Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidice rozezní drama jejich obyvatel

Praha/Lidice - Od lidické tragedie uplyne letos 70 let. Pamětníci, kteří vyhlazení Lidic přežili, postupně odcházejí a nové generace nebudou mít brzy žádný přímý kontakt s pamětí místa. Občanské sdružení Sonosféra se proto rozhodlo vytvořit pro budoucnost trvalou a přitom do jisté míry živou vzpomínku na středočeskou obec, jejíž osud se naplnil za heydrichiády v červnu 1942.

2.3.2012 1
SDÍLEJ:

ROTUNDA památníku je symbolem starých Lidic. Foto: Archiv VLP

Díky projektu Rozeznění Lidice 2012 se bude moci návštěvník Lidic při procházce pietním územím seznámit s historií obce jinak než dosud. Doprovázet jej nebude průvodce, ale zapůjčený upravený mobilní telefon se sluchátky, v nichž bude moci vyslechnout audiodrama inspirované životem vesnice před tragickou událostí.

Posluchač je poslechem motivován, aby objevoval detaily krajiny a hledal v ní místa, kde býval mlýn, hospoda, rybník nebo kostel. Záleží na každém jednotlivci, kolik původních obyvatel jakoby potká, v kterých zákoutích vesnice něco zaslechne. Přístroje nevyžadují obsluhu, pracují samy.

Poprvé uslyší návštěvníci audiodrama letos 8. června, v předvečer 70. výročí vyhlazení Lidic.

Autorkou uměleckého dramatického textu, který se stane základem projektu Rozeznění, je Tereza Semotamová (1983), česká spisovatelka a překladatelka žijící momentálně v Německu, kde píše doktorskou práci věnovanou německým rozhlasovým hrám padesátých let. Její práce na dramatu začala v létě 2011 a skončila v lednu letošního roku.

Tématem je všední život obce

Dílo je interpretací dostupných informací o starých Lidicích, ale nejde o dokumentární drama. „Je to můj pohled na to, co v Lidicích mohlo znít v posledních dnech před zánikem obce,“ říká Semotamová. Hlavním tématem díla tak jsou „malé dějiny“, obyčejný život člověka v dramatické době na začátku heydrichiády.

Jednotlivé scény se inspirovaly osudy obyvatel domů, které v konkrétních místech stály. Přestože jde o umělecké dílo, musela autorka respektovat faktografii. Proto se opřela o rozsáhlý historický průzkum mezi lidickými pamětníky, který proběhl ve spolupráci s občanským sdružením Post Bellum. Dalším zdrojem informací jí byly odborné práce historika Eduarda Stehlíka, fondy Památníku Lidice, Státní oblastní archiv v Praze a v Kladně a další. Do roku 1942 byly Lidice obyčejnou kladenskou vesnicí, kterou nebyl důvod nějak zvlášť dokumentovat. Dílčí informace proto musela autorka scelit a doplnit historicky věrohodnou fabulací do uceleného uměleckého obrazu.

Autoři projektu věří, že audiodrama rozšíří možnosti seznámení se s osudem Lidic a přiláká do prostor památníku zejména mladou generaci.

Mobilní průvodce

Mobilní průvodce, který je znám například z předních světových galerií, bude v Lidicích sloužit jako přehrávač audiozáznamu a současně navigace GPS. Díky navigaci automaticky vybírá, spouští a mixuje jednotlivé části nahrávky podle toho, kde se posluchač právě nachází. Audiodrama je tak interaktivní, protože jeho konečná podoba závisí na trase návštěvníka v lokalitě někdejší obce. Navíc lze na některých místech při opakované návštěvě slyšet jinou část dramatu.

Tereza Semotamová, autorka dramatu, řekla Deníku: O Lidicích jsem věděla málo

Čím vás oslovilo téma Lidic? Máte k nim nějaký osobní vztah, nebo jste byla vyzvána na základě předchozích prací přímo organizátory projektu?

Byla jsem oslovena na základě toho, že jsem napsala již několik rozhlasových her. Téma mě oslovilo tím, že mám ráda formu audiodramatu a symbióza slov, zvuků a hudby je pro mě specifickým uměleckým druhem. K Lidicím jsem žádný vztah neměla, protože jsem o tragické události samotné téměř nic nevěděla. I to mi přišlo symptomatické pro dobu, v níž žijeme a která je katastrofami zahlušena. Na dějinách 20. století mi připadá fascinující, že je často lze vyprávět na základě konkrétních lidských osudů.

Žijete nyní v Německu? Má tamější, zejména mladá veřejnost vůbec ponětí o tom, co se skrývá za pojmem Lidice, či lidická tragédie?

Německá mládež až na výjimky tuto vesnici a její osud nezná to ani po ní nelze chtít, protože Lidice nebyly jediným místem, které mělo být vymazáno z mapy a stihl je tak krutý osud. Jakkoli je německé vyrovnání se s fašistickou minulostí v českých médiích vynášeno do nebes, myslím si, že až na divoká šedesátá léta bylo a je mimo intelektuální kruhy v rámci široké veřejnosti v rozhovorech spíše vytěsňováno. To ovšem může být pouze má osobní zkušenost.

Autor: Jan Horák

2.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dílčí výsledky houbařských výprav Jiřího Laštůvky z uplynulého týdne.
2 4

Hlinecký houbař nanosil za týden z lesa přes tisíc hřibů

Ilustrační foto
18

Do půlky srpna má být mírně chladněji a deštivěji, než je zvykem

Zeman bude do krajů nadále jezdit, podle Ovčáčka to není kampaň

/ANKETA/ Prezident Miloš Zeman bude v návštěvách krajů od září pokračovat, nejsou součástí předvolební kampaně, míní prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zvážit cesty, případně zahrnout náklady na ně jako bezúplatné plnění do volebního limitu, by měl Zeman podle člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jana Outlého. Zeman bude v přímé volbě usilovat o znovuzvolení, limit nákladů pro každého kandidáta je 50 milionů korun.

V Lokti zahynul mladý motokrosař

Motokrosové mistrovství světa v Lokti si vybralou krutou daň. V sobotním závodě evropského šampionátu do 85 ccm 13letý Moldavan Igor Cuharcius havaroval při dopadu svého stroje na dvojskoku z horní části okruhu.

Myslivci rozmisťovali pachové ohradníky. Ty mají zabránit migraci divočáků

/VIDEO/ Tisíce kelímků s pěnou a koncentrátem, stovky myslivců, desítky kilometrů. Tak v sobotu vypadala hranice zlínského okresu od brzkých ranních hodin.

Kláštery nabízejí poznání, odpočinek, ubytování i nové zážitky

Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Seznamuje s řeholním životem i s tím, jak církev postupně staleté objekty renovuje. Kláštery jsou stále více objevovanou skupinou památek, která láká zájemce o kulturu i milovníky technických či přírodních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení