Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Most na Výtoni by mohl mít bratříčka. Architekti jsou proti

Praha - Vedle železničního mostu na Výtoni by mohl v budoucnu vzniknout ještě jeden - identický - most. Se současným zatížením, přestože přes něj vlaky jezdí pomaleji, je totiž jeho životnost odhadována na 30 let. Ulehčit by mu mohlo ocelové dvojče, jež by mohlo přijít na svět v rámci modernizace trati, kterou plánuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).

19.9.2015 1
SDÍLEJ:

Podoba zmodernizované trati včetně mostu na Výtoni v Praze.Foto: SŽDC

Ta připravuje zlepšení trati ze Smíchovského nádraží k hlavnímu, jež by mělo vyjít na 3,2 miliardy korun. Zároveň však uvažuje o úpravě zmíněného mostu, přes který jezdí všechny spoje ze Smíchova na hlavní nádraží. Takový krok by zvýšil výdaje na zhruba pět miliard korun.

Pokud dojde na úpravu mostu, nabízí se dvě řešení: buď jen oprava současné stavby, nebo přístavba druhého mostu. „Jestliže zvítězí varianta s přístavbou, znamenalo by to, že na starém mostě zbude pouze jedna kolej a na nové přístavbě by byly položeny koleje dvě," vysvětluje Jakub Ptačinský, mluvčí SŽDC.

Společnost si nyní nechává zpracovávat studii proveditelnosti obou řešení. Pokud by se uskutečnila druhá z variant, mohlo by přes most projet o osm vlaků za hodinu více, než je tomu nyní. Jak bude projekt vypadat, se také odvíjí od ekonomiky a rozhodnutí komise ministerstva dopravy, jež možnosti posoudí. Dvojče železničního mostu se však už nyní nezamlouvá architektům, kteří jsou jen pro opravení stavby.

„Je velmi pravděpodobné, že při realizaci projektu ‚přistavěného mostu' v příbuzném tvaru by se výsledek blížil víc kulise, která už s historií kterou tato stavba reprezentuje nemá nic společného," míní architekt Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT.

Most se za více jak sto let své existence totiž stal významnou součástí české metropole. „Určitě patří k nejcharakterističtějším dominantám Prahy. Stačí vzpomenout na pohlednice, publikace a filmy, kde se objevuje," líčí architekt.

Každý zásah budí vášně

Podobně se vyjadřuje i architekt Petr Vorlík z Ústavu teorie dějin a architektury ČVUT. Podle něj je třeba si uvědomit, že případná replika by byla realizována současnými technickými prostředky, tudíž by také vypadala zásadně jinak. Navíc podle něj most s časem zraje a s demolicí jiných podobných konstrukcí získává na jedinečnosti a hodnotě.

Že možná přístavba budí vášně, však není nic neobvyklého. „Jakýkoli zásah v této lokalitě bude z pohledu části veřejnosti vnímán jako problematický a bude citlivým tématem, protože jde o zásah do panoramatu řeky s Vyšehradem," vysvětluje Marek Zděradička, ředitel sekce infrastruktury a krajiny Institutu plánování a rozvoje města Prahy (IPR).

Už dříve však výstavba druhého mostu dostala povolení od Národního památkového ústavu a magistrátních památkářů. Důvodem pro „zelenou" bylo, že ztříkolejnění trati bylo definováno jako veřejný zájem. A postavení nového mostu, který vypadá stejně jako starý, se prý jeví pro panorama jako nejméně rušivé.

Zlepšení vlakové dopravy

Plusové body pro druhou spojnici pražských břehů představuje její přínos pro zlepšení vlakové dopravy. Proti „konzervativnímu" pohledu na tuto lokalitu stojí strategický cíl města, kdy má být železnice součástí nejen příměstské, ale i městské hromadné dopravy.

Aby se vlaky staly součástí městské dopravy, souhlasí i někteří odpůrci přístavby. Objevuje se však názor, že spoje nemusí jezdit pouze přes železniční most na Výtoni, ale mohou mířit k hlavnímu nádraží i přes most v Braníku, který je sice jednokolejný, ale mohl by se rozšířit.

Kdyby však vlaky do centra města mířily přes Braník, prodloužila by se tak cestujícím cesta, což je podle Zděradičky z pohledu pasažérů naprosto nevhodné. „Navíc dalším místem, kde je dnes již téměř vyčerpána kapacita železniční tratě, je i úsek z vršovického na hlavní nádraží, tudíž by se při tomto řešení problém s nedostatečnou kapacitou přesunul jen o trochu dál," uvádí odborník.

Ministerstvo zabránilo autům

Nynější stav, kdy vlaky jezdí na hlavní nádraží přes Smíchov, je podle šéfa jedné ze sekcí IPR výhodný i v tom, že si lidé mohou vybrat, jaké nádraží je pro ně vhodnější s ohledem na cíl jejich cesty.

„Pro ty, kteří dále pokračují například metrem B, by zastavení až na hlavním nádraží nebylo vůbec atraktivní. Celková cestovní doba by se zvýšila, a tito cestující by museli zbytečně několikrát přestupovat a zatěžovat jiné linky Pražské integrované dopravy," míní.

O přestavbě mostu se přemýšlelo už v 90. letech, kdy se plánovalo nahradit ho novým mostem, který by měl dvě části trojkolejnou pro vlaky a dvoupruhovou silnici pro automobily. Idea se však stala nerealizovatelnou ve chvíli, kdy byla ocelová dominanta města zapsána na seznam kulturních památek České republiky. Od té doby se hledá způsob, jak zlepšit železniční infrastrukturu.

Výměna trvala jen den

Most však budil vášně ve své historii už u předešlých generací obyvatel Prahy. Původní most přes Vltavu byl jednokolejný a zcela odlišného tvaru. Když na počátku 20. století přestal kapacitně vyhovovat, byl zbourán a nahrazen novým dvojkolejným obloukovým mostem, který stojí dodnes.

„Z pohledu dobové produkce se sice jedná o víceméně standardní inženýrské dílo, ale realizované za skutku pozoruhodných podmínek. Výměna za starý most trvala kvůli kontinuitě lodního i železničního provozu pouhý jeden den," popisuje architekt Petr Vorlík. Jedním z autorů mostu je František Prášil, autor Petřínské rozhledny nebo konstrukce Průmyslového paláce na výstavišti.

Autor: Benedikt Lederer

19.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kim Čong-un a Donald Trump
4 11

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Místopředseda klubu ANO Radek Vondráček
4

ANO je premiant Rekonstrukce státu

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

Kominíků je dost. Pozor však na nájezdníky

/ROZHOVOR/ Lidé často ve víru letních radovánek zapomínají, že si do zimy musejí nechat vyčistit komín. Co mají dělat v případě, že se sazí chtějí zbavit až na poslední chvíli před začátkem topné sezony? Kde muže v černém najít, poradil kominický prezident Jaroslav Schön.

Polovina Čechů si pěstuje své plodiny. Vede Vysočina

/ANKETA/ Moderní doba Čechy nepřipravila o chuť pěstovat si vlastní plodiny. Jejich pěstování se věnují tři pětiny z nich. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala společnost Ipsos. Oslovila osm stovek respondentů.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení