V roce 1960 přestala stanice Praha Vyšehrad sloužit osobní přepravě, a stala se tak pouze výhybnou. Dnes je oblast Vyšehradu a Nuslí vlaky pouze projížděna a cestující z této oblasti musí dojíždět městskou dopravou až na hlavní nebo smíchovské nádraží.
„Nádraží bylo před lety nesmyslně převedeno ze státu na soukromou společnost, která se o něj nestará. Ministerstva, státní organizace a akciové společnosti či další úřady by si měly vštípit pravidlo, že státní majetek by měl končit v majetku měst a obcí, ne v rukou realitních spekulantů," uvádí Petr Vilgus, stínový radní a zastupitel z Prahy 8.
Nový majitel zmíněného nádraží je společnost TIP Estate. V roce 2007 ho České dráhy firmě prodaly ve výběrovém řízení za 42,5 milionu korun
Nový majitel bez povolení strhl čekárnu, která stála mezi kolejemi a kterou s hlavní budovou spojoval podchod. Památkový odbor magistrátu poté firmě udělil tehdy nejvyšší možnou pokutu 100 tisíc korun. Společnost TIP Estate však komunikuje pouze přes svou e-mailovou adresu. Její stanovisko se nám zatím získat nepodařilo.
Na budově už chátrají i zábrany proti spadu omítky. Jinými slovy, budova je zralá na demolici. Zda se tak nakonec stane, by mohl odpovědět odbor památkové péče pražského magistrátu. Bohužel odpovědný úředník Petr Skalický podle jeho sekretariátu v těchto dnech čerpá řádnou dovolenou.
Chce to prý rychlou akci
„Jediná cesta k záchraně je ta, že by měl stát nádražní objekt od soukromého vlastníka odkoupit zpět. Chce to rychlou akci, dokud je ještě co zachraňovat. Stav vyšehradského nádraží mě velmi mrzí ze dvou důvodů jednak zde chátrá nádherná stavba, jednak tu nezastavují vlaky. Bylo by skvělé, pokud bych mohl cestovat třeba z Klánovic nebo Černošic do školy na Albertově pohodlně, bez přestupů a za bezkonkurenčních pár desítek minut," argumentuje Petr Vilgus.
Dočasná správa aktivních občanů?
Na dotaz, jak občané mají donutit vlastníka k rekonstrukci a jestli je smysluplné prosazovat toto přání prostřednictvím obsazení nádraží aktivisty zastupitel Petr Vilgus říká: „V případě kulturní památky v rezervaci jednoznačně stojí právo veřejnosti nad právem jednotlivce-vlastníka. Jednou z možností je dočasná správa budovy aktivními občany. Ti však vzhledem k našim zákonům nemohou udělat víc než jen oddalovat zánik stavby a čekat na postih ze strany vlastníka s podporou policie," doplnil stínový radní Vilgus. „Znám to nádraží dobře a vždy, když jedu kolem té zchátralé budovy, tak mě zabolí dušička. Proč vůbec dopouštíme ničení těchto krásných památek? Jsem pro, aby se zachránilo," sdělila Oldřiška Chomoutová. V podstatě stejný názor má i Jan Klozar. „Jen bych ještě rád věděl, co za tím prodejem Vyšehradského nádraží ve skutečnosti je. Jestli je cesta k jeho záchraně, budu jen rád," řekl oslovený muž. Přitakával mu i Antonín Novák, který, jak říká, je necitlivé zacházení s kulturním dědictvím v Čechách něco neskutečného.
„Je už nám úplně jedno, co naše minulé generace vykonaly. Když to má něco nějakou cenu, honem s tím na trh! Když tohle historické nádraží stát odkoupí, udělá jedině dobře," nevěřícně kroutil hlavou Novák.
„Když si kvůli nějakým spekulantům necháme spadnout na hlavu kus historie, pak prodejme i vlaky, koleje a nejlépe i sami sebe. Vyšehradského nádraží je mi upřímně líto. Jsem pro jeho záchranu," poznamenal z dalších oslovených Miroslav Brejša.
Problém se soukromým vlastníkem nemá kvůli zmíněnému nádraží jen obvod Prahy 2. Poměrně často medializovaným příkladem je Palác Svět na Elsnicově náměstí v Praze 8. Italský majitel mnohokrát slíbil, že rekonstrukci objektu dokončí. Po dílčích opatřeních je objekt nadále opuštěný a přístup k němu je zakázán.