VYBERTE SI REGION

Lidské štěstí se dá hledat jen uvnitř. Kdo ho hledá venku, je blázen

Praha /ROZHOVOR/ - Naposledy jsem s ním mluvil přede dvěma lety. Tehdy jedna otázka zněla: „Jak by se vše mělo vyvíjet tak, abyste za deset let byl spokojen?" Odpověděl: „Kdyby to zůstalo tak, jako teď." Utekly dva roky. Sedíme proti sobě a povídáme si o tom, jak se svět kolem pohnul. A jestli se pohnul.

28.2.2015
SDÍLEJ:

Jeden ze zakladatelů nadačního fondu Dobrý anděl Petr Sýkora při malování andělů v motolské nemocnici.Foto: archiv Petra Sýkory

Jsme v kanceláři na pražském Smíchově. Sídlí zde nadační fond Dobrý anděl. Proti mně sedí Petr Sýkora. Muž, který Dobrého anděla založil spolu s Janem Černým a Andrejem Kiskou. Protože měli po prodeji firmy na distribuci kancelářských potřeb dostatek peněz, rozhodli se, že chod Dobrého anděla zajistí na pět let. A vložili do projektu 25 milionů korun.

Kdo nezná Dobrého anděla, tak tady je stručný popis. Jde o nadační fond, který pomáhá rodinám s dětmi, kde maminka, otec nebo některé z dětí trpí onkologickým onemocněním (případně dítě jiným vážným dlouhodobým onemocněním), a kde se tyto rodiny vlivem onemocnění dostaly do těžké finanční situace.

Do nadačního fondu přispívají lidé a organizace a to pravidelnou měsíční částkou. Veškeré peníze do fondu od Dobrých andělů vložené, míří do posledního haléře k rodinám. Každá rodina tak například v lednu dostala 4759 korun. Těch rodin bylo na konci ledna 1675, před pár dny 1708. Celkem Dobrý anděl pomohl 2135 rodinám. Dobrých andělů bylo na konci ledna evidováno 38 tisíc.

Petr Sýkora sedí přede mnou se svým typickým klukovským úsměvem. On snad ani dobrou náladu neztrácí. Možná pro to, že Dobrých andělů přibývá a že další úkol, to jest dlouhodobě finančně zajistit chod nadačního fondu na další roky je na nejlepší cestě splnit.

Petr SýkoraPři studiu na vysoké škole začal s kamarádem rozvážet po Praze kancelářské potřeby. Později firmu Papirius prodali. Část peněz, 25 milionů, vložili do nadačního fondu Dobrý anděl, aby zajistili na pět let jeho chod. Je ženatý, jeho žena je cvičitelkou jógy, mají spolu dva syny, bydlí v Praze. Část roku tráví na Novém Zélandu. Věnuje se extrémnímu vytrvalostnímu sportování. Absolvoval po celém světě řadu vytrvalostních závodů, kdy se v jednom závodě jezdí na kole, běhá, plave, jezdí třeba na raftu i na kajaku.

Jaké byly pro vás ty dva roky, kdy jsme se neviděli?

Náročné a hezké. Tuhle jsem potkal staršího pána, který podporuje vážnou hudbu. O Dobrém andělovi slyšel málo, ale když se dozvěděl, že je tu v republice 38 tisíc Dobrých andělů, řekl jen: „To je dobrá zpráva pro tuto zemi, že tu je tolik andělů. Je to jedno z řady znamení, že česká společnost funguje a že si umíme opět pomáhat." Ty dva roky byly velmi pestré.

Vy jste známý tím, že čas od času se vrháte do extrémních vytrvaleckých závodů v extrémních podmínkách. Kde jste se v poslední době účastnil něčeho podobného?

Před rokem na Novém Zélandu. Se třemi kamarády jsem tam absolvoval závod světového poháru v takzvaném adventure racingu, tedy na kajaku, na kole, pěšky, na raftu celkem asi 15 tisíc metrů převýšení a asi 500 kilometrů novozélandskou divočinou. Bylo to náročné, jeden mylný předpoklad měl za následek, že jsme spali asi osm až deset hodin za pět dnů. Ale krásné to bylo!

Jak jste skončili? Vyhráli jste?

Do poslední noci jsme byli čtvrtí, nakonec šestí z asi 35 týmů. To ale není důležité. V našem týmu byl můj přítel, který je v tomto sportovním odvětví živou legendou. A v tomhle závodu jsem jednu chvíli opravdu nemohl, měl jsem dost. On si mne přivázal za pas na pružný provaz, takzvaný bungee, a do kopců mne poslední noc tahal. Chlap jako hora. Před dvěma týdny mi psal, že je po operaci nádoru prostaty. Muž v nejlepších letech, čtyři děti, hypotéka. Pevně věřím, že bude opět zcela fit. Říkám si to zejména pro to, že kdyby na Novém Zélandu existoval DOBRÝ ANDĚL, jeho rodina by byla přesně ta, které by Dobří andělé pomohli. Těším se, až ho za pár týdnů uvidím.

Když jsme u Nového Zélandu, vy tam část roku s rodinou žijete. Jezdíte si tam odpočinout?

S touhle myšlenkou tam nejedu. Máme rádi tamní přírodu, kulturu, lidi, pro kluky (synům je 7 a 9 let - pozn. red.) je to zdravé prostředí. Tady chodí do školy rádi, ale tam se těší ještě více. Jsou více venku. Máme více času na obyčejné věci. Je to malinko poustevnický život.

Petr Sýkora, hlavní zakladatel nadačního fondu Dobrý anděl.Jak to myslíte?

Máme tam méně známých lidí, a tak je více času na čtení, třídění myšlenek. Miluju třeba cestu s klukama do školy a ze školy. Bydlíme na kopci a do školy musíme dolů. Jako kdybychom bydleli na Petříně a šli do školy k Vltavě. Do školy z kopce, zpátky, pravda, trochu do kopce. Dolů je to dvacet, nahoru třicet minut a my si přitom povídáme. Vloni jsem cestou takhle klukům postupně přečetl Tajuplný ostrov.

Jak to myslíte? Normálně jdete a čtete normální knihu, nebo máte elektronickou čtečku? A jak vám taková čtecí cesta trvá dlouho?

Kdepak, krásnou knihu s ilustracemi Zdeňka Buriana. Čtecí cesta" netrvá o moc déle, jen je potřeba dávat pozor, kam šlapu, když se za jednu ruku drží Filip, který ze schodů skáče, a ve druhé je kniha.

Usínáte a probouzíte se s myšlenkami na Dobrého anděla?

Večer už nepracuju, spíše čtu, nebo jsem s dětmi.

Ještě pořád si píšete deníček?

Pořád. Ráno, když ostatní spí a je klid. Včera jsem ulehl už v půl deváté. S Dobrým andělem neusínám, ale je pravda, že s ním občas vstávám. Ráno před pátou se mi už myšlenky rychleji rozjedou.

Vy jste se společníkem vložili do Dobrého anděla na jeho chod na pět let. Za vámi jsou tři a půl roku. Jak je to s hledáním těch, kteří by peněžně vše zajistili do budoucna?

Vypadá to, že peníze vydrží téměř na avizovaných pět let, možná o pár měsíců méně. Ale to je v pořádku, je to nový projekt, nedalo se to odhadnout zcela přesně. Oslovili jsme pár lidí, kteří by měli chuť tuhle věc podpořit. Těch, většinou, podnikatelů je kolem patnácti a provoz máme již z velké části přefinancovaný. Je radost vědět, že na to nejsme sami. Máme nové přátele. Mou snahou je, aby až příští rok spotřebujeme moji a Honzovu podporu (tj. původních 25 milionů korun - pozn. red.), tak Dobrý anděl bude mít hotovost na dva roky provozu. Tuto rezervu bychom rádi drželi dlouhodobě - pro všechny případy. Jsem možná energický podnikatel, ale na Dobrého anděla se díváme velmi opatrně. Úsilím velkého množství lidí jsme vytvořili systém, který funguje perfektně a teď je nutno nastavit vše tak, aby to fungovalo dlouho. Pak ta naše vložená energie ponese dlouhodobé ovoce.

Neziskových organizací jsou mraky. Ne každá je úspěšná jako ta vaše. Nesetkáváte se se závistí a negativními názory od jiných organizací, že třeba máte podporu v televizi?

Co na to říci? My jsme do Dobrého anděla vložili nejen peníze, ale především téměř všechen čas a dvacet let podnikatelských zkušeností. Když jsme zakládali Dobrého anděla a debatovali s Andrejem Kiskou (nynější slovenský prezident - pozn. red.), který na Slovensku Dobrého anděla založil, tak jsme mu říkali, že nikoho v médiích neznáme a nevíme, jestli se nám podaří nějakou mediální podporu, zejména pak v televizi domluvit. Postupně nám daly prostor všechny celoplošné televize, ta pomoc byla obrovská.

Čím si to vysvětlujete?

Dobrý anděl je totiž průhledný a jasně vyprofilovaný. Téma je srozumitelné. Na webu je všechny toky peněz jasně vidět v reálném čase. Všechny peníze do jediného haléře odcházejí do rodin. Nehrozí tady to, že by Petr Sýkora žil z peněz, které pošlou Dobří andělé. Příjemci pomoci jsou jasně definovaní, navíc každou přihlášku nejprve schválí lékař. Na Slovensku tento projekt funguje skvěle už sedm let. Zdroj našich peněz je také zřejmý - prodej společnosti Papirius v roce 2006.

Jak se díváte na neziskový sektor, na charitativní činnost v naší republice?

Tuhle jsme měli dozorčí a správní radu a dívali se asi na dvě desítky největších neziskových organizací v Čechách. Snad s výjimkou jediné nemám pochybnost, že všechny dělají užitečné věci a že svoji činnost dělají velice profesionálně Často slyším klišé, že v neziskovém sektoru se peníze zneužívají. Myslím, že je to minulost. Také je to výmluva, proč nepomáhat.

Nicméně jistě každou jinou nadaci považujete za svoji konkurenci.

To tedy nepovažuji.

Nepovídejte, vždyť by ty peníze směřujícím jinam, mohly mířit k vám.

Koláč - tedy objem darů - v České republice není daný, ale roste. Čím více bude dobrých a transparentních organizací, tím poroste rychleji. V dobách, kdy jsme vedli s Honzou firmu Papirius, jsme chtěli konkurenci porazit na hlavu. Teď je to jiné. Věříme, že řada lidí a rodin začala s Dobrým andělem pomáhat poprvé. Pracujeme na stejné věci - aby se nám v Čechách žilo lépe - jen každý z nás dělá něco jiného a jinak. S manželkou Jindrou pomalu přemýšlíme, kam naši pomoc směřovat dále, až dostojíme našemu zbylému závazku k Dobrému andělovi.

Vy opustíte Dobrého anděla?

Ale kdepak. Jeden financování po mne a po Honzovi postupně převezmou další filantropové. Nad Dobrým andělem budu bdít dlouhodobě. To zní legračně - „bdít nad andělem", viďte? Je důležité, aby běžný provoz fungoval beze mne. Díky Martině Hovorkové (výkonné ředitelce - pozn. red.) tomu tak je. Ale ještě k tomu, jak vidím ostatní nadace jako konkurenci. Tuhle jsem byl v garážích obchodního centra a přišel ke mně Zdravotní klaun (navštěvují nemocnice a dodávají dobrou náladu hospitalizovaným dětem - pozn. red.). Nechal jsem si předložit doklady, a protože vím, že dělají dobrou věc, tak jsem přispěl. Kromě malé pomoci je to totiž dobrá příležitost si připomenout, že tu jsou i další skvělé neziskové projekty. Je totiž snadné být arogantní.

Máte 38 tisíc Dobrých andělů, podporujete zhruba sedmnáct set rodin. Kde je hranice vaší spokojenosti? Až budou podporovány všechny potřebné rodiny, kterých je zhruba 2500, tedy o necelou tisícovku, než nyní podporujete?

Lidské štěstí se nedá hledat venku. Petr Sýkora není šťastnější oproti roku 2013, kdy bylo šestkrát méně Dobrých andělů. Lidské štěstí se dá hledat jen uvnitř. Kdo ho hledá venku, je blázen, tam ho nenajde. Nicméně máme představu o ideálním stavu u Dobrého anděla. Nyní jsme, zjednodušeně řečeno, na 60 procentech cílového počtu rodin, kterým bychom měli pomáhat. Až toho dosáhneme, nelze říci, že budeme dvakrát, třikrát šťastnější. Tak to není. Rodin, které potřebují pomoc, je hodně. Nemůžeme se tím stavem ale trápit. Každá pomoc je pro nás štěstím. Štěstím, které si nosíme v sobě a které předáváme. Věřím, že se nám to daří. My se musíme soustředit, aby náš ohýnek nezhasl, abychom pravidelně a pořád přikládali. To je moje štěstí. Moje vnitřní štěstí.

V lednu dostala každá z 1675 rodin 4759 korun. Jak tuto částku určujete? Je to podle doložených účtů, složenek?

Ne, ne, tak to není. Částka je každý měsíc trochu jiná - vznikne jako podíl celkových darů Dobrých andělů a počtu rodin. A je u všech rodin stejná. Na začátku jsme se báli, že by rodiny dostaly málo, třeba tisícovku, což by příliš nepomohlo. My jsme věděli, jak to mají Slováci, a máme to podobné. Těch necelých pět tisíc korun je částka, která výrazně pomůže, ale není to tak, že by tahle suma měla všechno zaplatit, každý se musí přičinit. Je to příspěvek, pomoc, ne kompletní finanční řešení problému. Nechceme také vytvořit na příspěvku závislost - to říkám jako podnikatel. Je dobré, aby v naší zemi byla většina z nás soběstačná, a když někdy osud či náhoda udeří, aby se tu objevil nějaký anděl, který pomůže. Po určitou, omezenou dobu.

Zkoumáte, za co rodiny peníze utratí?

Ne. Nezkoumáme. Přesto máme dobrou představu, protože to rodiny Dobrým andělům píší.

Co když někdo nezaplatí za elektřinu, ale koupí si džíny? Nebo alkohol.

Teoreticky je to možné. Bude to ale velká výjimka. Víte, nemoc v rodině znamená velké výdaje a každý rodič si vše dvakrát rozmyslí. A co je na tom, i když si maminka koupí něco hezkého na sebe? Jezdí do nemocnice za svým dítětem a tenhle nákup jí může dodat další psychickou sílu, což dítě pocítí. Naopak to může nemocnému, který vidí maminku s úsměvem na tváři, pomoci.

Máte na příspěvek pořadník rodin?

Rodiny přibývají poměrně rovnoměrně, tak padesát až osmdesát měsíčně. Zároveň ale také ubývají - děti se uzdraví, pomoc rodina nepotřebuje, rodič nastoupí do práce, odhlásí se, ale, bohužel, jsou tu i úmrtí. Takže, máte-li na mysli čekací dobu, tak vlastně není. Je třeba jen správně vyplnit přihlášku.

Petr Sýkora, hlavní zakladatel nadačního fondu Dobrý anděl.Vy jste pozitivní člověk. Jsou ale chvíle, kdy jste naštvaný?

Mě naštve máloco.

Fronta u pokladny, už třetí červená na semaforu…

…tak to rozhodně ne. Nejvíce se mnou dokáží pohnout děti, když třeba napopáté neslyší, že už bychom měli jít, jinak přijdeme pozdě. Musí si ještě dohrát nějakou hru. Je to sice úsměvné, ale tohle mi tlak dokáže zvednout.

A když vyjedete, tak je začnete poučovat, jak by to mělo být.

Někdy. Mám tendenci poučovat, a to i přesto, že to je kontraproduktivní. Zvláště v jejich věku. Jenže na to občas zapomenu a poučuju.

Kdy vás naposledy někdo poučoval?

Včera. Maminka. Říkala, abych na sebe dal pozor a nedělal ty nesmysly na kole, na kajaku. Úplně jsem cítil, jak poučování působí na naše syny. Jenomže když je vám čtyřicet, berete to už jinak, než v jejich věku, nebo v patnácti letech. Ale asi maminku potěším.

Čím?

Nastal čas, abych extrémní sportovní aktivity ukončil. Nastává další životní fáze a ta vrcholná sportovní etapa je za mnou.

Necítíte se zdravotně dobře?

Naopak. Tělo nevysílá záporné signály, ale možná právě proto. Uvědomuji si, že je otázkou času, kdy se tělo vzepře a něco se tam porouchá. Taky jsem si říkal, že ke každé životní fázi něco patří a že je dobré energii věnovat zase jinam. Ale pozor, to neznamená, že bych nebyl rád venku a nedělal sportovní aktivity, které jsem dělal. Jen už nepotřebuji závodit.

Závěr?

Mám radost z toho, jak neziskový sektor u nás se kultivuje. Je zde řada špičkových profesionálních organizací, desítky středních a velikých a stovky malých. Dobrý anděl má dobré výsledky, protože mu pomohly spousty lidí. To vše souvisí s vývojovou fází české společnosti. Je za námi doba divokého kapitalismu, kdy se řada lidí a podnikatelů dostala do jiné fáze uvědomění si souvislostí a je ochotná pomoci. Jsem přesvědčen, že kdybychom rozjeli Dobrého anděla před dvaceti lety, a to se stejným úmyslem i nasazením, nemělo by to takový účinek a výsledek jako v dnešní době. Naštěstí je dnešní společnost zralejší. A mohu ještě na úplný závěr říci…

…můžete…

…děkuju všem Dobrým andělům za všechny rodiny, za všechny děti.

Dobrý andělNadační fond založili v roce 2011 kamarádi Petr Sýkora a Jan Černý. Nadační fond pomáhá rodinám s dětmi, kde otec, matka nebo některé z dětí trpí rakovinou anebo dítě trpí jiným závažným dlouhodobým onemocněním, důsledkem čehož se rodina dostala do finanční tísně.

Finanční příspěvky, které v průběhu měsíce přijme od všech dárců - Dobrých andělů, vždy první pracovní den následujícího měsíce do posledního haléře rozdělují mezi potřebné rodiny. Všichni Dobří andělé přesně vědí, komu pomáhají.

Od vzniku do konce letošního ledna rozdělil Dobrý anděl bezmála 150 milionů korun. Jen v lednu letošního roku 38 tisíc Dobrých andělů přispělo částkou 7,97 milionu korun, které byly do haléře rozděleny mezi 1675 rodin. Každá rodina dostala v lednu částku 4759 korun.

Čtěte také: Dobrý anděl už pomohl několika stům rodin

Autor: Jiří Macek

28.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Mercedes-Benz je největším výrobcem luxusních aut. Po letech překoná BMW

Německá automobilka Mercedes-Benz se v letošním roce stane největším výrobcem luxusních vozů. Na vrchol se dostane poprvé od roku 2005.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies