„Pro bezpečný nástup lidí do vozu je přínosné mít nástupní hranu zvýšenou a co nejblíže vozidlu, aby výškový rozdíl a mezera mezi vozidlem a nástupní plochou byla co nejmenší. Dále je třeba hledět na omezení rizika kolize nastupujících a vystupujících s ostatní dopravou, a to zejména při nástupu z vozovky," popisuje bezpečnostní doporučení mluvčí Dopravního podniku hl. města Prahy Aneta Řehková. Bohužel ne všechna místa takto precizně a přitom jednoduše popsaná pravidla nástupu do vozu splňují.

V minulosti si občané Prahy stěžovali například na bezpečnost ostrůvků v ulici Evropská na Praze 6, popřípadě na zastávce Pražská tržnice na Praze 7, kde nejsou žádná bezpečnostní a povětrnostní opatření. Rychlost projíždějících automobilů je přitom pro chodce nebezpečná. „Když jde proti mně člověk z tržnice se dvěma taškami v obou rukou, tak se mu jednoduše nevyhnu a musím vkročit do vozovky," říká Michal Janda, který nemá řidičský průkaz a pohybuje se v oblasti svého bydliště tramvají číslo 25 denně.

Nedostupnost vadí handicapovaným

Na nedostupnost tramvajových zastávek upozorňují také nevidomí nebo handicapovaní občané, pro které je zdolávání zvýšeného terénu, navíc přes pruh vozovky a jejího provozu, svízelné. Pražský dopravní podnik v tomto ohledu spolupracuje s Pražskou organizací vozíčkářů. Společně připravili novou verzi vyhledávače, kde mohou lidé najít databázi tramvajových zastávek, na kterých jsou podrobné informace o bezbariérové přístupnosti, například výška nástupní hrany nebo sklon plošiny při sklopení. Konkrétní námitky, mnohé z roku 2011, však prozatím nebyly vyřešeny,

Podle výsledků ankety Pražského deníku vyhovuje nejlépe cestujícím řešení zastávky způsobem takzvaného „vídeňského chodníčku", tedy zvýšenou vozovkou. Takto bylo v létě 2012 rekonstruováno například Letenské náměstí na Praze 7. „Jednak řidiči automobilů zpomalí už jen proto, že se jim mění vozovka, a za druhé je to řešení vstřícné vůči lidem s nižší pohyblivostí," kvituje změnu Alena Malá z Bubenče.