivých složek by pro něj neměl být problém tento přesun zajistit," míní student práv Jakub Charvát, který v současném stavu zastupuje odborně vzdělanou veřejnost.

Například pankrácká vazební věznice, z jejíchž bran by mělo vyjít celkově 363 vězňů, disponuje momentálně 1143 místy pro vězněné osoby, a to včetně nemocnice. Aktuální počet vězňů obývajících cely nebo vězeňská nemocniční lůžka je 751, jak uvádí tiskový mluvčí Vazební věznice Praha Pankrác Jiří Dolejší. Z 992 vězňů, kteří věznici ještě prvního ledna obývali, už byla propuštěna téměř jedna čtvrtina osob. Věznice by po uvolnění omilostněných měla být z poloviny prázdná. Z 855 vězňů Vazební věznice Ruzyně bylo propuštěno pak 220 osob.

Autor: Kateřina Chvátalová

5.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V prosinci končí jízdné v pražské MDH i čipové karty opencard

Praha - V prosinci končí roční kupon na jízdné v pražské MHD téměř 22 tisíc lidí, v lednu dvojnásobku. V tomto období končí platnosti také 165 tisíc čipových karet opencard. V tiskové zprávě o tom informoval pražský dopravní podnik.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies