VYBERTE SI REGION

Kongresové centrum v novém? Prahu vyjde na 800 milionů korun

Praha - V rozmezí tří let chce město do Kongresového centra Praha (KCP), coby jeho akcionář, investovat 800 milionů korun. V objektu se mají údajně ještě letos zahájit rozsáhlé adaptační práce.

20.1.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
Kongresové centrum Praha, bývalý Palác kultury.

Kongresové centrum Praha, bývalý Palác kultury.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Podle dostupných informací začátek rekonstrukce nelze nijak uspěchat zatím se prý musí nejdříve pečlivě připravit objem a technické požadavky prací s následným výběrovým řízením. Prvotní odhady však hovoří o březnu nebo dubnu.

První etapa čerpání nyní již státních peněz by měla směřovat k nákupu chybějícího vybavení, úpravy podhledů nebo oprava dosluhující kotelny. „Ke kotlům z konce sedmdesátých let minulého století byly v roce 2000 instalovány nové hořáky. Rozdílnost staré a nové techniky se ale bohužel projevuje," konstatuje ředitel KCP Michal Kárník. Ten dále uvedl, že se začne nejdříve s pracemi, které nevyžadují stavební a jiná povolení.

„Naše ambice jsou vytvořit z objektu jedno z nejlepších kongresových center v Evropě. Jen jeho poloha je oproti jiným evropským centrům přímo snová nabízí totiž úchvatný výhled na Prahu. Tak proč z toho nevytěžit maximum?" sdělil Václav Novotný, náměstek primátora a radní pro oblast kultury.

Právě o maximum se v minulosti KCP už snažilo. Objekt má 70 sálů a salonků, ke kterým vede 46 výtahů. Do největšího sálu se vejde naráz 2800 lidí. I proto se zde konal v roce 2000 summit Mezinárodního měnového fondu. Tato akce však pořadatelům zlomila vaz.

Polovinu půjčky KCP samo splatilo

Na rekonstrukci před summitem si KCP půjčilo čtyři miliardy na základě obligací garantovaných státem. Následně splácelo úroky ve výši osmdesáti miliónů korun, což už ji ale neumožňovalo investovat do svého rozvoje, třeba tak jako konkurence v zahraničí. Tím vše skomíralo. Polovinu půjčky KCP samo splatilo. Dalších 1,85 miliardy korun v uplynulých týdnech zaplatil stát svým vstupem do majetkové struktury centra. To ročně vykazuje zisk zhruba 60 milionů korun.

Postupem času se z různých alternativ nabízely pouhé dvě objekt zbourat nebo jej dát do správy státu. Výsledek je nyní jasný, rozpočet na záchranu taky. „Obrátit se při záchraně KCP na stát jsme považovali za férové nejenom s ohledem na původní problém zadlužení v rámci summitu Mezinárodního měnového fondu a NATO. Ze všeho nejvíce jsme si byli vědomi, že pokud KCP zanikne, stát i Praha přijdou o jeden z nejbonitnějších typů turistiky," vysvětluje náměstek primátora Václav Novotný.

Prosklená fasáda zvyšuje energetické náklady

A tak se proto vloží peníze například na opravu technologického zázemí včetně audio-vizuální techniky. Na řadu přijde i obnova elektrických rozvodů nebo úprava interiérů na chybějící výstavní prostory. Nepochybně nemalá investice padne na zateplení objektu, jehož prosklená fasáda je situována na sever a dosud jen zvyšuje energetické náklady.

Podle Novotného zrekonstruovaný objekt navíc poskytne práci množství lidí, což do státního rozpočtu generuje odhadem 460 milionů korun ročně. „Z této základní úvahy podložené fakty, zkušenostmi a čísly jsme proto usoudili, že pokud se vložením dlužné částky do základního kapitálu KCP stane stát jeho majoritním spoluvlastníkem, přinese to velmi brzy zřetelný ekonomicky efekt všem městu, státu i Pražanům. Pokud by došlo k rozprodeji majetku do soukromých rukou, Praha by přišla o pevnou část výrazně ziskového sektoru," doplnil náměstek primátora Václav Novotný.

Autor: Petr Štrompf

20.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
14 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies