VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Místo zákazu hazardu Praha 13 namontuje kamery za 100 milionů

Praha - „Radnice Prahy 13 mrhá prostředky daňových poplatníků na jejich zbytečné šmírování." Tak zhodnotila tamní opoziční zastupitelka Zuzana Drhová nedávné schválení záměru instalovat v městské části kamerový systém za sto milionů korun.

25.9.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Své argumenty mimo jiné opírá o zahraniční studie, dokládající neúčinnost takového postupu.

„Kamery ve veřejném prostoru významně nesnižují páchání trestné činnosti. Uzavřením heren a omezením provozní doby non-stop podniků bychom udělali pro klid a bezpečnost Prahy 13 mnohem více," je přesvědčena Drhová.

Je patrné, že Praha 13 na jednu stranu hodlá bojovat s pouliční kriminalitou stomilionovou investicí do kamer, na stranu druhou se ale nepřipojila k možnosti nulové tolerance hazardu i podle policejních statistik zdejšího zásadního zdroje pouliční kriminality. Má to logiku?

Z vůle obyvatel…

Starosta třináctky David Vodrážka argumenty Drhové a dalších odpůrců „kamerového řešení" nepřijímá. Radnice podle něj disponuje studiemi s odlišnými závěry a navíc prý jedná podle názoru většiny obyvatel Prahy 13.

„Opíráme se také o průzkum veřejného mínění. Z něj jasně vyplývá, že občané naší městské části kladou jasný důraz na bezpečnost a že jedním z pilířů je rozvoj kamerového systému. Proti jsou jen zelení a komunističtí zastupitelé, " vysvětlil starosta.

Mluvčí radnice Samuel Truschka upřesnil, že záměr počítá s rozmístěním devětapadesáti otočných kamer na nejexponovanějších místech Prahy 13 a s jejich připojením k městskému kamerovému systému.

„Právě možnost připojení k celoměstskému systému byla hlavní podmínkou pro další pokračování projektu. Hlavní město i městská policie s tímto vyjádřily souhlas," sdělil Truschka.

Vodrážka doplnil, že radnice disponuje studií, v níž je v návrhu na umístění každé jednotlivé kamery vyjádřen souhlas, či přímo požadavek veřejnosti. „Jednání s občanskými iniciativami, se zastupiteli i s městskou a státní policií trvalo dlouhou dobu. Z něj vyšly podněty pro studii, která řeší, kam a proč kamery rozmístit," ujišťuje Vodrážka.

Rozpory v tvrzeních

Ani zmiňovaná studie s názvem „Bezpečné město Praha 13" ale odpůrce kamer nepřesvědčila. Materiál prý potvrzuje, že Praha 13 se potýká zejména s vandalismem, rušením nočního klidu a výtržnostmi, a to v místech, kde se shlukuje bezprizorní mládež a v okolí non-stop podniků a heren.

„Rada městské části přitom v červnu 2013 odmítla nulovou toleranci hazardu. V Praze 13 tak zůstává i nadále v provozu jedenáct heren, z toho deset s non-stop provozem," připomíná Drhová. Kamery, umístěné na obytných domech či přímo uvnitř domů navíc podle ní lidem zásadně zasáhnou do soukromí.

Studie „Bezpečné město Praha 13" zdůrazňuje jako hlavní přínos kamerového systému, jehož roční provoz bude stát šest milionů korun, silný preventivní efekt, protože umožňuje mít nepřetržitý přehled nad děním na celém monitorovaném území.

V oficiálním vyjádření městské policie z července letošního roku přitom stojí, že „rozhodně není prováděno nepřetržité sledování záběru kamer, respektive nepřetržité sledování konkrétních lokalit, které jsou v záběru jednotlivých kamer."

Městská policie navíc Praze 13 vzkázala: „nebudou vytvářeny žádné další pracovní pozice pro zaměstnance městské policie, kteří by měli sledovat či dozorovat výstupy z tohoto kamerového systému."

Nejmenovaný dodavatel kamerových systémů pak upozorňuje, že primárním účelem takových zařízení „není identifikace pachatelů případné trestné činnosti, ale přehled nad pokrytou oblastí."

„Dovedu si představit mnohem užitečnější využití sto milionů. Zrušit hazard, investovat do občanské vybavenosti a nabídnout mladým lidem jiné využití času než je bloumání po sídlištních dvorech," myslí si Drhová.

„Výnosy z prodeje bytů nelze investovat do projektu, který dlouhodobě nic nepřinese a jehož provoz a údržba přijde městskou část hodně draho," dodala opoziční zastupitelka Prahy 13.

Chybělo málo

Odpůrci instalace nového kamerového systému upozorňují, že Praha 13 byla ještě v červnu 2013 jen krůček od chválení nulové tolerance hazardu. Tehdy se na tomto stěžejním kroku v prevenci pouliční kriminality shodli tamní zastupitelé napříč politickým spektrem. Stačil prý ale měsíc a vše bylo jinak.

Zastupitelé za Stranu zelených se domnívají, že radnice podlehla lobbingu provozovatelů heren   a její vedení na poslední chvíli změnilo stanovisko. „V rámci schvalovacího procesu nové celoměstské vyhlášky o regulaci hazardu pak hlavnímu městu zaslalo požadavek na zachování dvou třetin z původního počtu heren," popisují Zelení z Prahy 13.

Autor: Jakub Krupka

25.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies