VYBERTE SI REGION

Vzpomínky: Lidé se ve vagónu mačkali a neměli téměř žádné oblečení

Praha - Opuštěné a neopravené bubenské nádraží by se do dvou let mohlo změnit v Památník ticha, moderní expozici o dějinách 20. století se sálem otevřeným pro různé diskuse. Prvním krokem k tomuto uskutečnění bylo pondělní odhalení pomníku téměř 50 tisícům pražských židů, kteří byli v letech 1941 až 1945 z tohoto nádraží deportováni do koncentračních táborů a většina z nich už se zpátky domů nevrátila.

11.3.2015
SDÍLEJ:

Věra Pazderková prožila období protektorátu v Holešovicích. Se svoji matkou pomáhala vězňům, kteří ve vagónech pro dobytek přijeli na bubenské nádraží.Foto: DENÍK/Dimír Šťastný

Na slavnostním aktu nechyběly mezi vzácnými hosty ani dvě desítky pamětníků, kteří tudy nedobrovolně opouštěli Prahu. Dorazila i čtyřiaosmdesátiletá Věra Pazderková, která v nedaleké Partyzánské ulici v Holešovicích strávila celé dětství.

Vlak plný hladových vězňů

Pražskému deníku pak prozradila svůj nejsilnější zážitek právě na nádraží Bubny. Když se asi dva týdny před koncem války v roce 1945 se vrátila domů ze školy, matka jí oznámila, že na nádraží právě zastavil vlak plný vězňů. „Odneseme jim jídlo," prohlásila prý odhodlaně matka Věry Pazderkové a slila hrách z kamen. Pak vzaly plný hrnec každá za jedno ucho, sběračku, hrnek a vyrazily na cestu.

Když došly na místo, stál tam nákladní vlak zvaný hytlák, ve kterém se běžně vozil dobytek. Neměl ani okna, jen malé otvory u stropu. Dveře byly zavřené a kolem pochodovalo několik nacistických vojáků s puškami na rameni.

„Maminka byla ale troufalá a uměla německy, proto k jednomu z nich přišla a spustila na něj, že jestli jsou uvnitř hladoví vězni, tak ať okamžitě otevře, že neseme jídlo," vypráví pamětnice. Když prý voják hrách viděl, hned se do něj pustil. Poté, co se trochu najedl, svolil a nechal dveře otevřít.

Oslepeni náhlým světlem

Tehdy Věře Pazderkové ještě nebylo ani 15 let, přestože už zažila několik náletů i další strašlivé zážitky z období protektorátu. Podle svých slov ale do smrti nezapomene na to, co spatřila uvnitř vagónu.

„Vidím to celé před sebou, jako by to bylo včera, taková to byla hrůza. Lidé namačkaní jeden přes druhého, neměli téměř žádné oblečení, jen pruhované plátěné hadry. Někdo měl třeba jen kalhoty, jiný zase vestu," říká. Oslepeni náhlým světlem z venku si zakrývali oči a ve strachu se krčili, protože netušili, zda je nečeká další utrpení. Podle vyprávění byli všichni velmi vyhublí, doslova jen kost a kůže.

V rukách měli prázdné plechovky od konzerv a matka s dcerou hned začaly hrnkem jídlo nabírat a vězni jeden po druhém přicházeli. Kdo neměl nádobu, dostal hrách třeba i do čepice. Němečtí vojáci jen přihlíželi, protože s rychle blížícím se koncem války si nechtěli dělat další problémy, myslí si vitální dáma.

Dopis rodině zajatce z Francie

„Moje maminka na vězně mluvila německy, ale příliš neodpovídali. V jednu chvíli se zvedl z kouta jeden muž a oslovil ji francouzsky," pokračuje. Pohublý mladík ji prosil, aby napsala jeho rodině, že je naživu. Žena si v nádražní budově půjčila tužku a papír a napsala si jeho adresu, naopak jemu podala tu svoji. Krátce na to výpravčí zapískal a vlak odjel.

Hned jak skončila válka, napsala rodina Věry Pazderkové příbuzným do Francie, nikdo jim ale neodepsal. Za pár týdnů ale nečekaně přišel dopis z nemocnice v Táboře. Stálo v něm, že k nim byl převezen vězeň, který u sebe neměl žádné doklady, jen napsanou adresu na kusu papírku a že přes hospitalizaci nakonec zemřel. Nebylo pochyb, že šlo o nešťastného Francouze.

Do Mauthausenu a zase zpátky

Až po letech Pazderková zjistila, že vlak vyrazil z koncentračního tábora v Sachsen- hausenu a mířil přes Prahu a České Budějovice do Maut- hausenu, kde ho ale nepřijali a jel zase zpátky. Lidé z něj se už sice za žádné ostnaté dráty znovu nedostali, zdlouhavým cestováním v neúnosných podmínkách jich ale ještě mnoho zemřelo.

Statečné ženy ale nebyly jediné, kdo se tehdy snažil vězňům pomoci. Zpráva o vězních na bubenském nádraží se rychle rozšířila mezi obyvateli Holešovic a mnoho jich přinášelo různé potraviny. Podle Pazderkové se dokonce uvažovalo, že si lidé zkusí odvést vězně domů.

Pazderková nakonec vystudovala knihovnickou školu a po válce dobrovolně odešla do pohraničí, kde pracovala v českokrumlovské knihovně a v jihočeském městě bydlí dodnes. Přesto ani chvíli neuvažovala, že by dlouhou cestu na odhalení památníku neabsolvovala. „Přijela jsem jen na otočku a hned zase pojedu zpátky, stojí mi to za to," tvrdí dáma a dává si sportovní batoh na záda."

Vztyčená kolejnice, která od pondělí zdobí prostranství před nádražím jako vzpomínka na židovské oběti, se jí líbí. „Dílo je symbolické a míří do nebe. Kam jinam by ti chudáci patřili," dodává Věra Pazderková.

Čtěte také: Socha na nádraží Bubny připomíná transporty Židů

Autor: Matěj Ludvík

11.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

předseda představenstva OSA Roman Strejček
7

OSA utřela nos. Poplatky o 50 procent neporostou

Automatické sněhové řetězy Gecko.

VIDEO: Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Déčko může mít ze začátku jen dvě stanice. Sousedící

Praha /INFOGRAFIKA/ - Problémy s výkupem pozemků komplikují stavbu metra D. Dopravní podnik nyní vypracovává analýzu, v jakém pořadí by se měly stanice trasy budovat. V úvahu přichází i varianty, které nepočítají s tím, že by vozy z počátku jezdily až do Písnice.

AKTUALIZOVÁNO

V Itálii havaroval autobus s maďarskými školáky. Zemřelo 16 lidí

Páteční nehodu autobusu, který převážel maďarské školáky, nepřežilo 16 lidí. Autobus havaroval u italské Verony. Informovala o tom dnes italská záchranná služba, která původně hovořila o sedmi mrtvých. Autobus začal hořet na výjezdu z dálnice.

Ze zavaleného hotelu v Itálii vytáhli další čtyři živé lidi

Z trosek lavinou zasypaného hotelu ve střední Itálii záchranáři v noci na dnešek vyprostili další čtyři živé lidi, což zvyšuje počet zachráněných na devět. Informovala o tom dnes italská záchranná služba. Pět lidí bylo vyproštěno už v pátek. Lavina na hotel, v němž bylo kolem 30 lidí, spadla ve středu krátce po zemětřesení, které zasáhlo střední Itálii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies