VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když navštívíte Afriku, díváte se na svět jinak

Praha - Rozhovor se Simonou Heřtusovou z občanského sdružení Centrum Narovinu.

20.10.2011
SDÍLEJ:

MALÁ AFRIKA na Vinohradech, tak vypadá kancelář Simony Heřtusové a jejích kolegů. Foto: Deník/Ondřej Leinert

Simona Heřtusová z občanského sdružení Centrum Narovinu se svými kolegy už přes deset let pomáhá lidem v Africe. Zároveň v rámci projektu „Výchovou k jednotě a partnerství lidí na celém světě“ šíří v českých školách osvětu o životě na černém kontinentu.

Už ve čtvrtek v Roxy pořádá zvláštní akci, multikulturní Afrika party, jejíž výtěžek poputuje právě na rozvojové projekty v Africe. Navštívil jsem ji v její kanceláři, v malém koutku Afriky, který se nachází kousek od zastávky metra I. P. Pavlova.

Co přivede mladou ženu z Prahy k tomu, že začne pomáhat lidem v Africe?

Před léty se nám zalíbil projekt Kampaň lidské podpory, který začali humanisté v Evropě. Říkali jsme si, že by bylo správné, kdybychom se do něho zapojili i my jakožto Česká republika. S kamarády jsme začali zjišťovat, kde by měli o něco podobného studenti zájem. Největší byl v Keni, a tak jsme se tam vypravili. Do těch nejchudších čtvrtí a slumů… A tím to začalo. Když strávíte podobný měsíc v Africe, už se nemůžete jen tak vrátit do Evropy, zapomenout a pokračovat ve svém běžném životě. Byla jsem toho plná a bylo mi jasné, že se tomu začnu věnovat.

A co vám při vaší první návštěvě v Africe nejvíc utkvělo v paměti?

Asi jsou to tamní děti, které se pořád smějí a jsou veselé. Když vidíte, v jakých podmínkách žijí, až vás to zarazí. Dospělí tam neřeší starosti jako my, ale ty skutečně nejzákladnější problémy. Budu mít pro svoji rodinu co na večeři? Půjdou moje děti zítra do školy? Jak sehnat prostředky na léčení mých dětí? Tamní lidé řeší většinou úplně jiné, mnohem závažnější problémy než my. A přesto jsou pořád otevření a vstřícní. Samotná jsem si po příjezdu z Afriky upravila žebříček priorit. Ale co mi vyrazilo dech a označila bych to za vůbec nejhorší zážitek, byly děti ulice. Malé děti, bez rodičů, bez jakékoli pomoci, stály s lahvičkou lepidla u nosu a fetovaly.

Pozorujete sama na sobě, že po návratu z Afriky řešíte méně malicherností než kdysi?

Samozřejmě, že člověk zas po nějaké době spadne do toho městského koloběhu a shonu. Ale vždycky, když přijedu, moje rodina se směje a říká, že je úžasné vidět, jak jsem uvolněnější a jaký je klid. Ale ono to časem pochopitelně vyprchá (směje se).

Máte před sebou čtvrteční Afrika Party v Roxy, která má navazovat na dřívější Plesy Afrika. Jak se bude tato akce lišit od těch předchozích?

Ples Afrika jsme dělali 13 let, každoročně v Lucerně, takže to bylo v trochu větším měřítku. Ale chtěli jsme to poněkud obměnit. A tak jsme se rozhodli pro trochu menší akci v Roxy, i když zase půjde hlavně o to zatančit si, poslechnout si dobrou muziku, pobavit se a přispět na dobrou věc, tedy na rozvojové projekty, které v Africe podporujeme.

O jaké projekty konkrétně jde?

V tomto Centru neziskových aktivit fungují tři občanské sdružení a konkrétně naše centrum Narovinu má projekt velkého komunitního centra na Rusinga Island, který se skládá z mateřské a základní školy, kliniky a dalších zařízení.

Jak si tyto projekty vybíráte? Když člověk přijede do Afriky, napadá ho přece milion věcí, které by se mohly změnit…

V roce 2000 jsme poprvé zavítali do Keni a už od této návštěvy tam máme velmi úzké kontakty. Bavíme se s tamními lidmi a zajímáme se, jaké mají problémy. Není to tak, že bychom si jen něco přečetli a řekli si: To by bylo fajn podpořit. Spolupracujeme s místními komunitami a máme v Keni dlouhodobé spolupracovníky, kteří mají jednotlivé projekty na starosti. A snažíme se vždy vybírat aktivity, které mají smysl do budoucna, aby nešlo o jednorázové záležitosti.

Vy sama, jak jsem už vyrozuměl, stále jezdíte do Afriky?

Byla jsem tam už desetkrát. Prvních několik let jsem se tam snažila jezdit pravidelně. Snažili jsme se s kolegy pomáhat a také jsme chtěli dokázat, že nejsme organizace, která se jednou někde ukáže, sežene nějaké prostředky a tím to pro ni hasne. Teď už, pravda, od doby, co mám rodinu, na tak dlouho do Afriky vyrážet nemohu, ale jezdíme pořád.

Kolik vás dohromady je?

Konkrétně tady na české straně je pět zaměstnanců a tři jsou v Africe. A pak je řada dobrovolníků. Hodně nám jich například pomáhá s projektem adopce dětí na dálku, kdy čeští dobrovolníci pomáhají africkým dětem se sháněním adoptivních rodičů. A hodně lidí nám pak pomáhá s projekty, jako je čtvrteční Afrika Party. S výzdobou v Roxy, prodejem vstupenek a podobně.

Co považujete za vaše největší dosavadní úspěchy?

Vedle už zmíněné Rusingy to byl třeba projekt Voda pro Kauti, kdy se nám podařilo vyřešit problém s nedostatkem vody, který měla jedna z afrických komunit. Nebo pomoc se stavbou škol a komunitních center pro děti.

V rámci celé Afriky nebo i Keni samotné jsou to samozřejmě kapičky v moři, ale když vidíte, jak to všechno začne fungovat, je to obrovský zážitek a máte radost, že vaše práce má smysl.

Autor: Ondřej Leinert

20.10.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

6

Málem zemřel a stále není z nejhoršího venku

Sněm hnutí ANO 2017
8 7

Opozice i ČSSD kritizují Babišův projev na sněmu ANO

Masopust v Roztokách u Prahy skončil v šapitó

Dvacátý ročník masopustu v Roztokách u Prahy skončil v šapitó. Celý průvod absolvovalo asi 2000 lidí, ale celkem se jich zúčastnil až dvojnásobný počet. Zájem stoupá nejen při samotné akci, ale zapojuje se i stále více dobrovolníků, kteří se podílejí na přípravách, řekla Martina Macurová ze Sdružení Roztoč. Sdružení se podílí nejen na organizaci masopustu, ale také i řady dalších kulturních akcí v Roztokách.

AKTUALIZOVÁNO

Policie při pátrání v okolí výbuchu v Poličce nalezla kus munice

Policisté při dnešním pátrání v okolí vybuchlé továrny v Poličce na Scvtavsku nalezli jeden kus munice, zároveň zmenšili pásmo kolem vstupu. Pátrání bude pokračovalo do setmění. Série čtvrtečních explozí v hale v areálu Polišských strojíren zranila 19 lidí, z toho tři vážně.

AKTUALIZUJEME

Národní galerie zůstává uzavřená! Ochranka Abas odstoupila od smlouvy

Budovy Národní galerie uzavřely své brány. Důvodem je nucené odstoupení hlídací agentury Abas.

Zima českých atletů: Svoboda boxuje, Helcelet medituje

Před lety se ho ptali: „Peťane, nechceš zkusit box?" Petr Svoboda se tomu vysmál. Nechápal, proč by měl překážkář boxovat. „Co je to za komedii?"

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies