„Oslovilo nás nadšení lidí prvorepublikové doby a noblesa, která toto období provázela. Také přirozená návaznost na hony s chrty, které byly v Evropě společně se sokolnictvím vznešenou zábavou českých panovníků a feudálů," uvedl Zdenek Grondol, předseda představenstva Czech International.

Volný přístup do zázemí

Chrt z dostihové dráhy zejména v Praze může mít nebezpečného soupeře koně v Chuchli. Tedy závod s obrovskou tradicí, kterou nenarušila ani válka, natož poválečné totalitní režimy. „Majitelé chrtů v České greyhound dostihové federaci se už s takzvanými zaručenými zprávami o možném nezájmu setkávali. Na závodišti v Motole necháváme laickou veřejnost nahlédnout do zázemí závodních chrtů a snažíme se lidi blíže seznámit se specifiky závodního greyhounda a specifiky dostihového sportu chrtů námi organizovaného," doplnil Grondol s tím, že lidé si tak rychle utváří vlastní názor a údajně už nyní jsou závodní chrti pro veřejnost velice přitažliví.

Chrt když nechce, tak prostě neběží

„Až si někteří lidé uvědomí, že v dostizích koní člověk zvíře pohání, zatímco v dostizích chrtů běží pes sám o své vůli, zájem to u nich třeba taky vyvolá. Protože i u chrtů platí to, co u lidí ve zdravém těle zdravý duch," vysvětluje Zdenek Grondol.

Rozdíl mezi dostihovým koněm a chrtem je podle společnosti Czech International velmi zřetelný. Na závodišti lidé vidí, že nechce-li se chrtovi běžet zastaví se, nebo chrt vystartuje a vrátí se. Mylný je prý i dojem, že chrta je třeba trénovat k dostihům čili stíhání zajíce na dráze. Opak je pravdou chrti se se stíhacím pudem již narodili, na dráze trénují udržování své kondice a zjišťují si např. optimální stopu stejně jako například závodníci motosportu.

„Osobně mi chrtí dostihy přijdou jako vcelku přitažlivá nová pražská atrakce. Na koně či psa je při běhu vždycky krásný pohled. Jenomže kůň neloví, kdežto pes ano. Má to přece v genech a tím mi chrtí dostihy přijdou divácky o mnoho dramatičtější," sdělil svůj názor Miroslav Brejša. O psí šampiony je v objektu motolského závodiště i prvotřídně postaráno. Nechybí klimatizovaný racing paddock s kójemi, samostatná místnost se sprchami, šatna pro přípravu chrtů k závodu, kout s roštem a miskami pro sportovní nápoje, také prostor s regály pro ručníky a masážní olejíčky a samozřejmě místnost pro veterináře.

„Jsem tak trochu na rozpacích, jestli se nejedná o týrání zvířat. Nemám ráda ani koňské dostihy, už hodně zvířat při nich zemřelo. To všechno kvůli nějakým hloupým sázkám," odmítala tento druh společenské zábavy Marta Kozderková. Zdraví zvířat mají na starosti veterináři, kteří zřejmě nejlépe posoudí, zda „hloupé sázky" zvířatům škodí.

„Zdravotní stav zvířete je dán nejen genetickou výbavou, ale i životními podmínkami. Obecně vzato, nejen psí plemeno v podstatě postupně zabíjíte tím, že ho ponecháte v nečinnosti," poznamenal Jaromír Hodouš z veterinární kliniky v Praze 8.

První Mezinárodní závody na letenském stadionu

První Mezinárodní závody chrtů byly pořádány v říjnu roku 1930 na letenském stadionu v Praze, návnada byla umělá. Propagaci závodů se věnoval film, rozhlas, přední pražské časopisy i noviny. K dostihům patřily i sázky na psy.

Totalizátor s četným personálem měli po celou dobu závodu plné ruce práce a výsledek pokladny si nezadal s výsledky pokladny při dostizích klusáků.

Vysoce moderní technologie, jaké je jaké je v daném sportu vidět v Americe nebo v Austrálii mají nejen v pražském Motole zaručit zcela bezproblémový chod chrtích dostihových závodů.