VYBERTE SI REGION

Kajak, to není jen voda, pádlo a branky

Praha – Blíží se nový školní rok a s ním i tradiční problém s výběrem vhodného kroužku pro dítě. Pokud jste letos sjeli Vltavu nebo jinou řeku a od té doby váš potomek nosí už jen pruhované námořnické tričko a doma ve vaně trénuje s vařečkou namísto pádla, možná je na čase rozmyslet si, jak tuto vášeň zužitkovat.

2.9.2012
SDÍLEJ:

KajakcrossFoto: Tomáš Mänhart

Do loděnice v Troji

Na co všechno je tedy potřeba se připravit, když dítě přihlásíte do vodáckého oddílu? „Pro první návštěvu loděnice stačí dítěti vzít si s sebou plavky a nemít panickou hrůzu z vody," říká trenér kajaku a vodního slalomu Michal Makovský v prostorách loděnice v pražské Troji. Společně s dalšími kolegy zde vedou kajakářskou školu a o kvalitě jejich práce svědčí například to, že zde začínal nedávno olympijským stříbrem oceněný český sportovec Vavřinec Hradílek. Také zde trénuje Luboš Hilgert a Stanislav Ježek. Je možné říct, že v Troji vychovali všechny české kajakářské a slalomářské špičky. Například právě Luboše Hilgerta sem doprovázeli oba jeho rodiče, také sportovci, a vypěstoval si i díky nim k vodě a lodím vztah.

Kdy a jak začít

Ideální věk, kdy by se dítě mělo začít učit nasedat do lodi, číst vodu a samo vyrazit od břehu a zase se k němu vrátit, se pohybuje okolo osmého roku. Když přihlásíte desetileté dítě, tak to také není samozřejmě problém. Ne naplano se říká, že když má člověk odhodlání a chuť, dokáže se nadchnout a pokusit se o cokoli. Ale pokud by si rodič i jeho potomek přáli, aby měl o kajakářství v jejich životě, především právě dítěte, perspektivu, začít později, znamená mít později na soutěžích ztížené podmínky.

Zlatá olympionička Štěpánka Hilgertová, která sama dosáhla ve své disciplíně na nejvyšší příčky a celá její rodina se vodním sportům věnuje, vysvětluje, že u kajaku je sice potřeba určitá specializace od útlého věku, ale není to striktní tak, jak je tomu například u hokeje. Proto nejdůležitější byla v jejím sportovním růstu všeobecná příprava a především velká podpora, namísto nátlaku ze strany rodičů. Jak trenéři, tak sportovci totiž zdůrazňují, že přehnané nároky a nezdravé ambice některých rodičů se v loděnici nevidí rády. Na vodě se prý všechno srovná, a proto spíš než rivalitu čekejte přátelské prostředí.

„Kajak, to není jen voda, pádlo a branky," říká Hilgertová. Sport je totiž založen na tom, aby závodníci co nejrychleji a bez chyb projeli na vodě sérií branek. Olympionička tím, jako i matka, jejíž děti se sportu věnovaly a nadále profesionálně věnují, snaží naznačit, že kajak je finančně, časově i psychicky velice náročný. Syn Luboš Hilgert, který už jako dospělý sportovec je schopný potvrdit její slova, dosáhl stejně jako ona na vrchol této sportovní disciplíny. Přesto i dnes zdůrazňuje, že si cestu ke kajaku našel dobrovolně.

Časově je to už horší. Jelikož se jedná o náročný sport, ze začátku děti trénují čtyřikrát týdně odpoledne zhruba dvě až tři hodiny čistého času. Pokud ale postoupí mezi pokročilé, tak počítejte s tím, že se trénuje každý den a o víkendech děti ještě jezdí na závody. Přesto je možné tento sport skloubit se školou, nejen tou základní. To dokazuje například Luboš Hilgert, který zvládl během závodů a tréninků vystudovat softwarové inženýrství.

S plavkami děti ale nevystačí

Všichni začínají společnou průpravou. Poté si děti volí, zda budou dělat takzvaný single, double nebo kajak. Na vodu se chodí, dokud je příznivé počasí. V zimě se děti přesouvají do tělocvičny, kde trénují většinou atletiku, nebo si udržují fyzickou kondici vytrvalostním i výkonnostním cvičením. S plavkami po celou dobu nevystačíte. Není sice potřeba mít hned od začátku vlastní vybavení, ale časem se jistě hodí dokoupit neopren, kvalitní loď a pádlo. K tomu další propriety jako například ucpávky uší a nosu, boty do vody a různé speciální sportovní pomůcky a drobné doplňky. Společné výjezdy se také mohou prodražit, ale celkově se nejedná o výrazně dražší sport než kterýkoli jiný, přinejmenším na jeho základní úrovni. Navíc loděnice poskytují všechno vybavení v ceně školného, které činí 3500 korun. Děti ovšem musejí počítat s tím, že si kajakářství vyžaduje píli, trpělivost, cvičení a čas. Je pouze na dítěti, zda si tuto „vařečku" v ruce nechá.

Pro malého kajakáře a jeho rodiče

Kolik stojí vybavení?

Bez lodě lze pořídit veškerou výbavu do 10 000 korun, rodiče ušetří, když vše pořídí v bazaru.

Kolik stojí trenér a tréninky?

Při počtu čtyř až pěti lidí činí cena 3500 korun ročně; pronájem lodi na rok se pohybuje okolo 3000 korun.

Kde se v Praze trénuje?

Jediné místo, které je momentálně v provozu, je loděnice v Troji.

Od kolika let mohou děti jezdit a jak často?

Ideální je začít v osmi letech. Trénuje se čtyřikrát týdně po celý rok (v zimě se pouze cvičí v tělocvičně).

Jaké v Česku existují nejvyšší soutěže v kategorii junior?

Děti měří síly v soutěžích Malý český pohár žáků nebo Pohár juniorů.

Dilema: Jaký sport dítěti vybrat?

Vezměte ho na festival Sporťáček.

Festival sportu pro děti Sporťáček se:

• zaměřuje čistě na sport

• snaží představit veškeré dostupné sportovní disciplíny

• informace sportovních svazů a oddílů doplňuje o důležité informace odborníků ze sportovní branže

• přináší sporty pro děti s handicapem

• atraktivní formou prezentuje na zajímavém místě s bohatým doprovodným programem vybrané sporty

• koná pod záštitou Českého klubu olympioniků a Hlavního města Prahy.

KDE: Sportovní areál Hamr Braník

KDY: 8. září 2012

Více informací nawww.sportacek.cz

Je špatné, když chce rodič něco víc než samotné dítě

Troja – Vavřinec Hradilek je v současnosti ikonou mnoha dětí. Na letní olympiádě v Londýně získal tento mladý kajakář stříbrnou medaili. Je stále usměvavý, vstřícný a má talent. Rodiče často nemají radost ze vzorů svých dětí. Vavřinec je přesně tou osobností, kterou by v pokojíčku svého dítěte na plakátu nad postelí rodiče mohli vidět rádi…

Jak se dítě dostane k takovému sportu? Byla to pro vás od začátku vášeň nebo něco, do čeho vás nutili rodiče?

Vlastně jsem přišel do loděnice v Troji a chytil se té úžasné atmosféry mezi vodáky. Přišel jsem úplně z neznámého prostředí, z naší rodiny tam nikdo neměl konexe. Hlavně díky Milanovi Říhovi, Pytlákovi, co dělal u vody pohodu a ne, aby děti tahaly činky a přepínaly se. Dnes jsem na tom závislý. Když jsem unavený, tak si jdu zapádlovat.

Pro jaký typ dětí byste tento sport doporučil?

Myslím, že jsme tady takové široké spektrum typů osobností. Velcí lidé, malí lidé, flegmatici, cholerici. Ale v dobrém slova smyslu. Je to taková diverzita, která nás spojuje.

A co škola? Muselo to být těžké zvládat…

Dělal jsem střední školu naplno. Rýsoval jsem projekty a nemohl jsem proto ani jezdit na soustředění. Ale jsem za to rád. Získal jsem tak spoustu přátel, které mám dodnes. A když teď vidím na některých lidech, jak na školu, slušně řečeno, kašlou už od začátku, hned na střední škole, v ta důležitá léta, tak mi to přijde od nich hloupé. Byl jsem potom na zemědělce, ale tu jsem po dvou letech musel ukončit. Cestuji teď sedm měsíců v roce a to už se nedá zvládat současně.

Jaký máte názor na rodiče, co se snaží dítě už od velmi útlého věku nutit k nějakému sportu profesionálně?

Rodiče, tak jako ve všem, hrají roli i ve vývoji malého dítěte. Je hrozně špatné, když chce rodič něco víc než samotné dítě. A když si vzpomenu, jak jsem byl nedávno na tréninku mládeže a viděl jsem, jak matky a otcové na své děti křičeli, bylo to přímo nechutné. Hrozné. Celé špatně. Nám, mně i mému staršímu bratrovi Vaškovi, který je taky vodák a kajakář, táta hrozně pomáhal.

Jak například?

Jezdil s námi na závody a byl tam s námi třeba celý týden. Fungovalo to. Získal jsem svůj osobní náhled. Nic mi nenutil jen proto, aby měl doma olympijského vítěze. A toho si cením.

Autor: Kateřina Chvátalová

2.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies