VYBERTE SI REGION

Kdo hlídá kvalitu pitné vody v Praze? Mimo jiné i pstruzi

Praha - Nedávná velká voda, která se přelila přes Prahu spláchla, co se dalo. Proto je na místě otázka, jakou vodu nyní pijeme. Do české metropole je dopravována pitná voda z úpraven v Káraném u Prahy a Želivky. Jedním z „policajtů" kvality vody jsou pstruzi. Jsou umístěni v monitorovacích nádržích a kamerový systém nepřetržitě ve dne v noci bedlivě sleduje jejich chování.

23.6.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Z archivu Deníku

„Pstruh se využívá k monitorování okamžité toxicity, ale i ke zjištění dlouhodobého znečištění vody z hlediska kumulace cizorodých látek a jejich účinků na ryby," vysvětluje Marcela Dvořáková ze společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK). Pstruh duhový totiž reaguje bezprostředně na změny. Používají se takřečené „jednoročky", tedy ryby od plůdku do jednoho roku života, kdy jsou na cizorodé látky nejvíce citlivé.

Trochu chloru navíc

„Povodňová situace v Praze neovlivnila kvalitu dodávané pitné vody. Želivka je zhruba 65 km od Prahy a pitná voda je odtud vedena štolovým přivaděčem do vodojemu Jesenice, odkud se dále rozvádí do vodovodních řadů. Úpravna vody Želivka odebírá vodu z vodárenské nádrže Švihov a jakékoliv manipulace ve vodárenské nádrži neměly vliv na kvalitu odebírané vody," specifikovala Marcela Dvořáková z PVK.

Od neděle 2. června, kdy intenzita dešťových srážek nijak nepolevovala, PVK v době začínající povodně zvýšily preventivně chlorování pitné vody na obou úpravnách, jak na Želivce, tak v Káraném. Pod přísnou kontrolou byl a je celý technologický proces úpravy vody, voda na výstupu z úpraven i voda v distribuční síti je pravidelně kontrolována a údajně není důvod se obávat pití vody z vodovodu.

Kontrola jak řemen

Povodněmi nebyly významně zasaženy, tak aby to ovlivnilo dodávky a kvalitu pitné vody pro Prahu. Kontrola kvality vody probíhá v akreditovaných laboratořích a je přísně kontrolován celý proces výroby a distribuce pitné vody. Kontrola probíhá i přímo u spotřebitelů. Supervizi provádí Hygienická stanice a ročně se v Praze provede přes 130 tisíc analýz u zhruba 9 tisíc vzorků vody. Ne nadarmo se říká, že voda z kohoutku patří k nejvíce kontrolovaným produktům. Průzkumy veřejnosti, zda má raději v oblibě vodu z kohoutku či balenou, vykazují větší náklonnost k vodě „ze zdi". Tedy z kohoutku, neboť je podle oslovených osob i levnější. „Je zhruba stokrát levnější než balená voda, v průměru stojí litr vody z kohoutku 7 haléřů," vypočetla Marie Dvořáková z PVK. „Osobně se radši napiji vody z vodovodu. Není cítit po plastu, jako balená, aspoň mi to tak připadá," svěřila se Miroslava Šeborová z Prahy 4. Opačné pořadí volí Martin Breth z Prahy 5.

„Jsem zvyklý pít balenou vodu na svém pracovišti, takže v tom pokračuji i mimo něj," uvedl.

Obyvatel metropole si ale může zároveň položit otázku, zda je pitná voda v některých oblastech Prahy lepší než v jiných. Podle PVK nelze říci, že v Praze jsou oblasti, kde je voda lepší či čistší. Ale vzhledem k tomu, že Praha je v současné době zásobována pitnou vodou ze dvou různých zdrojů, jsou spotřebitelé zvyklí na chuť vody, která je obvykle v dané oblasti.

Ke změnám v kvalitě vody přispívá i kvalita vnitřního povrchu trubního systému, jeho poruchovost a s tím související nutné manipulace při opravách.

Autor: Petr Štrompf

23.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies