VYBERTE SI REGION

Kvůli Národní třídě padly cenné domy. Původně přitom vůbec nemusely

Nové Město - Obrovskou proluku zaplnil vestibul metra a náměstíčko. Nyní je nahradí obchodní centrum.

21.7.2012 2
SDÍLEJ:

OD ROKU 1985 DO ROKU 2008 se vypadal vestibul metra Národní třídy ze Spálené ulice až na drobné změny stejně. Že při jeho budování padlo mnoho historických domů, si už dnes pamatuje málokdo.Foto: archiv VLP

Během následujících dvou let nahradí vstupní vestibul stanice Národní třída na trase B administrativně obchodní komplex Copa centrum, čímž změní oblast k nepoznání. Ale už samotná výstavba metra před třemi desítkami let zde nenechala kámen na kameni.

O vybudování stanice podzemní dráhy v oblasti Národní třídy hovořili představitelé města už v období první Československé republiky. Návrhy počítaly s umístěním v blízkosti Národního divadla. Plány z roku 1970 už zanesly stanici na území sevřené ulicemi Spálená a Purkyňova, jejíž jméno měla nést. Nakonec však dostala název podle nedaleké ulice Národní.

Před tím, než na konci sedmdesátých let začala v této oblasti výstavba metra, došlo k odstranění několika historických domů, z nichž některé pocházely ze 14. století.

„Jejich význam byl srovnatelný s nejstaršími stavbami na Starém Městě. Demolicí se Praha připravila o cenné památky," říká historik umění a jednatel Klubu za Starou Prahu Richard Biegel. Bourání přitom nebylo nutné, dokonce se s ním původně ani nepočítalo.

Marný boj památkářů

Vždyť i Máj, který vznikl o pár let dříve než metro, na tyto domy plynule navazoval. Počítalo se s tím, že stavební jáma stanice metra vyústí až za těmito domy. Během stavby ale došlo k náhlé změně záměru, aniž by pro ni existovaly argumenty. Památkáři s obratem nesouhlasili, svůj boj s výkonnou mocí však prohráli.

Po likvidaci domů vzniklo náměstíčko s osmnácti stromy, velkými květináči a dřevěnými sedátky na žulových základech. Prostranství obohatila desetimetrová fontána navržena výtvarníkem, malířem a sochařem Pavlem Trnkou.

Letiště v centru

Do ocelových rámů z kladenské „poldovky" zasadil šikmá skla, na něž padala voda. Umělecké dílo s vlastní čističkou vody prosvětlovaly v noci barevné reflektory. Nezvyklý tvar lomeného křídla měl evokovat letiště. Již rok před sametovou revolucí vodu a světla fontány řídil počítač. Od roku 2009 zde umělecké dílo už nestojí.

Výstavba metra Národní třída trvala dlouhých osm let, a tak slavnostní zahájení provozu začalo až na podzim roku 1985. Cestující si museli hned od začátku zvyknout, že oproti některým jiným stanicím se při vstupu do podzemí docela našlapali. Po té, co je totiž pohyblivé schody dopravily o téměř čtyřicet metrů hlouběji, bylo nutné ujít po svých 69 metrů dlouhou přestupní chodbou.

„Zpočátku provozu jsem si párkrát zanadávala, hlavně při nošení nákupu, ale časem jsem si zvykla a chůzi v podzemí přeměnila na trénink," vzpomíná Olga Králová. Eskalátory musely být postaveny tak daleko od nástupiště, aby mohl být dodržena alespoň minimální přípustný poloměr oblouku kolejí vedoucích k Můstku.

Místo vestibulu výtah

Další cestující Petr Jakš přiznává, že dlouho nechápal, proč jsou mezi výstupem z Národní třídy a okolními stanicemi na „béčku" tak nesouměrné vzdálenosti. Zatímco Můstek je vzdálený jen desítky, Karlovo náměstí stovky metrů. Vysvětlení podává „chybějící" vestibul jižně od stanice.

Projektanti sice s eskalátorovým výstupem v oblasti Lazarské či Vodičkovy ulice počítali, ale jeho stavba by si vynutila ještě větší rozsah demolicí historických domů. Proto nakonec z těchto plánů sešlo. Přesto loni, aniž by se cokoli muselo poroučet k zemi, dostali lidé možnost se z této části do metra dostat. Začala totiž fungovat dvojice na sebe navazujících výtahů, které mají vstup v ulici Magdalény Rettigové za barokním kostelem Nejsvětější Trojice. Bezbariérové zařízení má celkovou kapacitu v jednom směru až 720 osob za hodinu. Od 10. června kvůli dlouhodobému uzavření stanice bohužel výtahy nefungují, což je pro vozíčkáře, starší lidi i maminky s kočárky značná komplikace, protože Můstek ani Karlovo náměstí bezbariérový vstup nemají.

K výstavbě Copa centra, a tedy i uzavření stanice, mělo původně dojít již v letech 2010 a 2011, nicméně především archeologický průzkum si vynutil odložení až na současnost. Až za dva roky začnou ve stanici Národní třída opět zastavovat soupravy metra, vestibul stanice bude již přestěhován pod zem, stejně jako technické zázemí. Cestující díky tomu pojedou po kratších eskalátorových schodech, než byli doposud zvyklí. Stanice zároveň projde celkovou rekonstrukcí.

Historik umění a jednatel Klubu Za starou Prahu Richard Biegel říká:

Proluku na Národní neměla zaplnit jen jedna obří stavba

Richard Biegel se svými kolegy bojuje Za starou Prahu. Jak tedy nahlíží na její novou podobu, konkrétně na výstavbu Copa centra na Národní třídě?

Souhlasíte se zastavením obrovské proluky u metra Národní třída?

Ano, protože zástavba sem patří. Ale měly být respektovány historické parcely a tudíž postaveno několik domů. Nyní vznikne necitlivě jedna stavba, navíc vyšší než okolní objekty.

Podařilo se na ploše budoucího Copa centra alespoň zachránit maximum možného?

Rozhodně ne, celé prosazení této monstrózní budovy považuji za neomalenost. O historických sklepech se ví desítky let, i když někteří lidé, například bývalý ministr kultury Jiří Besser, se snažili nevěrohodně vzbudit dojem překvapení nad jejich objevem. Neměl být problém s nimi v projektu počítat. Kdo tvrdí, že sklepy nešlo zachránit, nebo pro to neexistoval důvod, je alibista. Bohužel opět zvítězila síla peněz. Dobrovolně jsme se připravili o paměť místa, což je velká škoda.

Památkáři se původně dohodli na zastavovacích podmínkách. Ty nepomohly?

Ne, protože je nakonec nikdo nerespektoval a nesankcionoval jejich porušení. Jde o názornou ilustraci propojení velké radnice a podnikatelů. Už to, že Copa centrum staví Sebastian Pawlowski, který byl svého času ‚panem domácím magistrátu', hovoří za vše.

Považujete začínající výstavbu nad metrem jako urbanistickou chybu?

Ano, a dokonce zásadní. Bohužel zde selhal nejen urbanismus, ale i památková péče. Projekt dokazuje, že je Praha vydána napospas partikulárním zájmům.

MICHAL VRBECKÝ

Autor: Redakce

21.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Brusel schválil Česku miliardy na velké infrastrukturní projekty

Brusel - Tři velké projekty obnovy české silniční a železniční sítě v celkové hodnotě 161 milionů eur (asi 4,35 miliardy Kč) z evropských fondů schválila Evropská komise, která to dnes uvedla v tiskové zprávě.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies