VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejčastější stereotyp? Lidé, kteří konají dobro, to mají dělat zadarmo

Dejvice /ROZHOVOR/ – Téměř dvě stě neziskových organizací na jednom místě. Tak to vypadalo v pátek v Dejvicích v Národní technické knihovně, kam se sjeli všichni ti, kteří pomáhají ostatním. Jaké překážky u toho ale musí překonávat? Nejen o tom jsem si povídala s Alenou Novotnou, spoluorganizátorkou veletrhu NGO Market 2013.

8.5.2013
SDÍLEJ:

V Národní technické knihovně probíhal veletrh neziskových organizací NGO Market.Foto: Martin Divíšek

S jakými stereotypy o neziskovkách se setkáváte nejčastěji?

Spousta lidí vnímá pracovníky neziskovek jako „ty divný lidi". Dalším velmi rozšířeným stereotypem mezi lidmi je, že lidé, kteří konají dobro, by to měli dělat zadarmo. Představují si, že všechny peníze, které neziskovka dostane, musí dát do posledního halíře někomu dalšímu. Ale už si neuvědomují, že to někdo musí spravovat, řídit a zajistit, že se to bude efektivně rozdělovat. A to něco stojí. Neziskovky tak dost často bojují s tím, že se snaží všechno do poslední koruny dávat ven, ale nemají prostředky na vlastní provoz.

Mnozí Pražané se velmi negativně staví proti prodejcům drobných hraček, které potkávají každý den u metra, poliklinik, obchodních domů…

Ano, neziskovky teď hojně bojují proti lidem, kteří stojí na ulici a vydávají se za neziskovku. Prodávají medvídky a další věci, které je napadnou. A přitom to žádná neziskovka není. Jsou to podvodníci. A ti obecně škodí nejen neziskovkám, ale i lidem. Protože už nevěří sami sobě.

Můžeme sami poznat, že se jedná o podvodníka?

Obecně je to tak, že když někdo stojí na ulici a má plastový košíček, má visačku „prodejce", už jsem nedůvěřivá. Chci vidět veškerá povolení. Většinou je už teď mají. Ale i tak jsou možné kličky, jak mohou tvrdit, že vybírají peníze na neziskovou organizaci, ale k ní samotné se dostane jen zlomek peněz. Vyberou třeba deset tisíc, ale do neziskovky pošlou třeba jen pětistovku. A zbytek jde do jejich kapsy.

Jak tedy nezanevřít na pomoc druhým, ale přitom nenaletět podvodníkům?

Vždycky je nejlepší, když si od nich vezmete kontakt, zjistíte si, co je to za neziskovku a peníze jim pošlete na účet. Anebo je dobré se alespoň toho prodejce zeptat, co ta neziskovka dělá, a už z toho, jak o ní vypráví, vycítíte, jestli tomu sám věří.

Zmínila jste, že je potřeba, aby neziskové organizace uměly získané prostředky efektivně rozdělovat. Dá se tedy říci, kolik prostředků jde na tu samotnou pomoc za klienty a kolik peněz jde na fungování organizace?

Toto je strašně složité paušalizovat. Neziskovky proto učíme, že pokud chceme vůči ostatním, aby nám pomohli pomáhat, musíme jim také srozumitelně říci, na co peníze dávají.

Můžete tedy jít například na webové stránky neziskovky, najdete si tam výroční zprávu. Zjistíte, kolik prostředků jde na provoz, kolik na přímou pomoc, na jednotlivé programy… Kolik z každé koruny, kterou dáte, např. 80 haléřů může jít konkrétnímu dítěti. A zbývajících 20 haléřů utratí za to, že musí platit kancelář, telefon. Ale třeba i za to, aby vám mohli zavolat a poprosit vás o další korunu. Peníze tak nejsou na to, aby někdo mohl jet na dovolenou, ale aby mohli lidé z neziskovky pomáhat i v budoucnu.

Je pro neziskovky těžké si říci o peníze?

Když si občas někdo říká: „Ježiš, oni po mně zase něco chtějí!", mohu vám říci, že ti lidé z neziskovky se cítí kolikrát mnohem hůře než oslovený. Jestli tedy mohu trochu apelovat na čtenáře, pomozte jim v tom! U většiny neziskovek z mého pohledu není problém v tom, že by jim lidé nechtěli nic dát, ale oni se o to stydí říct. Máme v sobě zakořeněné, že přece nemůžeme někomu říci o peníze. Ale ono to není o tom, že si říkáme o peníze. My tím říkáme ostatním: „Pojďte nám pomoci pomáhat."

NGO Market 2013 ve zkratce:

- Národní technická knihovna v Dejvicích včera hostila již 14. veletrh neziskovek NGO Market.

- Návštěvníkům se na veletrhu představilo téměř 200 neziskových organizací z celé republiky.

- Součástí NGO Market 2013 byly přednášky, workshopy, panelové debaty na téma propojování firem a neziskovek či dobrovolnictví.

- Veletrh pořádala Nadace Forum 2000, která naplňuje odkaz Václava Havla prostřednictvím podpory demokratických hodnot a respektu k lidským právům, rozvoje občanské společnosti a posilování náboženské, kulturní a etnické tolerance.

Autor: Veronika Cézová

8.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilionovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies