VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Miminka Davida Černého začala s četbou

Praha /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/- Městská knihovna přeměňuje skulptury ve čtenáře. Vybrané sochy v centru metropole i na okraji dostanou knihu.

8.11.2011
SDÍLEJ:

SOCHY ČTOU, lidé si je fotografují. Akce v rámci projektu Městské knihovny má v Pražanech vzbudit zájem o literaturu. Pro kritiky této inciativy je činnost organizátorů neefektivní a nákladná. Foto: Deník/Barbora Kabátová

Bronzové sochy obřích Miminek bez obličejů sochaře a výtvarníka Davida Černého jsou už tak dost kontroverzní. A teď ještě začaly číst.

Knihy jim dali do „rukou“ organizátoři akce Kniha pro sochu, která je součástí dlouhodobého projektu Městské knihovny v Praze s názvem Praha město literatury. Projekt má za cíl vnést do pražských ulic knihy a čtení v různých podobách a souvislostech.

Dětské knihy pro Miminka

Tři Miminka Davida Černého, která se nacházejí v blízkosti Musea Kampa, si začala číst včera odpoledne.

Tituly jim vybírali podle oblíbených knih z dětství primátor hlavního města Bohuslav Svoboda, ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák a zástupce nakladatelství Albatros.

Nehybným čtenářům tak nabídli k přečtení Hýta a Batul od amerického spisovatele Johna Habbertona, Foglarovy Hochy od Bobří řeky a knihu Vánoce od Josefa Krčka.

Četba u Miminek nekončí. Kromě některých skulptur v centru Prahy se do beletrie či poezie začtou i sochy v okrajových částech metropole.

Sochy čtou i na Praze 11

„Knihy už také dostaly zapomenuté sochy a plastiky ukryté na sídlištích Prahy 11,“ uvedla tisková mluvčí knihovny Lenka Hanzlíková.

Od včerejšího odpoledne „čtou“ také například Kosmonauti na Hájích. Jejich knihou jsou povídky Jana Balabána Možná že odcházíme.

Dalšími nehybnými čtenáři jsou Budovatel metra na Chodově, který se „začetl“ do Vieweghových Báječných let pod psa, a socha Sovy na Jižním Městě, jež rozjímá nad básní Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy? od Antonína Sovy.

Akce Kniha pro sochu se uskuteční také na Praze 10.

Pražany musíme nalákat

Projekt Praha město literatury již v uplynulých týdnech nabídl Pražanům i turistům předčítání knih v metru, instalaci reproduktorů ve vybraných parcích v metropoli, z nichž zazněly oblíbené audioknihy, a také Literární stezky v botanických zahradách v Troji a na Albertově. Hlavním smyslem projektu je podpora současného pražského literárního dění a snaha nalákat tak Pražany k literatuře.

Zároveň se touto činností snaží organizátoři získat pro metropoli prestižní titul Kreativní město literatury udělovaný mezinárodní organizací UNESCO. Volba by se měla uskutečnit příští jaro.

Titul v minulosti získal například skotský Edinburgh, irský Dublin nebo australské Melbourne.

Antiprojekt činnost knihovny kritizuje

Kampaň městské knihovny kritizují básník a nakladatel Jan Těsnohlídek ml. a prozaik Milan Kozelka.

Ti stojí za antiprojektem Praha těsto literatury, jehož cílem je podle organizátorů „podpořit vnímání Prahy mezi obyvateli a bezdomovci jako místa, které inspiruje k vlastní tvorbě na straně jedné a k rozkrádání a plundrování všeho některými na straně druhé“.

Propagační činnost městské knihovny považují za neefektivní a drahou. V rámci antiprojektu uskutečnili Těsnohlídek a Kozelka před dvěma týdny před budovou magistrátu autorské čtení. Chtěli tak ukázat na to, že na čtení na ulici nejsou potřeba žádné finance.

Ředitel knihovny: Kniha pro sochu je taková vtipná, laskavá a milá guerilla

Ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák je jedním z organizátorů akce Kniha pro sochu, jež je součástí projektu Praha město literatury. Hlavním účelem této inciativy je nalákat Pražany k literatuře a získat pro město titul Kreativní město literatury, které uděluje UNESCO.

Co je cílem projektu Praha město literatury?
Před dvěma lety jsme se sešli se zástupci pražské literární veřejnosti na takové malé konferenci, kde jsme se dohodli, že by se sítě kreativních měst literatury, kterou vytváří UNESCO, mohla stát i Praha. Vzniklo to tedy jako iniciativa, která neměla žádné politické zadání. Přihlášku zašle Praha na přelomu roku a doufejme, že by se město mohlo během příštího roku zapojit do sítě kreativních měst. Pak bude ale projekt pokračovat. Vyvrcholením této iniciativy není to, aby se Praha zapojila do této sítě. Tento projekt chce hlavně zdůraznit, že Praha byla, je a bude městem literatury a že literatura tu hraje důležitou úlohu. Je důležitou součástí ekonomiky města, kvality života.

Jaké akce jste doposud uskutečnili v rámci této iniciativy?
Specifickou součástí této iniciativy je komunikační kampaň, která má upozornit na to, jak je literatura důležitá a co všechno se v Praze děje. Začala letos v létě. Nejprve to byly city lighty (poosvětlené vitríny pozn. red.), pak se četlo v metru, poté se objevily hovořící ptačí budky, které předčítaly literaturu. Jako poslední byly literární stezky, kde se zájemci mohou procházet podle písmenek přímo na chodníku. A nyní nově začaly číst pražské sochy. Tato část kampaně je projektovaná a rozpočtovaná do konce roku, nicméně se předpokládá pokračování nových aktivit v příštím roce. Aktivity nemají smysl samy o sobě. Snažíme se mediálně zajímavým způsobem upozornit na literaturu, ale to k čemu se chceme lidi dovést, není projekt Praha město literatury jako takový, ale nalákat je k četbě knih, k posezení v literární kavárně nebo k účastnění se autorského čtení.

Akce Kniha pro sochu je dost neobvyklá. Co vás přimělo k nápadu dát pražským skulpturam do „rukou“ knihy?

Vybírali jsme z několika konceptů, které jsme dostali od agentury Loosers, která komunikační kampaň projektu realizuje. Tento se nejvíc líbil, jelikož je to způsob, jak ozvláštnit myšlenku čtení a přitom je to velmi milé a laskavé. Je to trochu jako guerilla, ale na druhou stranu je to guerilla vtipná, laskavá, je to guerilla takřka literární.

Knihy, které si „čtou“ Miminka jste vybíral společně s primátorem Prahy a nakladatelstvím Albatros. Jaká beletrie či poezie se objeví u dalších soch? Budete je vybírat také vy?
Nebudeme. Ten klíč k tomu, jaká socha bude číst co, je trochu složitější. Vždycky se nějakým způsobem bude vycházet z místa, kde se socha nachází. Snažíme se tedy výběrem titulu respektovat místo, ale i sochu.

Co říkáte na kritiku básníka Jana Těsnohlídka mladšího a prozaika Milana Kozelky a jejich antiprojekt Praha těsto literatury?
Myslím si, že naše činnost není neefektivní a drahá, jak pan Těsnohlídek a pan Kozelka tvrdí. Peníze, které máme, se snažíme vynakládat velmi účelně. Chceme, aby se podařilo to, co není úplně lehké v této multimediální době, tedy upozornit na půvab písmenek a souvislého textu. Připadá mi, že náš projekt je dobře zacílený a daří se nám za poměrně skromný rozpočet dosáhnout maximálně možného. Zatím jsou to dva lidé, kterých vím, že se jim to nelíbí, a asi bych snadno našel mnoho desítek i stovek, kteří jsou tím nadšeni.
Tvůrce antiprojektu: Čtoucí sochy jsou dobré pro turisty, pro čtenáře bezúčelné

Básník Jan Těsnohlídek mladší je jedním z inciátorů antiprojektu Praha těsto literatury. Ten vznikl jako reakce na činnost projektu Praha město literatury, který zajišťuje Městská knihovna v Praze.

Co si myslíte o akci Kniha pro sochu?
Dnešní akce Kniha pro sochu mi přijde nesmyslná, jako většina akcí projektu Praha město literatury. Je to proto, že ani vzdáleně nenaplňuje to, co proklamoval ředitel Městské knihovny v Praze pan Řehák, totiž, že tento projekt má za cíl upozornit na literaturu a vzbudit o ni zájem u širší veřejnosti. Kniha pro sochu je věc milá a líbivá, turisti se budou mít s čím vyfotit. Jestli si kvůli tomu někdo půjde půjčit, natožpak koupit knížku, o tom pochybuji.

Co vás přimělo k antiprojektu Praha, těsto literatury?
Praha těsto literatury má za cíl upozornit právě na to, že na jedné straně je Praha město literatury akce finančně (a obzvláště na české poměry v kultuře) nebývale štědře podpořená z rozpočtu města a na druhé straně je pražská a vůbec česká literatura, která upadá, právě kvůli tomu, že na ni nejsou finanční prostředky. V podstatě se setkáváme s tím, že zatímco původní literatura v ČR skomírá (snižování dotací literárních časopisů, vyšší DPH na knihy), peněz na to, aby se široké veřejnosti sdělovalo, že má číst, je peněz dost. Název Praha těsto literatury vymyslel básník, spisovatel a performer Milan Kozelka, který také formuloval jednoduché prohlášení, tedy že hlavním cílem antiprojektu je podpořit vnímání Prahy mezi obyvateli a bezdomovci jako místa, které inspiruje k vlastní tvorbě na straně jedné a k rozkrádání a plundrování všeho některými na straně druhé.

Proč jste přesvědčen, že aktivity projektu Praha, město literatury jsou neefektivní?
Zda je projekt Praha město literatury efektivní, to ukáže až to, jestli Praha získá titul UNESCO Kreativní město literatury, jelikož to je přesně cíl, který je vytyčen. Neefektivní je podle mě však rozhodně to, do jakých akcí se v tomto případě peníze investují, což je třeba i Kniha pro sochu. Jsem přesvědčen o tom, že státní peníze darované na literaturu či její propagaci by mohly a měly být využity jinde a jinak.

Předminulé úterý jste zorganizoval s Milanem Kozelkou v rámci antiprojektu autorské čtení před budovou magistrátu. Co bylo cílem?
Na akci jsme rozdávali letáky s prohlášením a četli vlastní tvorbu. Cílem bylo ukázat na to, že na čtení na ulici nejsou potřeba žádné peníze a reagovat tak na akci projektu městské knihovny, kdy herci četli na ulici z knih klasiků české literatury. Iniciativu podpořily snad všechny literární časopisy a odborná literární veřejnost. V literatuře u nás mnoho peněz není a vyskytne-li se tu tak štědrý dar ze státních peněz „na literaturu“, ví se o tom. Skoro by to mohlo vypadat, že většina literárních institucí projektu Praha město literatury závidí. Jde však spíše o pocit křivdy, kdy na unikátní festivaly a projekty město, stejně jako stát, peníze nedá a najednou tohle.

Bude autorské čtení pravidelné?
Akce proběhla minulou středu a proběhne i tuto středu, pokaždé od pěti hodin. Ještě uvidíme, zda to bude třikrát a dost, nebo zda budeme pokračovat. Myslím si, že i bez naší iniciativy si Praha město literatury udělala jméno sama odklon většiny současných autorů od tohoto projektu, stejně jako články v literárních periodicích, jasně říkají, že Praha město literatury má s literaturou pramálo společného. V Praze se dělá drahá reklama na něco, co na nedostatek peněz upadá. Otázkou je, zda si toho všimne širší veřejnost, když jí bude ukazováno, kolik státních peněz jde na knihy pro sochy, literární stezky a podobné nesmysly, které se v rámci projektu knihovny ještě uskuteční.

Autor: Redakce

8.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
20 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies