Koledníkům radí, aby chodili za lidmi až domů. Vyplácí se to

Tříkrálová sbírka, kterou pořádá nezisková organizace Charita ČR, se konala od 1. do 14. ledna po celé republice. V současné době sčítají jednotlivé (arci)diecéze vybrané peníze, které poté poputují na charitní sociální projekty v dané oblasti.

Česká republika je podle církevního správního území rozdělena na osm diecézí, přičemž koledování v Praze zaštiťuje Arcidiecézní charita Praha. Pod ní pak spadají také farnosti ve středních Čechách, kterých se do letošní Tříkrálové sbírky zapojilo na sedmdesát.

Na co využije pražská arcidiecéze letošní výtěžek z Tříkrálové sbírky?

Zdejší výtěžek půjde na provoz pražského azylového domu pro bezdomovce, na projekt pro tělesně postižené a na fungování nemocnice v Ugandě, kterou Arcidiecézní charita Praha postavila a provozuje. Je tu také možnost pro jednotlivé farnosti, které chtějí svůj finanční výtěžek ze sbírky využít na sociální potřeby ve své lokalitě. Pokud mají o peníze zájem, mohou zažádat o 65 procent z utrženého výtěžku. Dejme tomu, že kdyby třeba v Neratovicích vykoledovali koledníci 100 tisíc korun, tak mohou dostat až 65 tisíc korun pro vlastní místní sociální projekty.

Máte už sečteno, kolik vaši dobrovolníci letos celkově vykoledovali?

V Praze jsme počítali kasičky minulý čtvrtek a dopočítali jsme se částky 2,2 miliony korun. Ve středních Čechách to ještě není hotové, protože si výtěžek počítají v každém regionu sami. Všechno ale nasvědčuje tomu, že výsledek bude zhruba stejný jako loni, tedy dohromady asi 4 miliony za Prahu a Středočeský kraj.

V Praze probíhá dennodenně nespočet dalších pouličních sbírek. Co děláte pro to, aby Tříkrálová sbírka nezapadla?

To je pravda, v Praze je povoleno neuvěřitelných 360 sbírek ročně, což je skoro jedna denně. Máme informace o tom, že právě Tříkrálová sbírka je ze všech nejúspěšnější. Je to dáno i tím, že proběhla už počtrnácté, začátky byly samozřejmě také náročnější. Postupem let máme i větší ohlasy v médiích, lidé jsou o sbírce informováni a vědí, že to není nic pofidérního.

Hraje svoji roli i náboženský podtext?

Určitě. Pro lidi, kteří mají ke křesťanství blíž nejen pro věřící, ale i pro ty, kteří dodržují některé křesťanské tradice má sbírka souvislost s obecnou dobročinností. Hlavně bych ale řekl, že čerpáme i z toho, že Charita ČR je největší nezisková organizace u nás, a tak je jasné, že když udělá nějakou celostátní sbírku, je to po všech stránkách důvěryhodné.

Odrazila se v posledních letech na výsledcích sbírky ekonomická krize?

Já myslím, že neodrazila. Meziroční výsledky ukazují, že se rok od roku křivka výnosů stabilně navyšuje, nejsou patrné žádné výkyvy. Letos se objevují také otázky, jestli se na výtěžku odrazily církevní restituce. Naštěstí se ale ukázalo, že Tříkrálová sbírka nemá žádný vliv na mnohdy zcela chybná veřejná mínění, jako že církev bude díky restitucím najednou hrozně bohatá. To jsou jednoduché a naprosto nesmyslné myšlenky a těší mě, že lidé, kteří koledníky podporují, si to snad nemyslí a pomáhají dál.

Jak si vede ve sbírce Praha a střední Čechy v porovnání s ostatními oblastmi v republice?

Když budeme vycházet z loňských výsledků, které budou pravděpodobně podobné jako letos, vybrali jsme celkově 78 milionů korun. Jak jsem řekl, v Praze a středních Čechách jsme z toho utržili 4 miliony. Je to tedy menší část, což je dané mimo jiné religiozitou například v Olomouci vyberou pokaždé kolem dvaceti milionů korun. Vliv náboženství v jednotlivých regionech určitě hraje svoji roli, dále je také například v Praze patrná jistá anonymita. Na Moravě, kde chodí koledníci hlavně po vesnicích s menší komunitou lidí, si mohou dovolit udržovat s tamními obyvateli bližší vztah.

Existují v pražské arcidiecézi nějaké oblasti, které z tohoto trendu vybočují, kde třeba koledníci vybírají více než ostatní?

Je zajímavé, že několik takových výjimek se na mapě naší arcidiecéze opravdu vyskytuje. Patří mezi ně například Vlašimsko a určitě i oblast Roudnicka. Potom se rok od roku vyskytují i další místa, kde koledníci vyberou víc, souvisí to také s organizací v dané oblasti, s kvalitou a množstvím dobrovolníků.

Převleky koledníků a celkovou vizáž si také zajišťuje každá oblast zvlášť?

Ano, to je dáno také iniciativou jednotlivých farností. Někteří mají převleky velice sofistikované a leckdy to vypadá, jako by koledníci vyráželi natáčet nějaký film. I na kostýmech a líčení je vidět, která farnost vezme sbírku zasvé, a třeba pro všechny koledníky vyrobí shodné koruny a kostýmy, připraví zázemí a postará se o ně… V některých lokalitách pak v rámci sbírky pořádají i tematické akce jako koncerty, živý betlém, tříkrálový průvod a podobně.

Už jste řekl, že na vesnicích na rozdíl od velkých měst mají koledníci s lidmi bližší vztah. Mohou si také koledníci v Praze dovolit koledovat i v bytových domech?

Letos jsme si osvědčili, že je to velmi výhodné. Doporučili jsme koledníkům, kteří na to mají náladu a nestydí se, aby za lidmi šli přímo domů, a vyplatilo se to. Samozřejmě je to složitější, protože ne vždycky se do bytových domů dostanou. Většinou ale, když už jsou lidé doma po práci a koledníci na ně zazvoní, tak jim otevřou a přispějí. Když už jsou u nich doma, tak se lidé také na rozdíl od případů, kdy v rychlosti přispějí koledníkům na ulici více zajímají o to, jak celá sbírka funguje, na co půjde výtěžek a tak dále. Je to tak určitě lepší, ostatně celé tříkrálové koledování vychází z tradice, kdy skupinky chodily přímo do domácností, napsaly na dveře „K + M + B" a požehnaly rodině do nového roku. Samotná koleda byla původně až na druhém místě. I proto se trochu snažíme o navrácení tradice, ze které Tříkrálová sbírka vychází.

Věřím, že je to určitě zajímavější pro samotné koledníky.

Je to pro ně určitě motivující, protože se pak cítí více vtaženi do jakési dobročinnosti. Mohou lidem předat informace o koledování a učí se také komunikovat. Je to pro ně dobrá osobní zkušenost, že se jim podařilo udělat něco dobrého.

Vychováváte si svoje koledníky?

Snažíme se s nimi komunikovat i přes rok a pořádat pro ně různé akce, ale bohužel ne vždycky se podaří mít rok od roku stejné koledníky. Někteří už si na koledování přijdou moc velcí, jiní v daném termínu jedou se školou na hory, není to úplně jednoduché. Snazší a úspěšnější jsou v tomto opět vesnické nebo maloměstské oblasti, kde během roku pro děti dělají třeba oslavu Dne dětí. Kdybychom to udělali v Praze, tak nebudou mít zájem, děti tu mají spoustu vlastních aktivit a pro Charitu už jim většinou nezbývá čas.

Pohledem koledníka: V Praze dají lidé víc,
na Kladně mají s koledníky bližší vztah

Václav Němec se jako koledník účastní Tříkrálové sbírky odmalička. K prvnímu ročníku charitativního projektu ho na přelomu let 1999 a 2000 přivedl otec, koledovat začal ve skupince spolu se svými dvěma sestrami. Do královského převleku se oblékl také letos v lednu, vedle pražských prostranství navíc koledoval i v Kladně.

„Snažíme se s kamarády dostat Tříkrálovou sbírku více do povědomí kladenských obyvatel. V Praze, kde bydlím, patří koledování již k tradici," sděluje Němec. Podle jeho slov je koledování na menším městě obtížnější v tom, že tu koledníci potkají menší počet lidí. Na rozdíl od Prahy pak v Kladně také házejí do kasičky koledníkům menší obnos peněz.

„Panuje zde větší nezaměstnanost, většina lidí, které potkáte, je v důchodovém věku, a obecně tu lidé mají menší výdělky," vysvětluje koledník, který se letos převlékl za Baltazara.

Bližší vztah s dárci

Co Václav Němec na koledování ve středočeském městě naopak uvítal, byl bližší vztah s dárci než v uspěchané a neosobní metropoli. „Lidé se u vás často zastaví, prohodí pár slov, nebo si udělají fotku. Také koledování po jednotlivých domech má svoje jedinečné kouzlo, které v Praze prostě nefunguje," říká.

Z živé paměti vytahuje i jeden veselý zážitek z lednového koledování. Skupinku Tří králů zastavili při přejezdu z Kladna do blízké vesničky policisté.

„Když jsme stáhli okénko, nejprve se z auta vyvalil dým z kadidla, které jsme udržovali žhavé, a pak vykoukl od volantu na první pohled celkem atypicky oblečený král v převleku s gepardím vzorem, s namalovaným černým obličejem a s indickou korunou na hlavě. Umíte si asi představit, jak pan policajt koukal, když tohle uviděl," směje se Němec.

Byli lepší než vloni

To, co si dal jako vizi pro letošní koledování, se mu i ostatním kladenským koledníkům podařilo byli lepší než loni. Více peněz se jim povedlo vybrat i přesto, že se oproti minulému roku do ulic Kladna v lednu vydal jen poloviční počet Tří králů.

A co Václava Němce naplňuje a baví na Tříkrálové sbírce natolik, že se jí letos zúčastnil už počtrnácté? „Je důležité, když někdo přispěje penězi do kasičky někdo méně, někdo více. Nejvíce dá ale ten, který tu kasičku nabídne," říká.

Dobrovolníci tráví dlouhý čas na mrazivém počasí, setkávají se s nevrlými lidmi a na celý týden musí odložit veškeré povinnosti.