VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Narkomanům v ohrožení života lidé pomáhat nechtějí

Praha – Jak zareagujete, když před svým domem potkáte zdrogovaného muže, kterému se těžko dýchá, je rudý v obličeji, v očích má bělmo a klátí se k zemi?

6.10.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Michal Bílek

Autorka článku se minulý pátek ocitla v přesně takové situaci. Neváhala. Zvedla telefon, zavolala záchrannou službu hlavního města Prahy. Sanitka přijela za třináct minut. Z vozu vystoupili dva muži v rukavicích, o pacienta nejevili příliš mnoho starosti. Jejich první otázka na osobu volající tísňovou linku zněla: „Kontaktovala jste už policii?"

Po záporné odpovědi dostala redaktorka Pražského deníku výhružku, že pro ni záchranka nepřijede, až ona bude potřebovat lékaře. Tento rozhovor nastavil dobu čekání o další minutu. Záchranáři tedy neprojevili zrovna nejvyšší stupeň nasazení. Z lhostejnosti nebo ze strachu?

Koho volat? Policii nebo záchranku?

„Asi tomu tak trochu rozumím. Ležel jsem na pohotovosti v pražské Vojenské nemocnici, když přivezli feťáka k ošetření. Neviděl jsem ho tam rád a podobně se určitě cítila i služba. Každý má strach z nákazy," říká třiatřicetiletý David, který akci z dálky přihlížel. Přestože je vysoké a mohutné postavy, tvrdí, že by na ulici první pomoc narkomanovi nepodal: „Nemůžete vědět, zda není infikovaný. Normální člověk u sebe nenosí roušku a rukavice. Stačí málo, oděrka v ústech nebo stříkačka v kapse. Mám doma malé děcko. Neriskoval bych možnost nákazy."

Na otázku Deníku, zda redaktorka prostřednictvím kontaktování záchranné služby udělala správný krok, se Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy v den oslovení nevyjádřila. Podle policie byl ale její postup správný.

„Pokud vidíte člověka pod vlivem omamných látek, který špatně dýchá nebo jeví jiné známky ohrožení na zdraví, je kontaktování záchranné zdravotní služby na místě. Policii voláte, pokud ohrožuje zdraví své nebo ostatních," informovala Deník policejní mluvčí Jana Reslerová. Zásahové vozy policie podle ní vyráží denně až k patnácti případům.

Hrozí nákaza HIV nebo žloutenkou

„Kolegové musí být samozřejmě opatrní. Hrozí nákaza žloutenkou nebo virem HIV. Narkomani u sebe často mají zbraň nebo použité stříkačky," komentuje Reslerová nasazení zásahové služby a připouští, že neškolení jedinci mohou mít v podobných situacích problémy.

V České republice eviduje Národní protidrogová centrála (NPC) kolem 40 tisíc uživatelů tvrdých drog. Za poslední dva roky zaznamenala nebezpečný nárůst. Statistiky s rostoucí tendencí prezentuje i Drop In. Jeho terénní pracovníci vysbírali za loňský rok v různých lokalitách Prahy na veřejných místech 642 injekčních stříkaček.

Možnost setkání s předávkovaným narkomanem je tedy pro běžného občana procentuálně vysoká. Dvě třetiny všech tvrdých drog, které narkomani v ČR spotřebují, tvoří pervitin. Akutní předávkování se projevuje silnými bolestmi na hrudi, svalovými křečemi, arytmiemi, halucinacemi, deliriem až několikahodinovým bezvědomím. Příčinou úmrtí u těžké intoxikace bývá u pervitinu obvykle selhání srdce, krvácení do mozku, kolaps dechového centra či poškození ledvin.

Pomoci musíme, i když máme strach

Do příjezdu záchranné služby je občan povinen poskytnout první pomoc dle svých možností a schopností. Neposkytnutí první pomoci je trestným činem. Mezi lidmi panují ovšem z drogově závislých lidí obavy. Z dvaceti náhodně oslovených odpovědělo Deníku šestnáct jedinců, že by v případě ohrožení života u drogově závislého volalo záchrannou službu. Tři lidé by zvažovali zásah podle konkrétních pocitů a situace. Rozhodnutí okamžitě pomoci vyjádřila pouze jedna osoba matka závislého mladíka.

Drop In radil Deníku: Jak se chovat k závislým

Feťák v běžném stavu není nebezpečný. Maximálně na vás může zaútočit verbálně, pokud mu dáváte najevo, že vám vadí. Jinak tomu ovšem je, pokud je v takzvaném absťáku. Syndrom odnětí drogy může způsobit podráždění, nervozitu, paranoidní chování. V úmyslu získat peníze na pořízení drogy žebrá a pokud jej odmítneme, často i napadne. Proto doporučujeme raději nějaký drobný příspěvek darovat. V případě, že zdrogovaný člověk leží na ulici a potřebuje pomoci, máme ze zákona povinnost se jej pokusit zachránit. Poskytnout mu tedy první pomoc a přivolat záchranku. V jakém je stavu lze ale mnohdy z odstupu těžko posoudit. Pokud pouze leží někde na trávníku a není v ohrožení života, je lépe si ho nevšímat. Policii voláme v případě, že ohrožuje sebe nebo okolí.

Čtěte také: Příběh šikanované seniorky: Mlčeli jsme, i když nás hrubě napadali

Autor: Sylvie Petráková

6.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů Kč) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co ČEZ ovládl albánského distributora energie. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies